Blackmore's Night nedávno vydali nové album "Fires At Midnight" (recenzi najdete tady) a v rámci jeho propagace se ukázali i v České republice. Vystoupili jako hosté na předávání Zlaté hokejky a 8. září je opět uvidíme na televizi Nova, tentokrát v novém pořadu Vabank. Česká pobočka Warner Music nám poskytla rozhovor s hlavními představiteli kapely Ritchiem Blackmorem, bývalým kytaristou Deep Purple, a jeho manželkou Candice, takže proč se o něj nepodělit i s vámi...

Jaká hudba vás inspiruje?

Ritchie: Hudba, kterou hrajeme, pochází ze Střední Evropy - hudba, která mě inspiruje a Candice, myslím také, pochází ze Střední Evropy, zejména Německa, Maďarska, Polska, celé této oblasti, ale také ze Španělska a Itálie. Lidé mi říkají - a co Anglie, tam máte přeci vaše hudební dědictví nebo tak nějak.... Mě anglická hudba příliš nezajímá, přijde mi taková trochu usedlá, jakoby suchá, narozdíl od německé a maďarské, které mají ducha.

Jak vás napadlo vydat jako pilotní singl píseň od Boba Dylana (tj. "The Times They Are A Changin'", pozn. red.)?

Ritchie: Stalo se to tak trochu náhodou, Candice si tu písničku zpívala pro sebe a mně se to moc líbilo, bylo to velmi přirozené, tak jsem řekl: "Co kdybychom tu skladbu nahráli na desku?" Někdo řekl, že to by se tam nehodilo a já říkám: "Proč ne, bude to legrace." A tak jsme to tam prostě dali. Jak Candice říká, nemáme žádné zábrany.

Začátek té skladby ve vašem podáni mi trochu připomíná písničku "I've Got You Babe" od Sonnyho a Cher. Co vy na to?

To jsme udělali záměrně, řekli jsme si: "Udělejme to naživo jako "I' ve Got You Babe" - jak říkám, udělali jsme to záměrně.

Znáte nějakou renesanční kapelu z České republiky?

Ritchie: Existuje jedna kapela z Čech, kterou máme opravdu rádi, jmenuje se Gothart, hrajou renesanční muziku. Je to skvělá kapela, jsou opravdu moc dobří, je to jedna z mých nejoblíbenějších skupin. Když jsem byl v Čechách, koupil jsem si několik kazet s renesanční muzikou a mezi nimi byly dvě jejich kazety, a pak jsem je pustil několika lidem v Americe a ti se hned ptali: "Páni, kdo tohle hraje?!" A taky tam je rockový klub, který se jmenuje Gothart, takže když řeknu Gothart, všichni si myslí: "...ááá, nějaká rocková kapela," a já řeknu, že kdepak, žádnej rock, pánové...

Ve vaší hudbě je patrný silný vliv klasické hudby. Mám dojem, že dnešní kapely už tolik klasikou ovlivněny nejsou. Čím si myslíte, že to je?

Candice: Dnes je už asi jiná doba. Když Ritchie vyrůstal, tak mu rodiče doma pouštěli hodně vážné hudby a například Ian Andersson z Jethro Tull také vyrůstal na klasické hudbě, a lidi jako oni potom zkoušeli skloubit vážnou hudbu s rockem. Dneska to tak už není, asi protože nastoupila jiná generace hudebníků. Dnešní rockoví muzikanti vyrůstali spíš na hudbě, jakou dělal Ritchie a kapely jako Deep Purple nebo Led Zeppelin a klasická hudba už pro ně tolik neznamená.

Ve vašich textech se hodně objevují přírodní motivy a nejrůznější barvy. Inspirují vás barvy a příroda?

Candice: Na našich třech posledních albech jsme se nechali velmi inspirovat přírodou. Myslím, že je to jediná věc, která dokáže oživit našeho ducha. Víte, existuje spousta lidí, kteří sedí u počítače, na pohovce, u faxu, posílají maily, stojí v dopravní zácpě a tak dále. Myslím, že kdybychom nechali všechno na člověku, tak by všechno bylo skvělé, ale bez barvy. A díky přírodě máme všechny ty neuvěřitelné barvy, západy slunce a květiny. Víte, já třeba dokážu sledovat květinu a její barvy celé hodiny a myslím si, že většina lidí ty barvy také vnímá, ale ignoruje je, a tak je vlastně ani nevidí. Takže když píšu texty, nechávám se inspirovat přírodou a velikou inspiraci pro nás oba je samozřejmě Měsíc.

Máte skvělý renesanční zvuk - čím to je?

Ritchie: To je dobrá otázka. Víte, pro mě hrát renesanční muziku znamená zcela přirozeně hrát na akustické nástroje, takže se spíš snažím používat akustické nástroje než ty elektrické. Vím, kam tou otázkou míříte, existuje řada kapel, která používá hlasité kytarové zvuky. Ja osobně nejsem velkým přítelem hlasitých kytar v renesanční hudbě. Když něco takového slyším, hned odcházím.