Za svůj debut "Others People's Problems" vyzobala mladá britská indietronická kapela Breton osmičky v Alternative Press, BBC Music, NME, Q a Mixmagu. Vlastně jen Pitchfork zůstal v opozici - asi si vidle stáhly nějaké jiné album, protože toto je jedna z nejvýraznějších premiér letošního roku.
"Ахуеть!" (vyslovujte "ehůjet", znamená "úžasný"). Přesně tohle měla vykřiknout nějaká čtrnáctiletá Ruska, když uslyšela první album
Interpolu.
"Ахуеть!" Něco podobného má asi nutkání sdělit světu každý, kdo poprvé slyší debut
Bretonu.
Multiinstrumentální multižánrová nahrávka "Others People's Problems" skýtá dobrodružství se stanicemi v zastávkách acid-noise, glitch-pop, indietronika, math-rock a trip-hop. Přijměte pozvání na jízdu hudební krajinou, v níž se fantazii meze nekladou, kde ze země srší experimentální hudební ideje a z nebe prší z intenzivních vokálních mračen.
Ne,
vidličky to určitě slyšely taky, jen se ve své recenzi nedokázaly povznést nad
duchovní duševní směřování kapely.
Breton jsou squatteři, feťáci, anarchisti. Pětice mladých kluků
ilegálně žije a tvoří ve vybydlené budově na jihovýchodě Londýna, kde si založila studio
Breton Labs. A teď nemyslím ani tak nahrávací studio jako to umělecké. Laboratoř, kde vznikají filmy a multimediální performance. Pozemek pod doupětem si nárokuje nějaká banka, která tam chce udělat kancly. To všechno díky pátrání Pitchforku víme, ale že Breton zní jako hybrid mezi
Hot Chip a
Trickym anebo
Foals a
Kasabian, se už nedozvíme. Fajn.
Na svém debutu dokázali zhudebnit svět, který se odehrává za zdmi jejich squattu. Svět k uzoufání hektický - i proto se v písních objevují industriální plochy, různé podněty, sirény, šepot ulic, zkrátka městský hluk -, zároveň ale také svět tolik pohodlný. Když Breton můžou, vypomůžou si nějakým tím
lžindie klišé (hostující smyčce ve "Wood And Plastic"), většinu času jsou ovšem originální kopií ideálu kapely, která debutuje v roce 2012. Bez debat.
Energická síla pospolu žijící komunity umělců je patrná, debut tak vůbec nezní jako debut. Pravda, propracovanosti alba pomohla předchozí čtyři vydaná
épéčka, přesto má Breton výrazně dospělejší zvuk než mnohé ikony indie komunity. Zvukově přátelská nahrávka navíc není laciná a podbízivá, jak bývá v případě nových jmen zvykem.
Soudě dle úspěšného přijetí napříč západní Evropou, albem "Others People's Problems" Breton složili hudební státnice a dost možná vyřešili svůj budoucí problém, který nastane, až se místo jejich svatyně postaví ty kanceláře. Kluci se pak totiž mohou směle vydat do světa přepisovat hudební dějiny.