J.A.R. - Každej se stará o sebe

24.08.2011 07:00 - Tereza Vavroušková | foto: facebook interpreta

J.A.R. vydávají po pěti letech album "Dlouhohrající děcka". Nejen o něm jsme si popovídali s Danem Bártou a Michaelem Viktoříkem. Potvrdili, že JARům nejvíce sluší decentralizovaná struktura jednotlivých individuí, kdy levá ruka neví, co dělá pravá, ale zvláštním způsobem jim to už dvacet let skvěle funguje.

Skupina J.A.R....

J.A.R., Velký sál Lucerny, Praha, 17.11.2008
… byla založena v den převratu,17. listopadu 1989. Základní sestavu tvořil v té době autor hudby Roman Holý a dvojice Oto Klempíř a Michael Viktořík. Po prvních dvou albech se připojil Dan Bárta a nástrojová sekce ve složení Bady Zbořil, Robert Balzar, Mirek Chyška, Filip Jelínek, Radka Kaspar a František Kop. Kapela za celých dvacet let existence neprošla personálními změnami, zčásti díky tomu, že se všichni členové kapely věnují svým vlastním projektům. J.A.R. byli u nás jedněmi z prvních propagátorů funku smíchaného s řízným rockem. Pod hlavičkou J.A.R. vyšly řadové desky "Frtka", "Mydli-to!", "Mein Kampfunk", "Homo Fonkianz", "Nervák", "Armáda špásu" a novinka "Dlouhohrající děcka".

J.A.R.
© funtime.cz
Vydáváte desku po pěti letech. Je teď J.A.R. plnej Zlej starejch dědků?

Michael: Ve vtipu zcela jistě ano. Narážíme zde nejen na ty z nás, kterejm táhne na pade, a dobu, co je pryč, ale i na lidi jako celek a současnost plnou chytráků.
Dan: Kdepak. Jsme zkušení, veselí, bohatí, atraktivní, zkrátka zralí mužové.

Kdo zpívá ve skladbě "Zlejch starejch dědků..."? Ota, Dan a Roman… nebo i Filip?

Michael: Vokalisty máme čtyři. Toho čtvrtého jsi nejmenovala. Ten (já) má na svědomí závěrečný scat. Filip zpívá jen s Illuškou (Illustratosphere - pozn. autorky).

Musíš příště víc řvát... U alba "Mein Kampfunk" jste přišli s jedinečným konceptem ozubené desky, proč jste to nikdy nezopakovali?

Michael: Proč bychom to dělali? Dvakrát do stejné… víš co? Navíc je to sice vtipný, ale ne v každým přehrávači to zubatý kolečko hraje.
Dan: Právě proto, abychom zachovali tu jedinečnost. A za druhé, od roku 2000 bylo stále těžší sehnat od vydavatelství peníze na kraviny, v podstatě jsem byli vždycky rádi, když jsme měli čistě na realizaci.

Michael Viktořík...

Michael Viktořík
... známý též pod pseudonymem Vrtulník Michael V., je český DJ a hudebník, od roku 1989 působící ve skupině J.A.R. Působil jako DJ Radia Golem, Bonton, Zlatá Praha, Radia City, Radia DeeJay, Expresradia a Radia Hey!. Dále moderoval televizní hitparádu "Klipy Klepy" a hudební pořad "Runway party". Michael je zakládajícím členem J.A.R. a ve vlastní produkci řadu let publikuje svoje skeče.

J.A.R., O2 Sázavafest, Kácov, 30.7.-2.8.2009
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz
Na kterých textech jste se na desce podíleli a prozradíte nám úryvek? Byl prostor vás dvou s Danem v textech větší, nebo má prvenství opět Ota?

Michael: Pravda, Ota bude mít na OSA zase nejvíce ohlášek, ale tentokráte je to hodně společná práce. Nějakou tu sloku dvě mám skoro v každé písni. Ryze moje pecka je "Optimistický toxikoman", kterou jsem celou napsal za dvě hoďky na základě jedné Otovy sloky a původního refrénu: "Pesimistický toxikoman, což bych nebyl já, abych to nezměnil k lepšímu."
Dan: Já se v JARu většinou držím docela zpátky, jen se tak sem tam přihemznu. Akorát "Nové vize mužů", tam jsem trochu vyšel ze staré klempoviny, která mně se líbila a on už ji zapomněl. A jedna věta po nějakým koncertě mi přišla a nakopla to, že "umí házet železem, háže nejdál ze všech žen, Fibinger Helen, chm".

Dane, hudební linky sis dělal sám?

Dan: Něco málo, tak dvě pětiny, možná tři sedminy, prostě skoro půlku, my to tak děláváme, že mě Roman nechá něco vytvořit a pak to porovnáme s tím, co má vymyšlený on. Občas to vyjde mně, občas Romkovi a dost často taky fúzujeme v tom smyslu, že to buď pospojujeme, nebo já Romanovy fráze jen nepatrně narovnám sobě blíž.

J.A.R., O2 Sázavafest, Kácov, 30.7.-2.8.2009
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz
"Optimistický toxikoman" je další z řady písniček o drogách. Jsou drogy pro J.A.R. stále aktuálním tématem?

Dan: Znáš to: jednou je navždy. Aktuálně je tu a tam tématem vzpomínka na doby, kdy drogy byly aktuálním tématem. Dneska nikdo nebere, k otcům se to prostě nehodí.
Michael: "Optimistický toxikoman" není o drogách, ale o člověku, který si je občas dá a děkuje za ty dary. (smích) Víš, ne všechno je pro každého, většina lidí by se jim měla z dálky vyhnout, ale jsou tací… Jinak aktuální téma to samozřejmě bude vždycky.

Proč proběhla premiéra singlu "Vidět Boha, konec světa" na španělském rádiu?

Michael: Protože Bady s Filipem, Mírou a Frantou holdují španělskému červenému, Ota tamější juntě, Danek ptáčkům a já s Romkem španělským muškám.
Dan: Aha, tak to je pro mě samotného novinka. Ale možná, že Španělé jako katolická země mají k takovému tématu mnohem blíže než my. Předpokládám samosebou, že španělský moderátor simultánně překládal. Nebo je to rádio vysílající ze španělského sálu? Vím o tom evidentně méně než vy. Život se občas s člověkem nemazlí.

Komentář Viktora Mašáta z Radia Wave:

Byl to nápad, jak trochu ukázat slavnému českému éteru, že dnes není nic nemožné a hranice existují pouze v hlavách lidí. Zrodil se krátce poté, co jsem nasbíral dobrou zkušenost se spoluprací s moderátorem pořadu El Ghetto, který je vysílán postupně na třech španělských rádiích. A protože jsem věděl, že není problém streamovat tato rádia i do Česka, zkusil jsem tuto premiéru dohodnout. A protože bylo třeba jednat rychle, nevěděli v době uvedení o této premiéře všichni členové z kapely. A předpoklad, že si to záhy řeknou, byl evidentně mylný.

Navíc to ve španělštině hezky vyslovovali: "Vidět Boha, konek světa". Přemýšleli jste někdy nad netradičním způsobem vydání alba? Jako třeba Princovo "novinové album" nebo deska Radiohead "In Rainbows" systémem "zaplať, kolik chceš"?

Michael: Přemýšleli, ale zatím nedotáhli. Je fakt, že časem na to budou muset najet všichni, aby si za prodej materiálu aspoň něco vydělali.
Dan: Ne. My jsme poměrně bezkoncepční a konzervativní subjekt.

Dan Bárta...

J.A.R., 17.11.2006, Lucerna, Praha
... je český zpěvák, textař a fotograf. Je známý mimo jiné ze skupin Alice, Die El.Elephant!?, Sexy Dancers, J.A.R. nebo z jazzového projektu Illustratosphere. Je držitelem několika Cen Akademie české populární hudby. S J.A.R. vystupuje od desky "Mein Kampfunk".

J.A.R., O2 Sázavafest, Kácov, 30.7.-2.8.2009
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz
Na albu máte celou řadu hostů jako Jamese Colea nebo Terezu Černochovou, plánujete s nimi něco nacvičit na křest alba?

Dan: Možná, ale upřímně řečeno jsme se o tom ještě vůbec nebavili. Jak nás znám, dá nám dost práce se sejít, abychom ty pěkné nové písně nacvičili, natož s hosty. Zase na druhou stranu ty jejich hostovské vstupy žádné strašlivě přísné a složité aranži nepodléhají, čiže se to dá udělat de facto z místa, naši hosté jsou bystří a nebojácní. Jako my.
Michael: Myslíš, jako že by James Cole na koncertě uváděl moje písničky? To těžko.

Jaký má smysl dávat na začátek písničky slogan: Posloucháte nové album J.A.R."? Co až si to album poslechnu za deset let?

Michael: A jsme u toho. Tuhle hlášku tam chlapci nacpali, aniž by se ptali, a to jen proto, aby se cítili líp. Časem jim to dojde a bude je to taky srát.
Dan: Aha. No holt s ním bude ještě o něco větší legrace.

J.A.R., Benátská noc, Malá skála, 24.-26.7.2009
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz
Co vás hudebně momentálně baví?

Dan: Poslechl jsem si vcelku před pár dny desku Stevieho Wondera "Time To love", tři pecky přeskakuju, jinak je to skvělý. V autě cestou na hraní jsme poslouchali bráchy Marsalise s Kennym Kirklandem, jména kontrabasisty a bubeníka si nevzpomenu z místa, ale jsou to takový klasicky černý starý háci, ta deska se jmenuje "Black něco", výborný. Mám rád tón a zvuk Branforda Marsalise. Na kšeftech pouštíme před hraním Herbieho Hancocka "Letters To Joni" i takovou jednu minimalistickou elektroniku - Cinematic Orchestra. A chystám se poslechnout si po cestě na gig zejtra debut Amy Winehouse, dej jí pánbu nebe, "Frank" se to jmenuje.
Michael: Můj nový projekt "Mike Session Show", což je jamování s různými osobnostmi.

Michale, plánuješ opět ovládnout vlny televizní zábavy?

Michael: Stále na tom pracuju, ale nějak mi to nejde. Asi se nesnažím tak, jak bych měl, neznám ty správné lesby a nespím s teploušema.

Kdo se vám momentálně "stará" o kapelu? Promo fotky, Facebook, PR...?

Michael: Každej se spíš stará jen o sebe. To jsem dnes ale pozitivní…

Co bude, až nebude J.A.R.?

Dan: Řady svobodomyslných voluntýrů přijdou o svůj kult. Svět posmutní, zmatní. Společnost začne být definitivně orientována na výkon. Celá jedna epocha skončí. Život už nebude, co býval. Česká populární hudba si to pořádně odnese, ztratí tu podstatnou část mála, které za to opravdu stálo. Už teď je mi jí líto. Ale minimálně jedna deska bude stále nová, takže se zas tak moc nestane.
Michael: Uvidíte Boha, neb bude Konec světa.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY