Doba hájení velkého talentu vypršela. You Me At Six si sami na sebe upletli bič a od teď už musejí jen dokazovat, že jsou opravdu nejlepší. Mají kuráž i potřebné sebevědomí. Nové album "Sinners Never Sleep" jim umožnilo dozrát do role plnohodnotného vládce britského rocku.
Vydáno: 3.10.2011
Celkový čas: 47:57
Skladby: Loverboy, Jaws On The Floor, Bite My Tongue, This Is The First Thing, No One Does It Better, Little Death, Crash, Reckless, Time Is Money, Little Bit Of Truth, The Dilemma, When We Were Younger
Vydavatel: Parlophone
Na začátku letošního roku byli labelem donuceni vydat singl "Rescue Me", jenž je společným projektem s americkým rapperem Chiddym. V kuloárech panovaly dohady o tom, zda se na albu "Sinners Never Sleep" objeví, či ne. Logicky došlo na druhou variantu, do koncepce nahrávky by totiž skladba nezapadla. Navíc podle kapely samotné ani neměla vzniknout. "Byli jsme dotlačeni k tomu vydat song, který jsme nechtěli," řekli You Me At Six na adresu písně, jejíž vznik provázely od počátku negativní emoce a která je teď paradoxně jejich žebříčkově nejúspěšnějším singlem. "Upřímně nemůžu uvěřit tomu, že jsem byl součástí něčeho takového. Dost jsme dřeli, abychom se dostali tam, kde v současnosti jsme, a teď to máme zahodit kvůli někomu, kdo si sedí v kanceláři a myslí si, že ví o našich fanoušcích a kapele víc než my sami!" ulevil si směrem k "Rescue Me" Josh Franceschi. Holt za komfort se platí.
hodnocení s odstupem času (a po včerejším maratonu...) (žížalka - big fan, 28.06.2012 09:46) Reagovat
no, před půl rokem bych tomu asi taky dala 7/10, ale časy se mění.
svým způsobem je to jejich nejlepší album (alespoň po zvukové stránce), po té textové samozřejmě je to samozřejmě hold me down (což je jejich jediné album bez oněch zmiňovaných "cajdáků", kam by se za podmínek vzniku textů prostě nedodily a že je umí dobře)
hosté udělají radost (winston) a zároveň nijak zvlášť nepřekvapí (oli), je to hudební průmysl, tady taky platí já poškrábu tobě ty mě (fuck by bez joshe nebylo fuck, tak jak ho milujeme...)
velkým mínusem alba je absence (v takovém množství) slovních vychytávek a taky hodně důležitého prvku: ještě nikdy se mi nestalo, že jsem dokázala poslouchat dvě minuty stále dokola opakovaný jeden řádek (kdyby to zpíval někdo jiný, jdu na jinej track - prostě ten úchvatný rozsah)
sice bych byla ráda, kdyby tohle album bylo meziskok k tomu, co by kluci chtěli hrát (mě by to nevadilo), jenom nevim, jestli jim to projde u mecenášů
takže teď? 9/10
Tweet