Písečná pláž, bláto a blesky, helikoptéra a lasery, to všechno bylo k vidění na letošním Mácháči.
Na třetí ročník house a techno festivalu Mácháč 2001 se ze širého okolí sjelo přibližně pět tisíc lidí. Předpověd počasí organizátorům příliš nepřála, ale ohlášená bouřka měla několikahodinové zpoždění a většina váhajících si nakonec lístek koupila. Odpoledne vypadalo celkem idylicky, sluníčko sice nesvítilo, ale bylo teplo a kdo přijel na Mácháč autem, rád se zchladil po perné cestě ve vodě. Za denního světla se z hlavní scény borovicovým lesem linula poslouchatelná house music, lidi tančili, posedávali, korzovali, koupali se a poslouchali.
Na druhé straně areálu byl přímo na pláži umístěn C-Lounge stan agentury Wax, který svým programem vytvořil příjemnou alternativu k dění na hlavní scéně. Odpoledne tu vystoupil DJ Luger, kterého doprovázel na saxofon Ivan M. Za několik měsíců života jejich projektu se jim bohužel nepodařilo se více hudebně sjednotit, Ivan občas zapomene poslouchat Lugerovu produkci a hraje svůj free jazz, který ale v danou chvíli k hudbě příliš nesedí. Jindy se mu na druhou stranu povede saxofonovým groovem perfektně doplnit taneční spodky a vytváří dobrou spojku mezi mixovanými nahrávkami. Chtělo by to si ujasnit, co vlastně chtějí ti dva hrát a více společných zkoušek. Po šesté hodině podvečerní se za gramofony postavil německý DJ Dirk Rumpff a předvedl hodně pestrý set, u kterého se dalo tančit i vysedávat na pláži. Pohyboval se mezi downtempem a funky/jazzy housem, občas zabrousil do příjemného disca a finišoval lámanými beaty, na které navázal anglický DJ Wheeler. Přítomné posedávající a pohupující se postavičky v C-Lounge stanu si vyloženě podal, během několika minut se svíjeli v drum´n´bassu. Člověk by řekl, že "cítil ty vibrace až na Jamajce". Lámané spodky doprovázené vokály, klávesami či žesti, zvukové plochy, které ve správný čas prořízl ten správný rytmus a perfektní mixy.
Nechtělo se mi odcházet, ale musel jsem do auta pro oblečení. Zvedal se vítr, na hlavní scéně už lehce přitvrdili a já jsem kolem front na pivo spěchal k autu. Volal kamarád z Plzně, že už tam hodinu padají kroupy a na mou hlavu dopadaly první kapky deště. Pořádající G Productions měli od meteorologů nahlášeno, že se nad Evropou pohybují tři bouřky a jedna z nich určitě skončí nad Mácháčem. Cestou vykolejila vlak, pokácela pár stromů, ve Starých Splavech utrhla několik střech, ale na party se naštěstí nikomu nic nestalo. Kvůli krizovému štábu se však museli v půl desáté otevřít brány a tím pádem byl od té doby vstup zadarmo. My jsme v autě kvůli lijáku zůstali uvězněni až do půl jedenácté.
Tropický déšť, ve kterém jsem během tří minut promokl až na kost přišel v době, kdy už byla většina návštěvníků příliš rozjetá na to, aby to zabalila a šla domů. Kdo mohl, natlačil se do C-Lounge stanu, ale většina pařících na hlavní scéně zůstala. Převážně techno jim do hlavy sypali DJs Richard z Holandska, Balthazar z Bulharska a Valentino Kanzyani ze Slovinska. Nebyl to však žádný tupý kolovrátek, DJové si dávali záležet, aby promoklý dav udrželi v rozbahněném terénu tančit až do rána. Naštěstí bylo v noci teplo, okolní stromy osvětlovali lasery, nad obzorem se blýskalo, pod pódiem se konala fire show a přímo před DJejem se pohybovala hydraulická helikoptéra z cirkusového kolotoče. S nějakou tou MDMA v krvi bych se tam zřejmě také pěkně vyřádil, ale milejší mi byl klidnější C-Lounge stan. Zde vystřídal Wheelera český DJ Lumiere, jehož deep a groovy set udělal v přístřeší stanu z venkovní bouřky jen letní deštíček a připravil půdu pro DJe Llorcu, který přijel z Franice reprezentovat vyhlášený label f communications. To je label, díky kterému jsem se před pěti lety dostal k taneční hudbě, své první album tu vydali například Saint Germain. Llorca je označován za soulmana tohoto labelu. Maminka mu kupovala desky Donny Summer a Diany Ross a brala ho na diskotéky, tatínek mu zase už v jedenácti letech (v roce 1985) koupil první počítač a mladý Llorca začal skládat dema k počítačovým hrám. Jeho C-Lounge set byl cítit letní pohodou, funkyhousem a discem. Přes mou únavu mě dokázal udržet na parketě, nebo alespoň na doslech u stanu. Podobní DJs reprezentující francouzskou taneční scénu by k nám měli jezdit častěji. Francie není jen veselý discohousík Boba Sinclaira a Llorca ukázal, že chillout může znít i jinak a přitom stejně kvalitně, jako např. u nás zavedený zvuk Quadrant sound system crew. Po něm nastoupil a party do konce v pět ráno dotáhl NY DJ Neil Aline z mladého labelu Chez music. Vzhledem k době byl jeho set o něco tvrdší, ale zůstal věrný funkovým kořenům a soulovým vokálům.
Jediné hrubší nadávky jsem zaznamenal od teenagerů na hlavu agentury Wax, protože i v dešti kontrolovala ochranka u vstupu do C-Lounge občanky a vstup byl až od 18 let. Bodyguardi dbali také na vzhled příchozích a lidi bez bot, nebo třeba úplně na kaši se dovnitř také nedostali. Hodně hrubé nadávky ovšem padaly další den na adresu TV Nova, která přinesla z akce skandální reportáž zaměřenou samozřejmě na prodej drog. Osobně jsem ji neviděl, ale už se o ní kvůli zkreslování informací zajímala i policie. Některé záběry vydávané za autentické bylz totiž natočeny úplně jinde. No comment.
House a techno festival Mácháč 2001, Staré Splavy - hotel U Jezera, 7.7.2001