Béčka singlů byla s britským duem Pet Shop Boys spojena už od počátků jejich kariéry. Kromě nespočtu remixů nezapomínali své fanoušky obdarovávat i spoustou nealbových skladeb, které poprvé poskládali na dvojalbum "Alternative" v roce 1995. Počátkem tohoto roku přišel čas na nepřímé pokračování, které shrnuje singlová béčka od roku 1996 do 2009. Osmatřicet skladeb, které se nevešly na řadové desky, by u jiných kapel možná znamenalo utrpení s občasnými skvosty, u Neila Tennanta a Chrise Lowa tomu tak naštěstí není.

Zatímco jiné formace většinou bonusové nahrávky pro singly nahrávaly na poslední chvíli nebo na ně cíleně dávaly slabší kusy, pro ostrovní duo tento formát vždy představoval mimo jiné možnost zkoušet jiné druhy aranžmá, ujetější texty či v nejhorším případě alespoň odkladiště pro písničky, které se na desky nehodily svou náladou či zvukem, ne kvalitou. A občas se béčky staly i nahrávky, které byly natolik hitové, až kapelu před vydáním řadového alba přestaly bavit a skončily mimo finální tracklist.

Na dvojalbu tak bez problémů najdete potenciální singly, mezi nimiž září třeba "How I Learned To Hate Rock 'N' Roll", duet s Eltonem Johnem "In Private" či "I Didn't Get Where I Am Today". Mezi odpadky se povalují i nádherné balady "The View From Your Balcony" a "Friendly Fire" či naopak taneční klubovky "The Boy Who Couldn't Keep His Clothes On" nebo "Lies". Ale co bychom si nalhávali, mezi téměř čtyřicítkou písniček se najdou i takové, které jsou skutečnými béčky, ale je jich opravdu jen pár.

"Format" je samozřejmě záležitostí hlavně pro fanoušky Pet Shop Boys, kteří tak nemusejí béčka vyripovávat ze všech singlů za minulé roky, ale dostanou je zabalené pěkně pohromadě. Ale i ostatní příznivci chytrého popu si na dvojdesce najdou spoustu písniček, u kterých si řeknou, že jako béčko singlu skončily pouze z důvodu kvantitativního, ne kvalitativního.