Pro jedny je to týpek z rádia s tureckou písničkou z fastfoodu. Pro další nadějný textař a mistrný hráč se slovy. Pro jiné zoufalec, který se nechal semlít showbusinessem. Ať tak či onak, s Agátou Hanychovou by prý Xindl X neměnil. Zato Helena Vondráčková, ta je pro něj inspirativní!
© David Cysař
Kromě toho, že jsi o rok starší, co je za poslední rok od našeho posledního rozhovoru u Xindla X nového?
Vezmu to chronologicky. První novinka je, že jsme s naším klávesákem Daliborem Cidlinským jr. udělali muziku k představení "Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!!", které mělo na jaře premiéru v Divadle na Vinohradech. A taky jsme teď vydali akustické cédečko
"Xpívánky", což jsou takové předobrazy písniček z první a druhé desky. Jenom já a akustická kytara.
V bookletu desky píšeš, že akustické verze vznikaly ještě před vydáním obou alb. Jak jsou tedy staré?
Většinu těch věcí jsem nahrál ve studiu už před nahráním desky, abych si ověřil, jestli pak budou fungovat i zaranžované. Některé z těch písniček, co jsou na "Xpívánkách", jsem nechal v těch původních verzích, několik se dodatečně přehrálo, nebo se nechal původní zpěv a dotočila se jenom kytara. Oproti oběma řadovkám, kde hraje pět muzikantů, to byla docela ekonomicky výhodná verze. Lidi by to měli brát spíš jako bonus. Zároveň má totiž vyjít zpěvník, což budou notové, akordové a textové záznamy všech mých písniček. Takže tohle je vlastně takové vodítko, jak ty písničky hrát.
Napadá mě sousloví přidaná hodnota. "Xpívanky" jsou tytéž verze písniček jako na deskách, pouze s tou odlišností, že tady jen o akustické kytaře a zpěvu. Nenapadlo tě některé z nich předělat do jiných verzí? Takový punkový "Anděl" nebo "Láska v housce" v rytmu reggae?
Ta jejich síla je právě v jednoduchosti a prostosti. Chtěl jsem, aby byl zřejmý kontrast, jak to může vypadat, když moje písničky zahraje jeden člověk. Ta přidaná hodnota jsou právě ty aranže na deskách.
© David Cysař
Myslíš, že tyto akustické verze ti najdou nové fanoušky, které třeba původní verze nebaví? Například z řad folkařů.
Je dost lidí, kteří mě znali jako toho folkaře s kytarou, a aranže na deskách nejsou jejich šálek čaje. Pro tyhle lidi to asi bude zajímavější. Lze to brát i jako takové zavzpomínání, jak to kdysi vypadalo, když jsem jezdil koncerty sám.
Jaká poloha baví víc tebe, ta plná nebo tahle oholená?
Samozřejmě mě víc baví ta poloha s kapelou. Kdyby ne, jezdím sám. To bych teď ale stejně nemohl. Když jsem před létem trénoval na letní festivaly, kde jsme hráli v takové tvrdší podobě, na obou rukách jsem si natáhnul šlachy. Hrál jsem totiž na sedmistrunnou elektrickou kytaru, případně na silně podladěnou šestistrunnou, prostě struny jako dráty. A přivodil jsem si zánět šlach.
Říkáš, že vyjde zpěvník, aby si mohli lidi tvoje písničky zahrát u táboráku. Kdy jsi naposledy hrál u ohně ty?
Docela nedávno. Když mám čas, jezdím za rodiči mimo Prahu na chatu a tam mají táboráky docela tradici.
Takže "Stánky", "Montgomery"...
A vedle toho moje věci, protože těchhle fláků moc neumím. Nebo přetextované věci, co občas hraju na koncertech - Třeba
Anetu Langerovou, "Barbie Girl" od
Aquy nebo "Dělání" na muziku "Another Brick In The Wall".
A naopak - slyšel jsi někdy od táboráku svoji písničku?
Jednou jo, "Anděla". Ale mám pocit, že to bylo naschvál, že mě ten hlouček z dálky poznal, a proto tohle spustili. Teď tomu půjdu naproti tím zpěvníkem.
Xindl X...
...je už pátým rokem alter ego hudebníka, textaře, scénáristy a dramaturga Ondřeje Ládka. Krátce poté, co pro sebe objevil (respektive se nechal inspirovat postavou z filmu Woodyho Allana "Hollywood Ending")
Xindla X, začaly přicházet první úspěchy v talentových soutěžích. Opravdový boom nastal po vydání debutové desky
"Návod ke čtení manuálu", a to zejména díky písni "Anděl". S druhou deskou
"Praxe relativity", jíž se prodalo přes deset tisíc výlisků, a jejími hity "Láska v housce" a "Chemie" se pak natrvalo usídlil v rádiovém éteru a stal se jedním z nejvyhledávanějších písničkářů
nové generace. Výrazné jsou zejména texty jeho písní, plné aktuálních společenských témat, ironie a sarkasmu, ale také sexu. Dvaatřicetiletý Ondřej Ládek se vedle hudby věnuje také scénáristice, divadlu a literatuře.
To mi připomíná, že nám třídní učitelka na základce pořád opakovala, že pokud chce kluk sbalit holku, buď musí znát hvězdy, nebo umět zahrát u táboráku na kytaru.
Tohle možná funguje na koncertě na pódiu. Když ale vytáhneš kytaru u táboráku, sice rozněžníš všechny kolem, jenže ty holky si nakonec rozeberou tvoji kamarádi, kteří mají na rozdíl od tebe volné ruce. Takže moje rada zní - vozte s sebou kytaru, ale vždycky ji vrazte do ruky nějakému kamarádovi!
Pojďme dál. Děláš na nových věcech?
Nové písničky, asi dvanáct nebo třináct, už mám napsané a u většiny už máme nahozené i aranže. Zatím zkoušíme, jak jsme schopný je zahrát naživo a podle toho uděláme ty aranže. V hudbě a textech asi bude znát ovlivnění našimi písničkáři, jako je
Jarek Nohavica,
Karel Plíhal nebo zpěvačka
Radůza, ale v aranžích se inspirujeme spíš zvukem šedesátých let a současnou moderní popovou hudbou. Časově by se měla deska objevit příští rok na podzim.
A jak to bude po textové stránce? Kdysi jsi říkal, že tvoje tvorba jsou vlastně takové auto-protest songy. Proti čemu protestuje Xindl X tentokrát? Chci říct - o čem bude nová deska?
To z těch písniček půjde dobře poznat, stejně jako dosud. Třeba "Anděl" byl o lidech, kteří zneužívají svých pravomocí. "Styky" proti pop-kultuře, kde lidi nadávají na umělé zpěvačky a zpěváky, ale nakonec si je stejně vylepí do pokoje. A takhle to má každá písnička. Na nové desce ale bude dost věcí, které jsou o mezilidských nebo milostných vztazích. Ne úplně milostné písničky, ale protest-songy to taky nejsou.
Nemůžu zapomenout na tvůj výstup v talentové soutěži Česko Slovensko má talent, kde jsi hláškou "frašky pro rychlokvašky" zesměšnil samotnou soutěž i její soutěžící, přestože z podobné soutěže jsi vlastně sám vznikl. Tenkrát z toho byl docela poprask a pro mě osobně to byl vrchol pokrytectví. Proč jsi to vlastně udělal?
Nemyslel jsem to nijak zle vůči soutěžícím. Ti lidi nejsou sami o sobě špatní. Ale podívej se, kolik lidí podobnými soutěžemi prošlo, kolik z nich se chytilo a u kolika z nich ta tvorba za něco stojí. Tenhle průmysl rok co rok vyplivne lidi, kteří sice umějí skvěle zpívat, ale nemají vlastní repertoár, neumějí si ho napsat a ani nemají představu, jaký by měl vlastně být. Ta soutěž by tohle všechno dokázala nabídnout, ale bohužel nefungujou návaznosti. Těm lidem, co tu soutěž pořádají, nejde o to vypustit do českého showbusinessu nové talenty, ale jen si zařídit sledovanost na pár měsíců a pak ty nový talenty nechat vyšumět a hledat nové. Celé by to šlo promyslet mnohem líp.
© David Cysař
Neříkám, že nemáš pravdu, ale tím jsi neodpověděl na moji otázku.
Nechtěl jsem nikoho shodit, to bych zvolil mnohem silnější kalibr. Šlo o takové malé pošťouchnutí. Přijdeš zazpívat do téhle soutěže a najednou zjistíš, že tam stojíš v debilním kostýmu a zpíváš na přiblblej half-playback, ačkoliv ti ještě den zpátky slibovali, že můžeš zahrát naživo s kapelou. Tak si říkáš, jestli se tím necháš úplně semlít nebo aspoň plácneš nějakou kravinu. A nakonec je z toho takováhle causa. Na druhou stranu jsem pak pravděpodobně i díky týhle cause dostal nabídku spolupracovat s lidma ze SuperStar. Došlo mi, že mám volbu - buď jenom tlachat o tom, že se v těchto soutěžích jen hledaj talenty, co nebudou mít pořádnej repertoár - a nebo jim pomoct ten repertoár vytvořit. Rozhodl jsem se pro druhou variantu a napsal jsem několik textů pro
Bětku Kolečkářovou a
Gábinu Gunčíkovou a taky jsem pomohl vyprodukovat jeden song pro
Michala Šepse. Už teď je mi jasný, že mi za to zase někteří budou nadávat do pokrytců, ale já si za tím stojím a je to něco, co myslím, že mělo opravdu smysl.
Zůstaňme v oblasti showbusinessu. Poměrně rychle ses vyšvihl z téměř neznámých umělců mezi celebritu. Jak se ti tahle role líbí?
Já si nepřijdu jako celebrita. Spíš mi přijde, že hodně celebrit znám. A většina z nich mi přijde jako úplně normální lidi. Na večírky, o kterých se píše, se snažím nechodit, to je nuda.
Takže si za účast na večírku nenecháváš platit jako Agáta Hanychová?
Jo, to je hezký povolání. Ale mě by to nebavilo. Nerad se bavím s lidmi, co mě nebaví, takže bych tam asi moc dlouho nevydržel.
A dokázal bys český showbusiness aspoň nějak stručně charakterizovat?
To je strašně těžký. Ale svým způsobem se o to teď snažím s kamarádem Kubou Sommerem. S ním a dvěma scénáristy jsme napsali filmový muzikál z prostředí showbusinessu "Raportér". Je o tom, že hlavní hrdina přihlásí svoji dívku do soutěže Miss, a ona, hned jak to vyhraje, udělá přesně to, co missky obvykle udělaj - skončí v náruči nějakého pičuse ze showbusinessu. A on ji chce získat zpátky, takže odjede do Prahy a zkouší se stát slavným. O tom, jak se o to pokouší a jestli se mu to povede, je tenhle muzikál.
Řekni mi, jsi ve fázi, že tě hudba uživí?
Ale jo, hudbou se živím asi poslední tři roky. Samozřejmě, že z něčeho žiju, ale většinu toho, co hudbou vydělám, do ní vrazím zpátky. Mimo jiné jsme se rozrostli, teď s námi jezdí ještě kytarista Josef Štěpánek. A v takto velké sestavě už potřebujeme vlastního zvukaře, kupuju vlastní digitální pult, dost peněz stál klip atd.
A co tvoji tajní sponzoři Redbull, Cpt. Morgan, Jim Beam, Zentiva, Coca-Cola, McDonald a další produkty, které zmiňuješ v textech?
Asi si už všichni zvykli, že je do těch písniček narvu tak jako tak a že mi ty prachy dávat nemusej'.
Samozřejmě si dělám srandu. Ale stejně by mě zajímalo, jestli tě někdo z těchto firem, které v textech zmiňuješ - ať už v dobrém nebo špatném - někdy oslovil.
Ne, nikdo. Třeba v klipu "Chemie" jsme měli od Zentivy půjčené spousty krabiček s práškama. Mám ale podezření, že oni ani nevěděli, komu a za jakým účelem to přes naší produkční vlastně půjčují.
Co tvůj novinářský "blacklist", tedy seznam novinářů, kteří nesmějí na tvoje tiskovky? Vzpomínám si, že zrovna nedávno ses s jedním novinářem z tohoto blacklistu docela přátelsky bavil na jedné akci.
Asi měknu. Nejspíš už jsem se nad to povznesl. Víš co, může o mně vyjít článek, který mě úplně posere, ale za půl roku si na to stejně nikdo nevzpomene. Stejně tak, když někomu autorizuješ rozhovor a on ho pak vydá neautorizovaný, tak se ve finále nic neděje. Někdo na tebe napíše zaujatou recenzi a co s tím uděláš? Můžeš mu jít rozbít držku, ale je lepší ty pracovní a lidský roviny oddělovat. Já si taky můžu o někom myslet, že hraje blbě, ale nemám potřebu mu to říkat - možná proto nepíšu kritiku - protože jinak to může být úplně pohodovej člověk. Takže když těmhle zaujatým lidem ukážeš, že ty to osobně nebereš, tak třeba po čase, když uděláš něco nového, tak na tu svoji zaujatost zapomenou. A třeba i uznají, že to vlastně není úplně špatný.
© David Cysař Zanedlouho proběhne Český slavík. Zúčastníš se?
Jo, budu tam. Říkám si, že by bylo fajn, kdyby tam zazněla i nějaká nová jména. Na předávání máme nacvičené jedno speciální číslo, ale to si nechám jako překvapení.
Upřímně, nebude ti špatně mezi lidma, kteří se soudí s českým státem, protože je nehrají v rádiích, tvrdí, že jsou národní bohatství...
Tohle je naopak hrozně inspirativní. Rozhodně dáme na obal příští desky nápis: "Obsahuje národní dědictví", aby lidi věděli dopředu, co si kupují. Takhle se to dneska asi dělá... Samozřejmě, že to, co předvádí paní Vondráčková, je úplná píčovina. Na druhou stranu beru jako malé vítězství, že se do rádia dostávají i jména jako
Nightwork nebo
Tomáš Klus. Pamatuju si je v úplných začátcích a dneska jsou hvězdy festivalů.
Když jsme se minule bavili o tvojí tehdejší partnerce Olze Lounové, tvrdil jsi: "Je lepší být spolu v jedný ponorce než žít v paralelních světech." Nakonec to dopadlo úplně jinak. Lituješ toho vztahu?
Pokouším se věcí nelitovat. Je to další osobní zkušenost, která tě posune dál. Přinejmenším si uvědomíš, jak se máš v příštích vztazích chovat nebo co si nemáš nechat líbit. Teda ve vztahu, doufám, že víc jich už víc nebude.
(směje se) Ale když si to uvědomím zpětně, je asi fakt, že vztah dvou lidí ze stejného oboru není úplně dobrý nápad.
Neuraž se, ale několikrát jsem se setkal s názorem - a to i od člověka z tvého bližšího okolí-, že Olze šlo ve velké míře o tvoje záda. Aby se po nich někam výš vyšplhala.
Že jsme s Olgou nazpívali "Lásku v housce", jí v kariéře určitě pomohlo. Že by si mě ale vybrala cíleně, aby díky mně rozjela kariéru, to si nemyslím. Ať si ale každý spekuluje, jak chce.
Vím o tobě, že se věnuješ mnoha dalším aktivitám. Co děláš momentálně?
Chystáme premiéru klipu "Nejlepší kuchař", což je další legrace, do který jsem finančně zahučel po hlavě. Mám pocit, že stál víc, než všechny moje předchozí klipy dohromady.
Posledně jsme končili tím, že jsi nejlepší zpěvák v Čechách. Pořád ještě jsi?
Myslím, že teď jsem ještě o něco lepší.
(směje se)
Ale co Morava a Slezsko?
Tam nemám šanci! V těch jejich sklípcích je dobrej zpěvák každej. Počkej, ty to zase dáš do titulku, že jo?