Příjemné retro z Austrálie

Odmítli pracovat s Timbalandem, jejich druhá deska šla rovnou na první místo Australské hitparády a kritika ji ocenila jako jedno z nejlepších alb roku - Cut Copy si s ní nastavili laťku hodně vysoko. Po třech letech přichází album "Zonoscope", a jak se povedlo, se dozvíte v recenzi.

8/10

Cut Copy - Zonoscope

Vydáno: 7.2.2011
Celkový čas: 61:22

Skladby: Need You Now, Take Me Over, Where I'm Going, Pharaohs & Pyramids, Blink and You'll Miss a Revolution, Strange Nostalgia for The Future, This is All We've Got, Alisa, Hanging Onto Every Heartbeat, Corner of the Sky, Sun God

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Stejně jako se na obalu alba "Zonoscope" potápí New York, tak se potápí hudební průmysl a s ním bohužel i samotná hudba. Ta se čím dál tím víc stává obyčejným konzumním produktem a většina populace se nechává krmit tím, co se jí nabízí, aniž by se byť na vteřinu zamyslela, jestli to není málo. Jestli by nezasloužili větší výběr a více kvalitních výrobků. Neděje se to a čtyři velká vydavatelství jsou spokojená. Současná situace v hitparádách pak musí nutně vyvolat nostalgické myšlenky na časy, kdy to bylo... jiné... asi i lepší... zábavné? To je asi i důvodem současné retro vlny, kdy se spousta kapel stylově upíná k hudbě jejich starších sourozenců nebo rodičů. Ale pojďme přímo k věci. Cut Copy a jejich novinka není nic jiného než retro. Ale sakra dobré a zábavné retro.

Když před třemi vyšla druhá deska "In Ghost Colours" těchto Australanů, byla to malá revoluce. Už hlavně proto, že australská hudba to ve světě nikdy neměla lehké. Album si našlo spoustu fanoušků a kritika jej řadila mezi 50 nejlepších nahrávek roku. S odstupem času, je ale jasné, že nepřineslo nic převratného a jeho úspěchem bylo především to, že Cut Copy dokázali namíchat příjemný koktejl indie rocku, synthpopu, new wave a k tomu přidat prvky psychedelie. "Zonoscope" pokračuje tam, kde předchozí nahrávka skončila.

Příznivci "In Ghost Colours" si ze "Zonoscope" na zadek nesednou, a to i přesto, že třetí deska svého předchůdce předčí. "Zonoscope" je hitovější a barevnější. Od začátku do konce je to v podstatě jeden dlouhý mix, ve kterém se objeví odkazy na OMD ("Need You Now"), Man At Work ("Take Me Over"), Doves ("Where I'm Going") anebo dokonce George Harrisona ("Hanging Onto Every Heartbeat"). Závěrečná (možná trochu zbytečně) patnáctiminutová "Sun God" dá vzpomenout na Franz Ferdinand a jejich "Lucid Dreams". Přes všechnu tu podobnost to ale pořád ještě jsou Cut Copy se vší osobitostí.

"Zonoscope" neurčuje trendy, "Zonoscope" nechce být revoluční, "Zonoscope" chce pouze bavit. A při pohledu na všechnu tu umělou produkci kolem nás působí nové album Cut Copy jako vítr, který se sice zpozdil několik dekád, ale pořád je tak nějak svěží.

• krasa (pan S, 07.02.2011 16:08) Reagovat

  miluje zvuk tejto dosky...pripomina mi casy acid house-u (mr fingers)
  
  

• down under (gMn, 07.02.2011 18:36) Reagovat

  Take me Over je úplná Down Under od Men at work :)
  
  

• Timbaland (Jirka, 07.02.2011 20:29) Reagovat

  Obrovské sympatie si získali tím, že odmítli pracovat s Timbalandem. A taky je to ve výsledku vidět - zůstali "sami sebou" a deska moc fajn...
  
  

• Zonoscope (niky, 07.02.2011 21:12) Reagovat

  Moc hezká deska,poslouchám jí pořád dokola.
  
  

• Výborné album, polemika a další australský tip :-) (Ondřej, 09.02.2011 21:04) Reagovat

  Souhlasím s číselným hodnocením a řadou argumentů, ale... :-) Ani náhodou bych neřekl, že tahle deska je hitovější než předchozí In Ghost Colours. Zonoscope je naopak mnohem zastřenější a kvete až s pozornějším poslechem (poslechy...). Zonoscope zní jako regulérní, promyšlená řadovka, ale In Ghost Colours, to bylo Best of... co druhá věc, to neskutečně silnej refrén, kombinace kláves a kytar, co se do hlavy okamžitě zaderou tak, že je člověk nemůže dostat ven.
  
  Zonoscope zdaleka nemá tak dravý a optimistický nástup jako In Ghost Colours s Feel The Love, to je prostě hymna, kdykoli si ji pustím, mám pocit, že je léto. A těch pecek (i když už ne tak průzračně letních, přece jen, je to deska barvitá, což je samozřejmě moc dobře) je na In Ghost Colours hafo... Lights & Music, So Haunted, Hearts On Fire, Far Away... a dalo by se pokračovat. Třeba kytarový rif v druhé polovině aktuální Pharaohs & Pyramids jasně odkazuje na Hearts On Fire, ale ani zdaleka není tak výbušný.
  
  V každém případě ale díky za recenzi na tuhle povedenou platnu a lidem, kterým se líbí, můžu jenom doporučit další zajímavý kousek z australské scény, Midnight Juggernauts. S Cut Copy jsou to kámoši lidsky i hudebně, vzájemně si předělávali pár songů... a vůbec je poznat, že jim to celkem ladí :-) Vydali zatím o jedno album míň než Cut Copy, ale jakoby synergicky, to předchozí bylo hitovější, současné je drobet uzavřenější. Ale zábavné a barvité jsou obě.
  
  

9/10

Recenze: Velkolepý comeback Kensington se vydařil. "First Rodeo" připomíná otevření balíčku chipsů První místo v nizozemské albové hitparádě a natřikrát vyprodaná hala Ziggo Dome. Vzhledem k síle comebackových singlů s novým zpěvákem Jasonem Dowdem se dalo čekat, že velkolepý návrat na scénu nebude propadák. Ostře sledovaná... čtěte zde

Vydáno: 03.02.2026 15:00 v sekci Recenze

Nejvíc nej: Apashe míří do Prahy. Podívejte se na šest jeho klipů, u kterých budete tančit skrz slzy Belgický hudebník a producent proslul mixováním klasické a elektronické hudby. Léta s ním spolupracuje třeba videoherní společnost Ubisoft, která jeho díla použila do trailerů her jako "Assassin's Creed" nebo "Far Cry". Už 6. února... čtěte zde

Vydáno: 03.02.2026 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

8/10

Recenze: Gufrau a Viktor na Kal. na desce "Boyband" dokazují, že nejsou pouze one-hit wonder Po vydání songu "Navždycky blázen" všichni bedlivě vyčkávali, jestli šlo jen o štěstí jednoho hitu, nebo si Gufrau a Viktor Kal. udrží nově nabyté fanoušky. Album "Boyband" naštěstí ukazuje, že úspěch nebyla náhoda a... čtěte zde

Vydáno: 02.02.2026 17:30 v sekci Recenze

Na okraj: V shortlistech Cen Anděl vyčnívají nová jména. Ve finále ale může být všechno jinak V posledních letech se stalo tradicí, že před konečnými nominacemi přicházejí Ceny Anděl s takzvanými shortlisty, tedy sedmičkou postupujících v každé z patnácti kategorií. Jde o první indicie možných favoritů. Z předešlých... čtěte zde

Vydáno: 02.02.2026 10:00 v sekci Publicistika | Na okraj

9/10

Recenze: Když se metal potká s osmdesátkami i budoucností. Tak zní Blitz Union na desce "Evolution" Blitz Union fungují už pár let, v Česku ale pořád zůstávají spíš neprobádaným zbožím. Po pěti letech nyní přicházejí s deskou "Evolution" vydanou u německého labelu a přinášejí vypilované songy, promyšlenou image, syrové... čtěte zde

Vydáno: 02.02.2026 00:00 v sekci Recenze