Nedaleko Prahy leží zřícenina jménem Okoř, která je oblíbeným výletním místem pro mnohé rodiny z širokého okolí, jež zde tráví víkendová slunná odpoledne. V sobotu 25. srpna sem přijely nejen rodiny s dětmi, ale také bouřliví adolescenti, čerství dvacátníci, postarší taťkové a maminy, prostě všechny věkové kategorie. Důvodem masové účasti nebyla výjimečně krása hradu a přilehlé krajiny, nýbrž hudba. Ano, konal se Rock And Folk Open Air Festival Okoř.
© facebook interpreta Pořádající agentura Dream Productions se s festivalovou horečkou vypořádala s přehledem a gracií zkušeného lékaře. Návštěvníci, kteří mohli do areálu proudit od třetí hodiny odpolední, měli k dispozici přes dvacet "tojtojek", několik výčepů a spoustu stánků s občerstvením, v nichž se prodávala kuřata, párky, maso na grilu nebo kukuřice. Zvláštní pozornost byla věnována dětem - k nalezení byl i nefalšovaný dětský koutek. Jak se tedy i později ukázalo (ráno bylo vše zbouráno a uklizeno), agentura po organizační stránce nic nepodcenila a festival mohl proběhnout bez problémů (a také že proběhl!).
Jak jsem již naznačil, akce oficiálně startovala v patnáct hodin s tím, že hudební produkce přišla na řadu v hodině sedmnácté. Jako první se neuvěřitelným šesti tisícům diváků (moderátorka
Šárka Kubelková to alespoň plna euforie oznámila do mikrofonu) představila skupina
Decline, dříve známá coby
Deep Decline. Svůj set rozjeli přesně podle plánu a podle plánu i skončili, tedy po zhruba dvaceti minutách. Neopomněli pochopitelně zahrát svůj radiový hit "Až budu velkej", zazněla i píseň od
U2. Jako druhá se představila
Lenka Dusilová se svou skupinou Secret Service. Její vystoupení, nabité správnou rockovou energií, donutilo povstat první vášnivce, kteří se ve zhruba čtyřech řadách nahromadili pod podiem, kde tu více tu méně tančili. Ač jsme neslyšeli hit "Pro tebe", koncertík to byl vskutku vydařený. Třetí lahodili okořským uším punk-rockeři
Prohrála v kartách - melodickou, rychlou a našlapanou muzikou pokračovali ve stopách Secret Service (po stránce nálady a atmosféry, nikoliv po hudební stránce), což publikum jedině kvitovalo. Skupina
Prohrála v kartách skončila kolem sedmé hodiny a lidé netrpělivě vyčkávali první vrchol večera -
Janu Kirschner.
Slovenská hvězda přišla na řadu v sedm deset. Koncert se nesl v komorním duchu, což se ukázalo být skvělou příležitostí pro vyniknutí Janiných pěveckých schopností. Pouze s kytaristou a hráčem na bubínky předvedla bývalá miss jedinečné akustické vystoupení, kterým doslova nadchla festivalové publikum, jež si následně vyžádalo přídavek a loučilo se s
Janou Kirschner vpravdě vřelým způsobem. Poklidná atmosféra, započatá tímto koncertem, pokračovala i v dalších minutách. To městečko bavil
Vladimír Mišík s kapelou
Etc. Prošedivělý Mišík si stylově sedl na stoličku a spustil - největších ovací se mu dostalo při fotbalovém tradicionálu "Gambrinus".
Blues-rock publiku skvěle padl a navíc připravil ideální živnou půdu na předposlední vystupující
Mig 21.
Jiří Macháček je po roli Jakuba v "Samotářích" dnes skutečnou hvězdou a dokáže toho patřičně využít. Když se přidá vtipný text, jednoduchá, ale nikoliv stupidní hudba, máme rázem zaděláno na úspěch. A přesně tak se stalo.
Mig 21 rozhýbal i poslední zbytky pasivity mezi lidmi, avšak nejen to - on je i rozesmál.
Kolem jedenácté hodiny přišel čas největší hvězdy festivalu, Jarka Nohavici, který si jako speciálního hosta přivedl skupinu
Čechomor. Nohavica +
Čechomor, toť v dnešní době kombinace zaručující úspěch. V podstatě se jednalo o Nohavicův sólový koncert (tak stálo i na programu), během něhož mu muzikanti
Čechomoru přizvukovali. Abychom jim ale nekřivdili, je třeba zmínit, že zaznělo i několik jejich písní. Při Nohavicovi byl už tzv. "plný krám", všechny přilehlé oblasti, každý kout a křoví bylo obsazeno a všichni bedlivě poslouchali a koukali. Těsně po půlnoci navíc připravili organizátoři příjemné zpestření - ohňostroj, který zahalil hrad i vše okolní do barevného hávu. Po pyrotechnické vsuvce pokračoval Nohavica s
Čechomorem ještě zhruba dvacet minut v hraní, aby se poté lidé v klidu rozešli, někdo domů, někdo do stanu, někdo na zem.
Okořský festival se vyvedl na jedničku. I když nakonec nevystoupil avizovaný okořský občan
Petr Hapka, lidé odcházeli, nebo usínali, spokojeně, plni tak akorát dlouhé porce vyvážené kvalitní hudební produkce. Mám pocit, že na Okoři mají na příští rok o publikum postaráno.
Rock & Pop Open
Air Festival, podhradí hradu
Okoř, 25.8.2001