V Jazz klubu Železná se o víkendu konal koncert Rudyho Linky a jeho spoluhráčů. Podívat se přišla i spousta hostů, někteří vskutku poněkud nečekaní, což ale není tak důležité jako skutečnost, že koncert byl výborný a oplýval skvělou atmosférou.
© facebook interpreta
Rudy Linka patří ke světové jazzové špičce. Narodil se v Praze a ve svých devatenácti letech emigroval z Československa do Švédska, kde si našel ženu a spolu se pak v roce 1985 přestěhovali do Ameriky, kde žije dodnes. Respektovaný časopis Downbeat ho ve své anketě zařadil mezi deset nejlepších jazzových kytaristů a soukromé hodiny mu dával i
John Scofield, se kterým bude v prosinci točit desku. Své jazzové historky však vypráví po svém.
Spolu s kontrabasistou Danem Fabricatore a bubeníkem Jeff Davisem dokázali, že jazz může být velice jednoduchá a uvolněná zábava. Ačkoliv přecházeli mezi různými styly, vždy byli perfektně sehraní a neztráceli ten správný groove. Nejsem muzikant, abych dokázal ocenit takové vychytávky, jako že "Loose Blues" nebylo klasicky na dvanáct, ale na čtrnáct taktů, ale líbilo se mi to. Popíjel jsem si své vínko a vychutnával jedinečný a výborně zahraný jazz. Více než to, Rudyho kytara vyprávěla spoustu historek, stejně jako Rudy v sobotu odpoledne. O jeho dceři, ženě, cestách, kamarádech, New Yorku, zkrátka na první pohled nic složitého, technicky to přitom nebyla žádná hračka a v tom bylo největší kouzlo. Zazněla i skladba "September 11th", kterou napsal Rudy právě 11. září po teroristických útocích na USA. Promluvil o svých pocitech z celé události, atmosféře v New Yorku a náladě, jakou měl 11. září, když se také snažil nějakým způsobem přispět a vyrovnat se s celou událostí. Byla to skladba pomalá a smutná, ale plná víry, síly a naděje do budoucnosti.
Veselejší historky byly více funky, chvílemi nebyly daleko ani od junglu, který má ze současných elektronických směrů k jazzu asi nejblíže. Plynule pak přešli třeba v již zmiňované blues, nebo skladbu "Můj zpožďovací pedál". Ta své nezvyklé jméno získala díky Rudyho zpožďovacímu pedálu, který bohužel ztratil, a tak musí hrát všechny efekty "živě". Mimochodem přišel se podívat i jeho starý přítel herec
Jaroslav Dušek a také režisér Jan Hřebejk s manželkou. Mezi Rudyho staré přátele patří také Vladimír Štancl, jeho spoluhráč na klávesy, se kterým tu hrál v kapele před svou emigrací. Když se začátkem devadesátých let přijel podívat do Čech a setkal se s ním, tak se dozvěděl, že se z něho zatím stal známý zpěvák. My ho známe pod jeho uměleckým pseudonymem, říká si
Michal David...
New York je místo s největší koncentrací umělců na světě, a to platí samozřejmě i pro jazzové muzikanty. Rudyho trio patří rozhodně k těm nejlepším. Nyní vyráží do Německa a Itálie, pak se vrací zpět do New Yorku. U nás právě vychází Rudyho album "Just Between Us".
Rudy Linka Trio, Jazz klub Železná, Praha, 13.10.2001