Makrorecenze "A Little Bit More" Sunflower Caravan

03.02.2011 05:00 - Redakce | foto: facebook interpreta

Sunflower Caravan na svém druhém albu "A Little Bit More" zpívají. Poměrně obyčejně a neutrálně znějící věta, která se však v souvislosti s touto konkrétní skupinou stala pro fanoušky poměrně překvapivou a šokézní informací. Počin tria, jehož debut byl téměř ryze instrumentální, jsme tedy podrobili makrorecenzi.
Sunflower Caravan - A Little Bit More
© facebook interpreta
Sunflower Caravan při tomto zásadním instrumentálně-vokálním obratu nemuseli zároveň postupovat žádných personálních změn. Na post zpěváka se jednoduše postavil již stávající frontman Andy Čermák. Jen hammondky rozšířil (nikoliv vyměnil!) za mikrofon. Zpívající klávesista, to je spojení, které nemusí dopadnout úplně dobře vždy, ale soudě podle hlavní recenze Petra Balady to tihle tři ustáli. "To, co neuzpívá rozsahem, odstíní intenzitou. Tu přidá na naléhavosti, onde se změní téměř v našeptávače," napsal s tím, že album "A Little Bit More" je nahrávkou plnou rozkvétajících melodií, silných refrénů, přesvědčivého vokálního feelingu nezatíženého českou připosraností i instrumentální zdatnosti a že si zaslouží osmičku. Kolem této známky se více, či méně opatrně motají i hodnocení pětice z redakce. Průměr se pak ustálil na čisté sedmě.


Tereza Vavroušková - Hrají to na nás! I se zpěvem. (9/10)
Vztah ke kapele: Fluktuuje od obrovského k neúměrnému nadšení.

“A Little Bit More” je jedna z nejnádhernějších písniček, co letos prolétly éterem. V tomhle Caravanu se zabydleli tři vyhublí kluci, kteří se zřejmě krmí jenom talentem, dřinou a nápady. Od první úderné skladby "Broken” přes mírně kravitzovskou "Either Nothing, Or A Light” až po finální “Thing On The Brain” je album zkrátka neskutečný nářez. Pro "Vision“ by se zase klidně našlo místo ve filmu, v nějaké dramaticky zpomalené scéně. Jediným vroubkem na albu jsou Andyho nosovky a občas mírně humpolácká výslovnost. Pořád se ještě najdou fanoušci, kteří rádi poslouchají i texty. Největší devízou SFC byla a budou vždy živá vystoupení, nicméně "A Little Bit More“ je nahráno s tak precizními a poctivými nástroji, že si album můžete pustit v klidu domova v křesle na sluchátkách, zavřete oči a necháte se unést. A tohle spojení živelnosti a preciznosti se vidí málokdy. Ačkoliv stále patřím k příznivcům ojedinělé instrumentální podoby SFC, zpívající Sunflower Caravan 2.0, jak je nazval kolega Balada v hlavní recenzi, do průměru nespadli. Uvidíme, kam laťku naopak ještě posunou.

Dominika Jiroušková - O trochu víc (7/10)
Vztah ke kapele: Platonická zamilovanost. Do jejich hudby, samozřejmě!

Little bit more, o trochu víc. O trochu víc preciznosti, pokud je to ve srovnání s debutem ještě možné. O trochu víc Andyho Čermáka, který se postaral o zpěv na celém albu, a kupodivu to nezní vůbec špatně. O trochu víc vážných skladeb pro dospěláky (kromě "Casting Couch" a první části "Thing On The Brain", ty jsou sympaticky rebelské) a jedna z nejčistších a nejkrásnějších melodií poslední doby v "Little Bit More". O trochu více celkové dotaženosti, díky které deska působí mnohem víc jako kompaktní celek než dva roky starý eponym. Jenže, abych byla upřímná, mně se ta pestrá mozaika líbila o kapánek víc. Chybí mi Ema Brabcová, která svým dětským hlasem obonbónkuje pár skladeb, chybí mi baletkovské balady, chybí mi čekání na překvápko, kdo bude zpívat další písničku, a jestli vůbec. Sunflower Caravan však nachystali mnohem větší překvapení, než je rozmanitost vokálů. Tím je celá nová deska, na které roubují alternativní choutky s popem tak trochu jinak. Tak trochu víc.

Pavel Parikrupa - Pro každého něco? (7/10)
Vztah ke kapele: Viděl jsem je jednou živě a líbilo se mi to. Jinak zatím žádný kontakt.

Sunflower Caravan
© facebook interpreta
Sunflower Caravan jsem poprvé viděl a slyšel loni na Colours Of Ostrava z nulté řady coby fotograf. Velmi mne překvapilo, jak byli skvělí, živelní a jak holky v prvních brázdách zpívaly a blaženě sledovaly každý pohyb frontmana Andyho. Koncertní vizitka byla tedy výborná. Studiový záznam obecně bývá proti živému vystoupení ochuzen o bezprostřední energii a kontakt s adresátem, ale přesto má kapela na "A Little Bit More" svůj energický sound, který není zrovna všední (a je mnohem originálnější, než má třeba pořád čerstvá druhá deska NiceLand). Navíc jsou zde několikrát nahrávky výborně opentleny smyčci. Zpěv výtečně pasuje k hudbě a rozhodnutí přidat ke skladbám vokál bylo nejen logické, ale taky správné. To vše plus tolikrát zmiňované "chytlavé melodie" (mnoho jich!) nakonec převáží těch pár holčičích klavírních motivů, které by se z fleku hodily jako podmaz ke kterémukoliv dílu filmové s(r)ágy "Stmívání". A já raději The Doors než "Twilight".

Honza Průša - Víc, nebo míň? (7/10)
Vztah ke kapele: Poprvé jsem je viděl naživo v roce 2006, od té doby je sleduju minimálně periferním pohledem.

Změní-li kapela zpěváka, dostane se na rozcestí. Budou to stále oni? A nebude všechno jinak? Sunflower Caravan sice zpěváka nezměnili, ale všichni víme, jak to bylo na debutu. Ostatně - jak by asi zněli třeba Mono, kdyby někdo z nich najednou nazpíval prakticky celou desku? Sunflower Caravan roztahují ruce, usmívají se a vítají nové posluchače. Tak alespoň působí rozdíl mezi eponymním debutem a aktuální dvojkou. A jestli si toho tady najdete o trochu víc, nebo ne, je na vás. Na jednu stranu pořád zůstávají zručnými instrumentalisty, drží si svou tvář (a to i přes ten zpěv) a skládají pěkné, netriviální věci. A přitom se na druhou stranu stávají popovou, masově čitelnou a poslouchatelnou kapelou. Já osobně bych uvítal instrumentálek a syrovosti víc a smyčců míň, ale to je věc aktuální nálady. A ve vztahu k aktuálnímu českému mainstreamu je to balzám na duši i uši. Jen je škoda že si je naše rádia nebo Akademie populární hudby stejně nenajdou.

Jakub Malar - Deska bez šťávy (5/10)
Vztah ke kapele: Nestojí za řeč.

Abych se přiznal, tak celé to nadšení ze Sunflower Caravan nechápu. Možná za to může fakt, že jsem zatím neměl šanci je vidět naživo. Z nahrávky na mě ale působí strašně prázdně. Minimálně první půlka alba propluje, takže to posluchač snad ani nemůže zaregistrovat. Kromě slabého materiálu za to může i dost nevýrazný zpěv Andyho Čermáka (s né moc povedenou angličtinou). V půlce desky se to ale zlomí a na povrch vypluje i pár příjemných hitíků. Nejlépe funguje skladba “What We Are“, která má drive a opravdu zpěvný refrén. Na podobné vlně se nese i další song “Get High“. “Beatiful If“ a “A Vision“ jsou celkem příjemné balady. Poslední “Thing On The Brain“ možná funguje naživo, ale na desce nudí. Není to tak, že by kapela neměla žádný potenciál, to určitě ano, ale na desce “A Little Bit More“ zůstala na půli cesty. Andy je výborný instrumentalista a má za sebou dobrou skupinu. Do budoucna bych doporučoval vyhledat producenta, který by spolu s nimi našel cestu, jak na nahrávku dostat kromě dobrých muzikantských výkonů taky trochu energie.


Album: Sunflower Caravan - A Little Bit More
Průměrné hodnocení: 7/10
Celkový čas: 39:54
Skladby: Broken, Looking At You, Either Nothing, Or A Light, Casting Couch, A Little Bit More, Beautiful If, What We Are, Get High, A Vision, Thing On The Brain


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY