Název skupiny Turntablerocker mě zaujal, protože když se spojí gramofony (myšleno s tanečnímí deskami) s rockem, mohou vzniknout hodně zajímavé věci. Hned na úvod je třeba říci, že toho rocku si zde moc neužijete, ale to neznamená, že by to bylo vždy špatně.

Odkud ale začít, když na desce lze zaslechnout všechny možné styly taneční scény? Především je to však jazzem, R&B a hiphopem líznutá funky záležitost. Takže například "Stars" bez toho tuctového ženského vokálu (ani ten mužský se moc nepovedl) by si člověk mohl skoro splést s Freakpower (ovšem ve slabší formě). Ačkoliv druhý singl se jmenuje "No Melody", i ty si na desce trochu užijete. Ne ve formě nějakých refrénů, ale v hlavě vám tahle skladbička chvíli zůstane. Co na tom, že jde o klon Fatboye Slima a Mobyho, když se docela povedl? Aspoň už mám jasno, co mě před časem budilo ráno na Rádiu 1. Skladby s vokály (dost založené na delších opakujících se samplech), se střídají s instrumentálkama, i když ty první převažují, což nemusí být vždy plus. K těm lepším momentům na desce patří ty, kde autoři dostáli druhé části svého názvu, kytarovější a vůbec méně sladká "Boom" nebo "Gimme Some Sound", kde si o ty kytary i řeknou, jsou příjemným osvěžením, z hiphopu vycházející "No Competition" s temným rapem, atmosférou skoro připomínající jednodušší Leftfield, se také neztratí.

Doufám, že mě kvůli tomu neexkomunikují z fondu česko-německého usmíření a nebo někdo jiný neobviní z předpojatosti, ale na to, že vše na desce mají na svědomí Němci, dvojka DJ Thomilla and Hausmarke, mě deska mile překvapila. Většinou se podařilo vyhnout se "německým" nešvarům v taneční oblasti - tuckovitosti a neinvenčnosti. Je to sice kopie mnoha věcí, ale docela povedená. Co chybělo, byla odvaha dřív vypnout nahrávání, ale nemohou být všichni v první lize. Také je zajímavé, že jednotlivě by se skladbám dalo ledacos vytknout, ale jako celek se deska poslouchá dost příjemně a myslím, že na party by se uživila dobře.

Nutno pochválit datovou stopu na CD, díky které se můžete pokochat dvěma klipy. Jelikož nemám přístup k MTV nebo Vivě, klipy prakticky neznám (ne že bych kvůli tomu nespal), tak vezmu za vděk čímkoliv, ale "No Melody" mě pobavil, nejen tančícími "tučňáky", také ta pasáž s krtkem vybrnkávajícím kytarovou vložku, se povedla. Sakra, asi nejsem intoš. "A Little Funk" dokazuje, že docela obyčejná skladba získá díky klipu na zajímavosti.

CD k recenzi poskytla firma Sony Music / Bonton.

Album: Turntablerocker - Classic
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 63:03
Skladby: Play It, Stars, Poppin Up, No Melody, Sair Highs, A Little Funk, Loveaffairs, Shut My Mouth, My Love, Boom, Cause U Like 2 Party, Bazooka, Yo Baby, No Competition, Where U At?!, Gimme Some Sound, Two G's