Skutečnost, že je u nás víc dobrých a neznámých skupin, než sice známých, ale špatných, je všeobecně známá každému, kdo se o domácí hudební skupiny zajímá. Situace začíná být místy až tristní, protože se vám běžně může stát, že shodou náhod uvidíte v nějakém zapadlém klubu skupinu, kterou by klidně mohla obehrávat všechna rádia třikrát denně, ale nikdo ji nezná. Znudění zaměstnanci gramofonových firem vědí, že snažit se nemá smysl, protože i když někoho dobrého objeví a vydají, jeho desku si nikdo nekoupí, protože dramaturgie většiny lokálních rádií je ostudná a posluchači nebudou investovat do něčeho, co ještě nikde neslyšeli. Takže nám jednak přibývá skupin, které se orientují na zahraničí, kde jsou často přijímány lépe než v Čechách, a jednak opravdu dobrých skupin, které se rozpadnou dříve, než vůbec mohou dokázat, co v nich je. Přežívají jenom ti nadprůměrní, nebo ti protekční. Možná to leckomu může i připadat v pořádku. V každém případě to svádí k tomu začít jásat, kdykoli se realizuje cokoli, jako je sampler východočeských skupin "Aromatický koktejl PaCH.cd", jenomže po prvotním jásotu vám dojde, že vlastně jde jen o NORMÁLNÍ a logický počin. Že takovéhle výběry by měly vycházet jak na běžícím pásu. Ale možná je to běžná současná česká situace, že se jásá, pokud něco normálně funguje. Abychom si rozuměli - vůbec nejde o to, co cd obsahuje (o takové polovině skupin jsem v životě neslyšel, a to se o domácí scénu docela zajímám), jde o to, že dává šanci.

Zmiňovaný sampler mají na svědomí server www.pach.cz, neúnavný nadšenec Lumír Sokol z pardubického klubu Žlutý pes a v neposlední řadě i podpora firmy Ministr, jakož i města Pardubice (což je mimochodem další věc v domácích krajích nevídaná). Jak se praví ve sleevenote, skupiny na něm obsažené jsou lokálně vymezeny trojúhelníkem Pardubice - Chrudim - Heřmanův Městec. Odtud tedy i název desky. Žánry zde nejsou problémem, stejně jako popularita či dosažené úspěchy zúčastněných skupin. Takže je jasné, že tady nejde o nějaké finance, ale na jedné straně o zmiňovanou pomoc a šanci skupinám, a straně druhé pádnou odpověď těm, kteří tvrdí, že se nic neděje.

Co tedy všechno na výběru najdeme? Různé žánry a pochopitelně i různou kvalitu. I když - různé žánry... U výběru, který je omezený lokalitou, bych čekal žánrový rozsah podstatně větší. Takhle by člověk získal dojem, že metal nebo elektroniku - ať už taneční nebo ambientní - nikdo v kraji nehraje. A tomu se opravdu nechce věřit. Takže zde byla určitá žánrová selekce, což je docela škoda.

Otevírají asi největší lokální hvězdy, stále více populárnější a již samostatným albem u velké firmy disponující nadupaní kytaroví pardubičáci Vypsaná fixa, které asi netřeba komentovat. V porovnání se zbytkem desky je také jasné, v čem je jejich síla a výjimečnost. V podobných vodách loví i následující Volnost, jejichž skladba "Austrálie" také patří k tomu lepšímu. Kytaroví jsou i Ready Kirken, jejichž příspěvek je nabitý emocemi. A už dlouho jsem neslyšel tak pěkně použitou akustickou kytaru, jako je ta v jejich skladbě. Myslím, že zrovna o Ready Kirken ještě uslyšíme, ostatně brzy jim u Universalu vyjde celé album. Funky škatulku zastupují jednak vyklidnění East Park, kteří mají navíc skvělou zpěvačku, ale i Double Deckers, kteří ovšem ve svém příspěvku dost zabředávají do tradičních žánrových schémat. Jinak řečeno - takovéhle funky je příjemné, ale můžete ho slyšet i od spousty jiných a lépe zahrané. Trocha funku, ale i jazzu je i v crossoverových Chocolate Jesus, jenže Support Lesbiens to přece jen dělají zajímavěji. Hip-Hop má své zastoupení ve spolku Fundamentalista v pásmu Gazy, kteří zde působí mezi všemi těmi kytarami jako příjemné zpestření. Na rozdíl od spousty jiných kolegů, kteří si vystačí s jednoduchým, scratchem prošpikovaným podkladem, mají FVPG také nezvykle propracovanou hudební složku s moc pěknou basovou linkou. Nicméně, jak říkám, jejich největší přínos téhle desce je ve zpestření. Což platí i o bluesových Dead Camel Blues Band, protože i když jejich v rámci žánru tradiční projev není špatný, opět se nemohu zbavit dojmu, že podobnou hudbu jsem slyšel už od jiných a zahranou lépe. Čímž jsou světlejší místa desky téměř vyčerpána. Na zlomu plus/minus stojí skladba kapely The Silver Rain. Na jedné straně docela příjemná hudba s nápaditou linkou akustické kytary a na straně druhé zbytečná silácká póza ve zpěvu a velmi špatná anglická výslovnost. Ke konci desky se nachází hned několik skupin, hrajících víceméně spíš obyčejný rock, načichlý punkem, než skutečný punk. Většinou jejich skladby působí jako nic proti ničemu. Jakoby se báli zahrát ostřeji, rychleji, trochu se naštvat a vypotit aspoň trochu energie. Nejlépe vychází písnička od Dukla Vozovna, kteří trochu použitím akordeonu evokují Tři sestry, zatímco třeba slabší v.p.r. dávají spíš vzpomenout starou Znouzecnost. A přitom u nich by unylou písničku asi stačilo jen zrychlit a hned by působili svěžeji. Podobně unaveně působí i Volant, který svůj příspěvek ještě navíc sráží nudným a hlavně naprosto zbytečným kytarovým sólem. Nejhůře z této skupinky dopadají už bezezbytku naprosto nudní Face Of Dalí. Vedle formací Ptáci, resp. Mollythan, které nejsou ani dobré ani špatné, ale které vám prošumí sluchem tam a zase zpátky, aniž by po nich něco v hlavě utkvělo, zbývá několik takových, o kterých si troufám i bez jasnovideckých schopností natvrdo říci, že z nich nikdy nic nebude. No dobře, no... Tak aspoň to, že negativa u nich bezesporu převažují nad pozitivy. Jmenovitě to platí o neuvěřitelně křečovitých Spiknutí, kteří mají text protkaný slušnou koncentrací klišé všeho druhu, a navíc zpěvák působí nadprůměrně nepřirozeně, nebo o temnějších Komplex, jejichž skladba je úmorně dlouhá nuda a ještě navíc s velmi hloupým textem. Asi nejslabší z celé desky mi připadnou B-Sides, při jejichž poslechu mám pocit, že jsem usnul někde v půli osmdesátých let a žádná devadesátá už vůbec nebyla. O tom, že by posluchače něčím překvapili, si mohou nechat jen zdát, ale pokud by náhodou chtěl usnout, zaručeně ho vzbudí dost falešné a za uši tahající vokály.

Ale i přes všechny výtky a mínusy znovu musím těm, kteří se na realizaci podíleli, veřejně poděkovat. Podařila se jim věc, díky které jim ostatní kraje (resp. mladé kapely z nich) mohou jen závidět. Pro některé zúčastněné skupiny to určitě bude dobrý odrazový můstek k další činnosti a tomu, aby na sobě dál pracovaly, ale na druhou stranu i motivace. A členové těch ostatních budou moci aspoň jednou něco pouštět vnoučatům se slovy: "Jo, to když se ještě vyráběl Semtex a děda byl mladej a hrál v týhle kapele...".

CD k recenzi poskytla firma Falcon product Int.

Album: Aromatický koktejl PaCH.cd
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: 72:28
Skladby: Vypsaná fixa - James, Volnost - Austrálie, Spiknutí - Kyrie Eleison, Ready Kirken - Stín, Dead Camel Blues Band & Mushroom Riders - All In Vain, Ptáci - Představa, The Silver Rain - Scream From The Dream, East Park - Highway, Mollythan - Kde, B-Sides - Solid, Double Deckers - Free, Chocolate Jesus - I Wanna Feel It, Fundamentalista v pásmu Gazy , Fundamentalista v p.g., Face Of Dalí - Pleš a Pupek, Volant - Z východu na sever, Dukla Vozovna - Šestnáctky, V.P.R. - Duracell, Komplex - Alkohol