Novinka anglických post-punkerů vychází přesně dva roky po vydání debutového alba "To Lose My Life...", které z White Lies učinilo objev roku a druhou desku "Ritual" automaticky zařadilo na seznam nejočekávanějších nahrávek roku 2011. Album roku se jim sice natočit nepodařilo, ale průšvih to také není.
Druhá deska je vždycky problém. Interpret natočí úspěšný debut a je následně postaven před otázku, jakým směrem se ubrat na albu číslo dvě. V případě
White Lies se zvolila sázka na jistou. Koneckonců když to fungovalo minule, tak proč by to nemohlo fungovat i teď, no ne? Už po prvním poslechu alba "Ritual" je jasné, že osvědčená formule i tentokrát funguje.
White Lies rozhodně nepatří k originálním kapelám. Inspirace
Joy Division a osmdesátkovými synťákovými kapelami je nevyvrátitelná stejně jako podobnost se současníky, jako jsou
Interpol a
Editors, přestože se vám to pánové budou snažit rozmluvit. Nakonec na tom ale nesejde. Tahle anglická trojka má totiž úžasný dar psát hity. A těch je "Ritual" plný.
Album otvírá a doslova rozjíždí úvodní "Is Love", skladba, která stojí na postupné gradaci a dovedu si ji představit jako ideální otvírák koncertu. K vrcholům patří "The Power And The Glory", u které mám pocit, že si White Lies při skládání ujížděli na
Kate Bush, a přestože se od zbytku dost liší, naznačuje možný vývoj kapely do budoucna.
Jinak oproti prvotině ubylo smrti a přibylo lásky. Hudebně je znát lehké experimentování s elektronikou, ale jde spíše o menší pokusy (v písních "Holy Ghost" a "Is Love" se kapela lehce přibližuje k industriálu). "Bigger Than Us" nebo "Streetlights" pak už jsou klasičtí White Lies. Závěrečná "Come Down" se skoro až gospelovým sborem je pak dalším vrcholem a celou nahrávku příjemně uzavře.
Ještě jednou bych se vrátil k tomu, že přes všechnu hitovost mají
White Lies k originalitě daleko a "Ritual" rozhodně není převratná deska. Pokud ji postavíte k prvotině
"To Lose My Life...", tak jde spíš o příjemné rozšíření. Na druhou stranu ale jde o partu mladých kluků, kteří si teprve vytvářejí názor na život kolem sebe. Skladbu "The Power And The Glory", kterou kapela nahrála jako vůbec poslední, beru jako příslib toho, že se snad máme na co těšit.
Jak to White Lies šlape naživo, se můžete přesvědčit 7. března, kdy kapela vystoupí v pražském Lucerna Music Baru.
White Lies - Bigger Than Us