Pokud se vám líbila rozlučková deska A-ha "Foot Of The Mountain", bude se vám novinka Mortena Harketa "Out Of My Hands" hodně zamlouvat. Produkoval ji totiž stejný člověk - Steve Osborne - a pomáhal mu i dlouholetý spolupracovník Ole Sverre Olsen (objevil se již na jeho dřívějších počinech a mihl se i na deskách A-ha). Harket se obklopil mnoha autory, kterým zručně sekundoval. Své rozhodné slovo do výsledné podoby tak měli zejména Espen Lind (polovička teamu Espionage), David Sneddon, Joakim Berg, Martin Sköld (oba spolu figurují v kapele Kent) a Pet Shop Boys.

Tato seversko-britská kombinace (natáčelo se překvapivě/nepřekvapivě v Norsku, Švédsku a Velké Británii) dodala "Out Of My Hands" rozpoznatelné rysy popu těchto končin. Mortenův hlas se nadále drží ve skvělé formě, a pokud jej kdysi označili za nejlepší falzet v historii popu, platí to i teď. Deset písniček sice není nijak závratné množství, ale děje se v nich mnoho emocí a ani v jedné chvíli si nepomyslíte, že posloucháte nějaký brak. Skoro dojemná "Listening" toho může být důkazem, zpívá v ní i Neil Tennant. Ten je i s Chrisem Lowem jejím tvůrcem a povedlo se jim napsat song Mortenovi přímo na tělo, zpěvák v něm působí jako zamlada.

"Secret Of Heights" toto vše otvírá a udává tvář celému kompletu, přestože nejde o původní píseň. Espen Lind ji totiž vydal pod svým jménem několik let zpátky na "Army Of One" (u nás zabodoval jen s debutem "Red"). Naopak "Lightning" je v základech pevně usazený synthpop a dokonale funguje, vyčuhuje svou podmanivostí. Sice se většina skladeb pohybuje v rychlejším tempu a nese se v současném popovém duchu, dojde však i na několik málo balad, včetně již zmíněné "Listening", kterou doplňuje velmi povedená dvojice "Quiet" a titulní "Out Of My Hands", jež vše uzavírá.

"Out Of My Hands" sice nepřineslo nějaké příliš velké novoty, které by nějak zásadně vybočovaly z toho, co známe v podání Mortena Harketa, na druhý pohled je to však poctivě natočená deska, na které není hluché místo a která potěší každého, kdo miluje přesně tento typ popu, který se bohužel u nás příliš moc nenosí, což je celkem škoda.