Šumperská pětice Shockwave se na české crossoverové scéně pohybuje už pět let a za tu dobu sice neodehrála tolik koncertů, jejich kvantita však byla vyvážena kvalitou. Kapela, která se dlouhou dobu od svého založení studiově prezentovala pouze třískladbovým bezejmenným demem z prvního roku své existence, si zahrála na tuzemských mamutích festivalech jako Masters Of Rock nebo Basinfirefest, obsadila druhé místo v polské mezinárodní hudební soutěži Muzyczna Jesien 2007 a spolu s brněnskými sic.engine a pražskými Bundy Tad odjela na podzim 2010 českomoravské miniturné Almost Famous Tour.

Klíčový však byl pro skupinu až loňský rok, na jehož sklonku konečně vydala svůj dlouhohrající debut. A už teď zkraje recenze můžu napsat, že čekání se rozhodně vyplatilo. Nahrávka je totiž po všech stránkách dotažená. Ať už mluvíme o výborném zvuku z prověřeného lipovského studia Šopa, o kvalitním lisu CD a podařeném bookletu, nebo, a to především, o samotném hudebním materiálu, který za ty roky příprav uzrál do vyvážené a velmi barvité crossoverové podoby s ideálním poměrem tvrdosti a melodií.

Kapela se totiž od ryze nu-metalového dema vyvinula ve variabilní alternativně metalové těleso, kde ve vokálech skvěle hlasově vybaveného zpěváka Lukáše Krhánka můžete slyšet pěvecký výraz ne nepodobný kapelám jako System Of A Down, Godsmack nebo Metallica. Stejně tak musím vyzdvihnout barvitou a technickou práci obou kytaristů. Ač kapela preferuje hudební styl z přelomu tisíciletí, její podání žánru působí velmi svěže a uvolněně a vůbec zde na rozdíl od podobných žánrových smeček české provenience nemám pocit, že se někdo zasekl v dané době, ujel mu vlak a tehdejší trend stále slepě považuje za žhavou modernu. Naopak, Shockwave občas vytasí i metallicovsko-machineheadovskou thrashovou řezanici, takže hlavně naživo je o mohutný zvuk postaráno.

Hlavní devízou muzikantů je ale cit pro napsání silné a zároveň nepodbízivé melodie: většina ze zdejší jedenáctky písní by se mohla stát velkými alternativními hity. "Play2Win" je zkrátka vyrovnaná kolekce sobě rovných skladeb, kdy těžko nějakou výrazně povýšit nad ostatní. Ať už jde o úvodní kvapík "Seventeen", řadu povedených skákaček, nebo vynikající balady "Hopes And Fears" a "Falling Star" s mimořádně silnými refrény. Za deskou jde slyšet spousta tvrdé práce a hlavně už výše zmíněný fakt, že album v klidu uzrávalo až do doby, kdy si pánové o jeho finální podobě byli definitivně jistí.

Na nějaký zahraniční export to sice asi nebude, ale v rámci domácí produkce je tato nahrávka rozhodně výborně odvedená práce. Teď jen aby kapela začala opravdu vydatně koncertovat a svůj vyvážený propracovaný materiál dostala mezi lidi, neb právě v dietním dávkování koncertní činnosti vidím dlouhodobě hlavní problém této formace. Tahle parta už by totiž při pořádném objíždění štací mohla být dávno v celorepublikovém hledisku úplně někde jinde. Potenciál tam je veliký, jen ho využít.

P. S.: Desku si můžete zdarma stáhnout nebo ve fyzické podobě na CD objednat na Bandzone.cz profilu kapely.