O úvod posledního holčičího semifinále se tentokrát postarala Debbi s "Touch The Sun", která před pár týdny obdržela Anděla za skladbu roku. Dost často slýcháváme, že SuperStar české hudbě vedle Anety Langerové nic nepřinesla. V případě téhle zpěvačky je snad vidět, že to až tak pravda není. Nicméně paradoxem je, že potvrzuje tu smutnou skutečnost, že ty nejzajímavější zpěvačky vypadávají velmi záhy a často ještě v semifinále, jako například Naďa Válová nebo Magda Šalamounová z Photolab.

Když jsem viděl, že si Aneta Salačová vybrala "Without You" od britských Badfinger, říkal jsem si, že je snad nepoučitelná, a ono to platilo tak z poloviny (možná i trochu víc). Všechno by bylo super, kdyby tahle holka uměla udržet tón, jenže to ona nesvede. Přesto v téhle širokorozsahové písničce v některých fázích ukázala velmi zajímavou barvu i hlas, jenže hned záhy to opět naprosto zabila neposlouchatelným vytím. Možná kdyby se netlačila do verze Mariah Carey, ale třeba do té, jak ji známe od Harryho Nilssona, dopadla by o něco lépe.

Třeba jako Klaudie Pappová se "I Say Little Prayer" Dionne Warwick. Jenže ta se mi minule díky její dravosti a energii líbila daleko víc, ačkoli ji porotci zkritizovali. Tentokrát to byla taková nuda, nuda, šeď, šeď - zkrátka průměr. A jediné, co mě z ní trochu vytrhovalo, ovšem bohužel v negativním slova smyslu, byla její výslovnost, respektive vůbec nesrozumitelné notování, které asi stejným způsobem iritovalo Paľa Haberu.

S Gabrielou Gunčíkovou obvykle přichází velká kvalita a tentokrát i "Send Me An Angel" Scorpions. Touto písničkou si reputaci rozhodně nepokazila. Její pilovitý hlas opět v těch pravých místech řezal a naopak dokázala v pravou chvíli přiměřeně ubrat. Její výkon byl perfektní - opět a já stejně jako Gabína Osvaldová už nevím, jak bych ji nejlíp vychválil. Jen doufám, že nedopadne stejně jako Veronika Zaňková v první řadě, protože tu mi Gabriela hodně připomíná.

Bez mučení se přiznám, že "Búrku" Márie Čírové, po níž sáhla Simona Fecková, jsem do sobotního večera vůbec neznal. To může být snad jediný podstatný kámen úrazu, zda osloví českou část publika, které ji dost možná taktéž slyšelo poprvé. Přesto se ale dá říct, že to byla asi o sto procent lepší volba než minulá Aneta Langerová. Už jen ta slovenština jí šla přes zuby daleko lépe, ukázala svůj silný hlas s hutnou barvou a v téhle písničce mi dokonce nevadila ani jistá křečovitost. Když jsem si ji porovnal s originálem, pak i já souhlasím s Helenou Zeťovou - Simona byla lepší nejen než Mária, ale i ostatní Slovenky.

Velmi záhy přišla na pódium i nejlepší z Češek, ačkoli Alžběta Kolečkářová má v Gabriele Gunčíkové velmi vyrovnanou soupeřku. Bětka tentokrát sáhla do minulosti na "Jealous Guy" Johna Lennona a stejně jako v případě její již zmiňované soupeřky, lze její zpěv a projev jen a jen chválit. Ačkoli v tom jejím projevu, nejspíš jen mně osobně, cosi překáželo. "Jealous Guy", respektive v jejím podání překřtěnou na "Jealous Girl", chápu jako vážnou písničku a to její uculování mi tam úplně nesedlo, ale na druhou stranu to respektuju - Alžběta je prostě taková - diblík.

Po těchto několika skvělých výkonech není divu, že opět a pořádně dostala naloženo Celeste Buckingham, která si vybrala "Listen" od Beyoncé. Porota ji kritizovala za to, že je na písničku příliš dětská a nedá tomu ten prožitek. Měla zcela jistě pravdu, ale nevím, zda je to tím, že na rozdíl od poroty nejsem na Beyoncé tak fixovaný, ale mně se její výkon vcelku líbil. Uznávám, technicky to bylo spíše průměrné, ale Celeste to dokázala kompenzovat výborným kontaktem s publikem i kamerou. Trošku mi připomíná Dominiku Starou, která před dvěma lety došla nakonec z holek nejdál.

V případě Natashy Bedingfield a její "Soulmate", kterou si chtěla spravit reputaci Alexandra Vokáliková, mě překvapil už úvodní komentář. Nemohu si pomoct, ale za nejúspěšnější písničky téhle anglické zpěvačky bych rozhodně považoval spíše "These Words" nebo "Unwritten", nicméně zpět k Alexandře. V jejím případě je to celkem jednoduché. I přes naprosto signifikantní barvu hlasu se nedá její zpěv poslouchat. Vadilo mi její frázování, anglická výslovnost i právě ona barva hlasu, což je hodně špatně. Těžko říct, zda by to spravila jiná písnička, ale obávám se, že těch, které by si sedly s jejím zvukem hlasu, moc nebude.

Ještě že na samotný závěr přišla na pódium společně s Monikou Povýšilovou kvalita. Ta tentokrát zvolila Whitney Houston a její "I Have Nothing" a předvedla velmi slušný výkon. To znamená ne tak skvělý jako v minulém kole, avšak stále takový, že by stačil na dvě třetiny soupeřek. Originál, ačkoli je to pomalá písnička, je daleko dynamičtější a ta dynamika v Moničině verzi bohužel citelně chyběla. A s tím zřejmě souvisela i další věc, že se tentokrát ne zcela sešla se skupinou. Přesto ale jsou to takové hnidopišské detaily, které by neměly zastínit fakt, že by tahle holka ve finále chybět neměla.

Doufám, že se naši slovenští čtenáři neurazí, ale v této druhé SuperStar se jejich reprezentantky nechávají těmi českými doslova válcovat a zdá se, že to budou mít ve finále hodně těžké, což nevrhá právě dobré světlo na porotu. Přesto pokud musím ukázat prstem na jednu zástupkyni z každého státu, pak je to jednoduché a od minule se nic nemění - Alexandra Vokáliková a Aneta Salačová.