A není se čemu divit. I ty tzv. indie kids ze slavné londýnské čtvrti Camden Town by se musely stydět, kdyby se po poslechu "Killer Sounds" měli řadit mezi fanoušky Hard-Fi. Je třeba si uvědomit, že móda indie kytarovek je pryč. K tomu si připočtěte nevyrovnanost novinky, značnou absenci originality, a tak nějak vám asi dojde, že tohle není to album, pro které byste měli nutně vyrážet do krámu s deskami. Kolekci nezachraňuje ani to, že kapela rezignovala na balady a pokusila se o co nejvíc rozjuchanou nahrávku. Ano, je to docela jízda, ale jízda, ze které tak maximálně dostanete průjem.

Naštěstí občas není tak zle, aby nemohlo být hůř, a to je i případ "Killer Sounds". Mezi zde předkládanými radio friendly popovými popěvky se najde pár, které stojí za poslech (i když ne přehnaně opakovaný). K těm patří "Feels Good", ve které se potkává východ se západem (konkrétně bhangra s indie rockem), a "Fire In The House" s náznaky baleárského beatu. Na druhem jmenovaném a několika dalších se producentsky podílel Stuart Price a výjimečně svou produkcí kapelu neposouvá k elektronice (tak jak se mu to (ne)povedlo s Keane a The Killers). Skladby, i když jsou povětšinou taneční, stojí na klasických nástrojích a elektronika se podřizuje nástrojům a ne naopak - rozhodně velké plus.

Jenomže to je tak všechno. Jasně, je tady pilotní singl "Good For Nothing", který je neurážlivá radiová hitovka (až na to, že se slovíčkem "fucking" asi má spousta rádií problém), ale stejně tak neurážlivé jsou i ty další. Bavit to může maximálně tak festivalové publikum, které v sobě má nejednu pintu piva. Ty skladby s jednoduchými refrény jako "Give It Up" nebo "Stop" rozhodně zabaví.

První album "Stars Of CCTV" mělo své kouzlo a úspěch si zasloužilo. Na druhém "Once Upon A Time In The West" to začínalo jít z kopce a na "Killer Sounds" už jsou Hard-Fi úplně mimo. Pokud máte úchylku na jednoduché britské indie rock/popové popěvky, pak vás možná "Killer Sounds" bude chvíli bavit. Pokud ne, tak nechápu, jak jste tuhle recenzi mohli dočíst až sem.