Věřte tomu, či ne, i hudební novináři, o nichž si lidi myslí, že je jejich posláním hlavně cupovat cizí díla, mají své vysněné koncerty. Osobně mám zhruba tři takové větší. Vidět naživo Prince, Keitha Jarretta a Laru Fabian. Zatímco v případě prvních dvou jmenovaných se zdá, že se jich u nás jen tak nedočkám a budu muset cestovat za hranice, ten poslední se mi po třinácti letech, co tuto sympatickou Belgičanku znám, jejím příchodem na pódium Smetanovy síně Obecního domu začal plnit.

Lara Fabian koncert otevřela hitem "J'y Crois Encore", který možná někteří znají spíše v anglické verzi pod názvem "I've Cried Enough". Od prvních momentů a tónů bylo zřejmé, že zcela vyprodaný Obecní dům čeká neuvěřitelně silný hudební zážitek. Osobně považuji Laru Fabian za jednu z nejlepších světových zpěvaček a pražský koncert mě v tom utvrdil, stejně jako řádu českých fanoušků, kteří se na její koncert načekali opravdu dlouho, a už z prvních reakcí to bylo znát. Když první písnička dozněla, spustila se taková bouře, jakou tento historický sál zřejmě ještě nezažil a evidentně zaskočila i samotnou Laru. V podobném duchu se nesl celý koncert a spontánní projevy nadšení naprosto vymazaly obavy z toho, že utrpí atmosféra, když pro sprostý lid bylo vyhrazeno pouhých čtrnáct set vstupenek, které byly dlouho dopředu vyprodané.

Během celého vystoupení zpěvačka představila širokou škálu písniček a stylů. Podstatnou část pochopitelně představovaly její vlastní skladby - ať už ty francouzsky zpívané jako "La Difference" nebo "Immorrtelle", nebo i anglické jako "I Guess I Loved You". Zaznělo ovšem i několik písní, které Lara Fabian přebrala od svých kolegyň. Od Dianny Ross si například vypůjčila "Do You Know Where You're Going To", od Sarah McLachlan "Angel" a od Bette Midler "Wind Beneath My Wings". Praha se ale dočkala i jedné koncertní premiéry skladby, pro kterou našla inspiraci v Izraeli a napsal ji pro ni její klavírista. Tato písnička se mimořádně povedla, měla mnoho poloh a nálad a díky tomu, že byla napsaná přímo pro Laru, naplno využívala její potenciál.

Musím říct, že ačkoli obvykle vnímám samozřejmě i muzikanty, v případě tohoto koncertu tomu tak nebylo. Ne snad, že by si přivezla nějaké šumaře, to rozhodně ne, ale zcela jednoduše na sebe strhávala veškerou pozornost; naprosto nenásilně a přirozeně. Když začala zpívat, měli jste i v té poslední řadě na balkoně pocit, že přišla skutečná osobnost, dáma a především zpěvačka, která dává do zpěvu naprosto všechno. Její projev byl výjimečně silný a hluboký.

Jednou jedinkrát se této role vzdala, a to ve chvíli, kdy přenechala pódium svému perkusistovi. Ten za pomocí lavoru s vodou a jakéhosi afrického bubnu začal zvukově kouzlit. Pomocí tohoto instrumentu vyloudil takové beaty a rytmy, které by mu záviděl kdejaký hiphopový DJ. To bylo ovšem jen na chvíli, pak už zase kralovala jen Lara Fabian. Ke svému čarování nepotřebovala žádné další efekty. Bohatě stačila jednoduchá světla, pódium osvětlené několika svícny a vkusná červená pohovka, na pódium dodaná sponzorem koncertu.

Ve chvíli, kdy se koncert blížil ke svému závěru, začala klást publiku jeden klenot za druhým. Nejprve její asi největší francouzský hit "Je T'aime" a posléze "Je Suis Malade", tedy písničku, kterou u nás proslavila Marie Rottrová pod názvem "To mám tak ráda". V ní dokonce na malou chvíli odložila mikrofon a dokázala, že svým hlasem uzpívá i takový prostor, jakým je Smetanova síň. Vrcholem ale bylo nakonec Albioniho "Adagio" zpívané tentokrát v angličtině. Po každé z těchto písniček ji Obecní dům aplaudoval ve stoje. Není proto divu, že nakonec přidala ještě "Pas Sans Toi". Pak už se s českým publikem definitivně rozloučila.

Především při tomto finále jsem si uvědomil, jaké je štěstí, že si zpěvačka s takovouto technikou zpěvu, rozsahem a krystalickou čistotou vybrala za svůj styl pouze obyčejný pop. Všechny tyto faktory z něj, potažmo z jejích koncertů dělají něco mimořádného a jen těžko přibližitelný zážitek. Nezbývá tedy než pevně věřit, že tímto jejím prvním koncertem se pohnuly ony pověstné ledy a Lara Fabian zavítá do Česka častěji.