Rea a blues, opakování

11.09.2011 09:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Hudební vydavatelství mají ke svým záměrům jistě nějaké pohnutky, které obvykle obyčejným smrtelníkům můžou být ukradené, protože víme, že jde stejně nakonec jen o peníze. O co jiného? Například toto: znovu vycházejí dvě alba Chrise Rey "Stony Road" a "The Blue Jukebox", tentokrát v jednom společném balení.
7/10

Chris Rea - Stony Road / The Blue Jukebox

Skladby: Stony Road: Changing Times, Easy Rider, Stony Road, Dancing The Blues Away, Burning Feet, Mississippi, Slow Dance, When The Good Lord Talked To Jesus, Heading For The City, So Lonely, Someday My Peace Will Come, The Hustler, Give That Girl A Diamond; The Blue Jukebox: The Beat Goes On, Long Is The Time, Hard Is The Road, Lets Do It, Let It Roll, Steel River Blues, Somebody Say Amen, Blue Street, Monday Morning, Restless Soul, What Kind Of Love Is This, Paint My Jukebox Blue, Baby Don't Cry, Speed
Vydáno: 14.04.2011
Celkový čas: 57:44 + 66:05
Vydavatel: Mystic Production
Ne že by to nemělo alespoň nějakou malou logiku: "Stony Road" (2002) a "The Blue Jukebox" (2004) znamenaly pro Chrise umělecký restart a zároveň léčebnou terapii. Hudebně se jedná o sourozence a Rea se na těchto albech upsal blues, se kterým do té doby jen koketoval. Blues se stalo jeho stěžejním žánrem možná proto, jak reflektovalo umělcův nedobrý zdravotní stav a boj s chorobou. Zároveň obě alba byla předehrou k Reově životním dílu, kompletu jedenácti bluesových desek "Blue Guitars".

Stejně jako je hloupé psát recenzi na výběrovky největších hitů, je dost nevděčné psát novou recenzi, když už na nějakou desku u nás před lety jednou vyšla. Zájemce tedy odkážu na původní články o "Stony Road" a "The Blue Jukebox", jež u nás byly publikovány v době vydání. Dovolím si tak učinit po zralém uvážení - na svém původním hodnocení bych neměnil vůbec nic a za každou cenu vytvářet nové větné konstrukce a hrát si se slovíčky, jen aby vzniklo další originální povídání, je zbytečnou ztrátou času pro mne i čtenáře.

Jediným závěrem z nového vydání obou alb (a při vědomí, že nic nebylo přidáno a změněno, jen přebalení dvou disků do hezkého papírového obalu z původního plastu) je spokojenost s tím, jak obstála kvalita obou desek i po těch pár letech. Pokud vám alba chybějí v domácí diskotéce, můžete si je koupit společně a k tomu si třeba pořídit Reovu novinku "Santo Spirito Blues", která vychází právě teď, v září 2011.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY