Hned na začátku je potřeba poukázat na fakt, že tady rozhodně recenzi hiphopového alba nenajdete. "Fenomen" se dá jen stěží považovat za takový druh rapu, jaký Rytmus prezentoval v dobách Kontrafaktu. Teď je rok 2011 a nostalgici vzpomínající na "Dava mi" či "E.R.A" mohou pouze zamáčknout slzu v oku. Ničeho takového se totiž na nové desce nedočkají.

Už před čtyřmi lety Rytmus přiznal, že se underground rapem nedá uživit, jak by si představoval. Nechtěl zůstat v jednom bodě, a když vydal "Krale", dočkal se ze strany fanoušků velké vlny nevole. Následoval singl s Tinou "Príbeh", porotcování v SuperStar, taneční song "Jebe"... Od té doby se stal neodmyslitelnou postavou hudebního mainstreamu České a Slovenské republiky.

Zatímco na minulé sólovce se stále ještě držel rapu, "Fenomen" je žánrově úplně jinde. V rádiích se momentálně hraje elektronická taneční hudba a Rytmus to moc dobře ví. Dal si proto záležet při výběru producentů a víc jak polovinu tracků udělal právě v tomto stylu. To se mu povedlo na výbornou. Ovšem při snaze o pestrou nahrávku uslyšíte také pomalejší skladby, ve kterých zpívá. A přesně tyto písně celý koncept narušují a nejlepší by bylo je na desku vůbec nedávat.

Jména jako Sukowach a Mad Skill na albu samozřejmě nesmí chybět. Bylo jasné, že po hitech "Jebe" a "Technotronik Flow" je ještě ve spolupráci s Rytmusem uslyšíme. Jen nechápu, proč na desce chybí zrovna tyto dva tracky, perfektně by na ni zapadly. "AKM" splňuje všechna pravidla pro rádiový hit, rychlé tempo, jednoduchý text a chytlavý refrén. Asi nejlepší věcí jsou "Deti stratenej generácie". Úderné, gradující, se silným refrénem a Egem na mikrofonu. Produkci měl na svědomí S3RIOUS, který udělal ještě další dva tracky. Drsný "Hovnam neodpovedem" může znít textově trochu mimo, ale dubstepový podklad je opět povedený. Poněkud ujetým songem je "I Heard About", ve kterém uslyšíte Rosalda.

Největším průserem je skladba "Čau jak sa máš". Nepříliš dobře zpracované téma o lásce a sexu s nepříliš povedeným zpěvem. Vůbec na albu nemusela být, automaticky ji přeskakuji. Stejně tak "Nehladám", která už po půl minutě začne nudit. Z pomalejších tracků je jako jediný poslouchatelný "Sám", a to pro svou atmosféru.

Hodnotit obsah textů není zrovna na místě. "Fenomen" se nesnaží dávat rady do života, posílat důležité zprávy světu a hodnotit ho. Jeho primárním cílem je bavit. A to funguje. Skalní hiphopeři budou zklamáni, holt už nejsou Rytmusova cílovka ("Nikdy som sa žádnému gadžovi neprosil, tak si pusti Wu-Tang, keď si to nepochopil"). Ti ať si z celkového hodnocení odečtou šest bodů a určitě budou spokojeni.