To tenkrát před dvaceti lety…

Rok 1991 byl pro mne z hlediska muziky naprosto klíčovým rokem. Ba přímo historickým - dnes, s odstupem dvaceti let, se už nezdráhám použít to slovo. Vždy mne vzrušovala myšlenka, že žiju v době, kdy vychází desky, které píšou historii, romantická představa toho, jak kráčím po londýnské ulici v manšestrovém saku a v podpaží si nesu čerstvou novinku Cream nebo Led Zeppelin.

© tenclub.net

A najednou to bylo tady: po procitnutí z šedivé reality socialistického Československa (teprve nedávno jsem se slzou v oku vyhodil magnetofonové kazety z osmdesátých let, i když stříbřitý půlkilový walkman Tesla s modrými tlačítky stále mám) člověk normálně přišel do obchodu a mohl si normálně koupit (!) "Out Of Time" od R.E.M. nebo černé album s téměř neviditelným nápisem Metallica.

V téhle atmosféře, kdy u nás v televizi začali vysílat hudební pořady se zahraničními videoklipy, člověk byl uprostřed vysoké (jo, a mobily, internet, mp3, torrenty a spousta dalších věcí ještě neexistovala), se rodila fakt dobrá hudba. Však také letos některé z těch nejvýznamnějších alb vycházejí v reedicích a sběratelských boxech s raritními materiály, viz "Screamadelica" Primal Scream, "Nevermind" Nirvany a "Achtung Baby" U2. Tetelil jsem se blahem, protože (hlavně) rocková hudba se znovu narodila po divných osmdesátkách. Síťované košile a mrkváče vystřídaly flanelky a odrbané džíny a člověk se učil názvy kapel jako Soundgarden či The Smashing Pumpkins.

© facebook interpreta

U2 se přestali brát vážně, nahráli v Berlíně svou nejlepší desku a na turné jim ze stropu svítily Trabanty. Jacksonova "Dangerous" i po dvaceti letech zní, jako by byla nahraná včera, Freddie odzpíval svou labutí píseň, Guns N' Roses vrhli na trh nehorázná dvě dvojalba v jeden den a navždy jsem se zamiloval do Pearl Jam. A do toho z úplně jiného soudku The KLF, EMF a Massive Attack!

V rádiích se začaly hrát (a hrají se dodnes) "Mama I'm Coming Home" (Ozzy), "Under The Bridge" (RHCP), "It Ain't Over 'Til It's Over" (Lenny Kravitz), "Losing My Religion" (R.E.M.), "Hey Stoopid" (Alice Cooper), "Learning To Fly" (Tom Petty), "Crazy" (Seal), "I Can't Dance" (Genesis), "Nothing Else Matters" (Metallica) a, pravda, člověk se nevyhnul Bryanu Adamsovi a Roxette.

Jasně, dvacet let dozadu, mluví ze mne nostalgie. K těm deskám a písničkám mám přilepené vzpomínky a do značné míry formovaly můj hudební (ne)vkus. Marně přemýšlím, jestli od té doby byl tak plodný rok na velké, důležité a po čertech výtečné desky. "Ten", "Innuendo", "Metallica", "Nevermind", "Achtung Baby", "Out Of Time", "Into The Great Wide Open"... A skoro jsem si jist, že další takový rok nepřijde. Pro mne už určitě ne.

• souhlasím (Petr003, 11.07.2011 10:17) Reagovat

  Hezky napsáno, cítím to úplně stejně jako autor!!! Byl to opravdu neuvěřitelně plodný rok ve kterém vyšli naprosto geniální desky!!!
  
  

• jojo (mil, 11.07.2011 10:55) Reagovat

  naprosty souhlas,tohle byl nejsilnejsi rok,tehdy vysli fantasticky desky
  
  

  • Re: jojo (Pan Katastrofa, 11.07.2011 12:27) Reagovat

    Jojo, jsem hrdej na rok, kdy jsem se narodil, škoda, že jsem vyrůstal v trochu potrhlý době :D
    
    

• :-) (David, 11.07.2011 11:36) Reagovat

  Hezky napsané, pamatuju to stejně. Když vyšlo Achtung Baby, byl jsem právě v Londýně a Virgin Megastore na Oxford Street byl asi na 3 týdny vyzdoben dvěma skutečnými Trabanty, (pomalovanými v tehdejším stylu U2). Nechápal jsem to, docela mi to vadilo, že tam je náhle trendy ukazovat auťák, nad kterým doma ohrnuju nos. Ale smířil jsem se s tím, CD přehrávač jsem tehdy neměl a koupil jsem si klasickou desku (LP). V limitované první várce byl přílohou obrázek na tvrdém papíře, jehož miniatura byla jedním z mnoha v mozaice na titulní straně toho alba. Když jsem to pak doma v Hounslow rozbalil, byl tam právě ten Trabant. Scheisse, to mě fakt už namíchlo! Druhý den jsem to šel vrátit s tím, že jsem nepřijel z Československa, abych si tamější silniční opruz kupoval v Londýně. Prodavač sice ne úplně mé důvody chápal, ale souhlasil s tím, abych si pootevřel kterékoliv další LP a vybral si to obrázkem, který mně nebude škodit. Zkrátka, dodnes mám doma ten, na kterém jsou dolní končetiny kapely, jak je hnědobíle zachytil Anton Corbijn :-)
  
  

• Blog (Guitarus, 11.07.2011 14:42) Reagovat

  Hezky clanek do blogu, ale co dela tady, to nevim. Neni vubec nic zvlastniho na tom, ze drtive vetsine lidi se nejvic libi hudba delana za jejich teenagerskych let a rane dospelosti. Nerika to bohuzel NIC o tom, jaka hudba se delala v roce X nebo Y.
  Argument s vychazejicimi reedicemi je velmi vtipny :))
  
  

Naživo: Excelentní hlas Báry Basikové rozezvučel barokní perlu Vysočiny Začátky kalendářních roků se v muzice většinou odvíjejí dost líně. Chyba v matrixu se ale občas stane. Robbie Williams klidně nečekaně vypustí nové album a v Jaroměřicích se zase může odehrát odložený, původně vánoční... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 17:00 v sekci Naživo

8/10

Recenze: "Nech, nebo ber" říká Vladimír Merta a dává počtvrté nahlédnout do svého písničkářského zápisníku jménem "Nejisté jistoty" Vladimír Merta jede na tvůrčí vlně. Jestli je za tím snaha zredukovat obsah textařských zápisníků, polibek múzy nebo strašák blížící se osmdesátky, to ví nejlépe on sám. Pro posluchače je podstatné, že série "Nejisté... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Rain City Drive v Praze naznačili, že vystoupí i na Rock For People Přes nekončící popularitu a další série nemá americká show "The Voice" pověst soutěže, z níž by vycházely do světa hotové hvězdy - pokud tedy nepočítáme Morgana Wallena, Melanii Martinez, Cassadee Pope a pár dalších. Ale Matt... čtěte zde

Vydáno: 17.01.2026 16:15 v sekci Naživo

9/10

Video: Roman Holý radí v písni "O pytlíku a bříšku", jak se trefit (nejhorším) chlapům do srdce Roman Holý vydal na sklonku minulého roku druhou sólovku "Strážce klidu Vol. 2". Najdete na ní i perlu "O pytlíku a bříšku", v níž mimo jiné zazní "pytlík musí být prázdný a bříško pěkně plné". Svým způsobem jde o léty... čtěte zde

Vydáno: 17.01.2026 08:00 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Audio: Co bychom dělali ve světě naruby? Flea si v singlu "Traffic Lights" přizval na pomoc Thoma Yorkea z Radiohead Flea už přes čtyřicet let pohání basou Red Hot Chili Peppers, takže dává smysl, že ho tahle formace dokázala vytížit do poslední noty. Teď to po deskách "Unlimited Love" a "Return of the Dream Canteen" - vydaných krátce po sobě -... čtěte zde

Vydáno: 16.01.2026 13:00 v sekci Audio / Video | Audio