Zahráli si před The Cinematics nebo The Subways - momentálně chystají novou desku - s prvním singlem jim vypomohl známý zahraniční producent; tři základní důvody, proč zajít Rara Avis omrknout naživo. Do Lucerna Music Baru si partička pozvala ještě NiceLand a Kofe-in.
Live: Rara Avis
support: , NiceLand, Kofe-in
místo: Lucerna Music Bar
datum: 8. března 2011
© Barbora Suková
"Adámek, musicserver.cz," hlásím chlápkovi s guest listem v ruce a zatímco hledá ve změti dalších jmen, opodál stojící Michal Motyčka zvědavě zvedne oči.
"Budeš psát reportáž?" ptá se o chvíli později.
"Jo, budu." -
"A sakra." -
"Proč, co je?" -
"No že jsme dlouho nezkoušeli." V klidu, Michale, skvělé to bylo. Ale ta návštěvnost, ta návštěvnost...
Lidi prostě nechodí na koncerty. Anebo chodí, jenom si vybírají převážně "velká" a zvučná jména. Vždyť v místech, kde o čtyřiadvacet hodin dříve na
White Lies a za pár dní na
Hurts nebylo a nebude dýchatelno, byste si teď v klidu mohli zaparkovat auto i s přívěsem. Příchozí se pohodlně usadili kolem stolů a nebýt několika mladých slečen, které frontman prvních vystoupivších Kofe-in po chvíli přemlouvání nalákal až těsně před pódium, hráli by před prázdným parketem.
© Barbora Suková
Nuda ovšem rozhodně nebyla. Tedy ne, že by zmínění
Kofe-in svojí tvorbou na pomezí raných
Chinaski a
Letů Mimo výrazněji nadchli, ale v sále bylo dostatek těch, kteří se o zábavu starali i mimo pódium. Tak třeba postarší zarostlý chlapík se svým
pravěk style tancem nebo o chvíli později dvě uječené teenagerky, které během setu Rara Avis přibližně desetkrát svlékly pohledem jejich basáka. Horké chvíle zažil i Michal Motyčka, na němž si jiné dvě slečny nejspíš trénovaly své kabaretní vystoupení. Chtivé pohledy, co chvíli odhalené hýždě, podvazky létající vzduchem...
Také se hrálo, samozřejmě. Ambiciózní
Rara Avis vlastně pražskému publiku nahrazovali neuskutečněný prosincový koncert a kromě věcí z debutovky "The Portrait" vytasili i něco z chystané desky. Sestavě vládl charismatický zpěvák a kytarista Daniel, u nějž si marně budete lámat hlavu, co ze svých expresivních gest a image výstřelků myslí vážně a co přehrává. Celkově Rara Avis nic podstatného nechybělo - ani energie, ani nezbytná psychedelie - přesto mám ze čtveřice i po třetím absolvovaném koncertu pocit, že si to hrají v první řadě pro sebe.
© Barbora Suková
Nasazená kapuce tmavé mikiny, čas od času podmalované oční linky a rukavice něco mezi cyklistikou a S&M salónem; ústřední postavu
NiceLand Michala Motyčku, jakkoliv introverně navenek působí, stěží někde přehlédnete. A postaví-li se k mikrofonu, tak jej ani nepřeslechnete. Jasně, můžeme si po x-té zopakovat, jaké dva britské zpěváky z jeho projevu uslyšíte, ale tak jako tak je jeho projev na české scéně naprosto ojedinělý.
Kdo znal NiceLand pouze z dřívějších let jako samostatného folkaře s akustickou kytarou, byl možná překvapen, jak to Motyčka - kompletně plugged-in - se svojí kapelou rozbalil. Beru zpátky tvrzení z naší
makrorecenze, že rocker z něj nikdy nebude (problém té desky je trochu jinde), protože i s elektrickou kytarou v ruce působil uvěřitelně a přirozeně. Jenom škoda, že se v závěru musela polovina osazenstva rozprchnout na poslední denní spoje.