Corganův malý dezert zachutná, ale nezasytí

05.04.2011 05:00 - Marek Odehnal | foto: facebook interpreta

Billy Corgan a jeho Smashing Pumpkins měli od svého (polo)reunionu v roce 2007 opravdu napilno. "Dýně" šly z jednoho turné do druhého a ještě stihly během pouhého půlroku od rozporuplně přijímané comebackové desky "Zeitgeist" nahrát kolekci čtyř zbrusu nových akustických skladeb "Teargarden By Kaleidyscope Vol 2".
7/10

Smashing Pumpkins - Teargarden By Kaleidyscope Vol 2. (The Solstice Bare)

Skladby: The Fellowship, Freak U.S.A., Tom Tom, Spangled
Vydáno: 22.11.2010
Celkový čas: 14:21
Žánr: Alternative rock
Vydavatel: Martha's Music
Nutno dodat, že kolekci nadmíru povedenou. Osobně jsem nepatřil k jednoznačným odsuzovatelům tehdejšího Billyho počínaní. Ať už jde o tehdejší comeback samotný (pokud se v sestavě nachází aspoň polovina původních členů, dá se podle mého názoru mluvit o té samé skupině, navíc když šlo v tomto případě o vůdčí osobnosti bývalé sestavy; to, že teď už je v "kapele" jen Corgan, je věc druhá), návratovou desku "Zeitgeist" (není to sice žádná bomba, ale o propadáku zaslouživším si kardinální zavržení se taky mluvit nedá, minimálně polovina desky jsou dobré písničky a platí to především o singlovkách) nebo koncertní turné s třemi "žoldnéry".

Billy Corgan měl v posledních letech ohromnou chuť hrát a působil na jeho dřívější poměry až nebývale otevřeně a uvolněně. A i když se může zdát, že se poněkud vytratil ze scény, zásobuje nás sice v tichosti, zato poměrně houfně novými písněmi, ať už samostatně a nárazově, nebo jako EP. To vše spolu s aktuálním trendem v hudebním průmyslu naznačuje, že další dlouhohrající desky o klasické stopáži se od Corgana zaštítěného značkou Smashing Pumpkins už asi nedočkáme. Nejnovějším počinem, který tento Američan vypustil do světa, je EP "Teargarden By Kaleidyscope Vol 2. (The Solstice Bare)"

Album otvírá velké překvapení v podobě osmdesátkové synthy popové elektroniky "The Fellowship", která podbarvuje výbornou věc se vznešeným refrénem. Následující "Freak U.S.A. " svou uvolněnou atmosférou a vzletným bezstarostným refrénem upomene na autorovy svěží alternativní hitovky "Today" nebo "1979". Krátká zasněná miniatura na závěr "Spangled" pak oplývá lehce melancholickou náladou a zvláštními melodiemi, které nutí posluchače k přemýšlení. Při jejich poslechu se člověk musí koukat z okna na oblohu a přemýšlet o různých věcech a situacích svého života. Aspoň na mě to tedy tak působí - jako retrospektivní pohled do minulosti. A teď nemyslím nějak negativně nebo pozitivně, spíše se na příběh svého života takto dívat s nadhledem a lehce sentimentální melancholií, jakou navozuje čas, kdy si léto s podzimem pomaličku a nenásilně předávají svou vládu. Ale to jsem se nějak moc zasnil...

Od tohoto počinu jsem nic extra nečekal, a proto mě opravdu příjemně překvapil. Jak jsem již uvedl výše, "Zeitgeist" není špatná deska, ale v přitvrzení a téměř metalickém zvuku nevidím pro Pumpkins (respektive Corgana) budoucnost. V tomto hávu navíc nepůsobí příliš přesvědčivě a jsem jenom rád, že se vrátil ke svým nejsilnějším zbraním - (polo)akustickým citlivým baladám s výbornými nápady, které mají pro kapelu onu typickou a nenapodobitelnou atmosféru s nulovým patosem, na rozdíl od balad současných post-grungeových hvězdiček typu Nickelback, Seether nebo Staind. Jen tak dál, jen by to asi vážně chtělo vydávat raději pod svým jménem, které má přece v rockovém světě zvuk samo o sobě, no ne?


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY