Neil Young je v pětašedesáti v životní formě

Neil Young je jedna z mnoha legendárních osobností rockové hudby. On je tím, kdo psal její dějiny, člověkem, který ji spoluvytvářel. Na albu "Le Noise" se mu podařilo dostat ze sebe to, co je na něm zásadní a nejkrásnější. Garážový písničkář s věčně zkreslenou kytarou přináší osm písní, které vás nenechají chladnými.

9/10

Neil Young - Le Noise

Vydáno: 27.9.2010
Celkový čas: 37:59

Skladby: Walk With Me, Sign Of Love, Someone Gonna Rescue You, Love And War, Angry World, Hitchhiker, Peaceful Valley Boulevard, Rumblin´

Vydavatel: Supraphon

Ohodnoť toto album

Poprvé hrábne do strun své kytary a není pochyb, o koho jde. Ten zvuk, to zkreslení, ta dynamika, ta nálada, ten akord. Neil Young je ve svých pětašedesáti letech jedním z nejčitelnějších a nejlépe rozpoznatelných kytaristů. Hrábne podruhé, potřetí a začnete vzpomínat na umírajícího Williama Blakea, postřeleného a předem mrtvého hrdinu Jarmuschova legendárního westernu.

Ta atmosféra štěkající zkreslené kytary, která dokonale dotváří film "Dead Man", se po patnácti letech od jeho natočení vetřela i na aktuální Youngovo album "Le Noise". A ten, kdo stejně jako já považuje hudbu ke zmiňovanému snímku s Johnnym Deppem za jednu z nejlepších filmových muzik vůbec, už asi tuší, že i "Le Noise" je pecka jak kráva. Youngovo životní album, s nímž lehce zapomenete na všechny ty "Downtowny" a další hity let minulých.

A přitom jde o tak intimní a nekomplikovanou desku. Neil Young se převážně doprovází na dostatečně špinavou a zkreslenou kytaru. Ve dvou skladbách smyje i všechnu špínu upravených zvuků a vystačí si jen se španělkou. K tomu jeho naléhavý zpěv. A to je vlastně všechno. Jenže - v tomto případě to stačí a cokoliv dalšího by už bylo navíc.

Jednoduchým písničkám totiž Neil Young dává život a duši právě svou náladou a atmosférou. Napětí jak před silnou bouřkou, která ale během desky naštěstí nepřijde. Jen čekáte a víte, že to něco visí ve vzduchu, je kolem vás. Charisma písničkáře, jemuž věříte každé slovo, klidně i banální milostnou vzpomínku. Když si, ještě před puštěním alba, začnete listovat bookletem a přečtete třeba text úvodní "Walk With Me", řeknete si maximálně "hm". Ale pak pustíte desku a u stejného textu jako by se s hudbou rozsvítilo (nebo v případě Younga spíš setmělo). Své "hm" rázem změníte na "a do prdele!" .

Je otázkou, zda sám Young chtěl, aby toto album znělo tak syrově a stroze, jak zní, nebo zda jej k výslednému zvuku dotlačil produkující Daniel Lanois (produkoval například alba U2 nebo Boba Dylana). Vzhledem k tomu, že se dostal i do jména desky, se dá usuzovat, že jeho vliv byl značný. Na druhou stranu to ale není podstatné. Matador Neil Young jako by dal do "Le Noise" všechny své životní zkušenosti. Životní pravdu, kterou už dávno našel. "Le Noise" je jedna z desek roku 2010. A navazovat na ni se bude zatraceně špatně.

• Krása (Vláďa, 29.12.2010 13:19) Reagovat

  Nic převratného, ale kdo to dokáže ocenit, tak i krásného. Vcelku souhlasím s recenzí. Myslím, že právě Neil Young se stane jedním z mých vzorů, až mě zase chytne chuť složit nějakou písníčku :)
  
  

• Není to dobrá deska (pan Havran, 30.12.2010 12:47) Reagovat

  Le Noise považuji za jednu z nejslabších Youngových desek. Osobně jsem si ji zařadil vedle desek Re-ac-tor nebo Trans do kategorie experimentů. Lanoisových efektů je na desce na můj vkus příliš, jsou zhusta samoúčelné, rušivé a odvádějí pozornost od písně jako takové. Do syrovosti má tudíž deska hodně daleko. Pro syrový, opravdu syrový zvuk bych šel na Greendale nebo Ragged Glory. Pro atmosféru na Sleeps With Angels nebo Tonight's The Night, Dead Man je taky dobrý. No a nejhezčí písně napsal Young pro desky After The Gold Rush, Harvest nebo Everybody Knows This Is Nowhere. Jinak "věčně zkreslená kytara" moc nesedí na desky Comes A Time nebo Harvest Moon. Abych to nějak uzavřel, Le Noise není dobrá deska a předpokládám, že se na ni dlouho vzpomínat nebude.
  
  

  • Re: Není to dobrá deska (Jirka, 31.12.2010 14:42) Reagovat

    Aby se to panoj Havranoj po deseti letech nerozleželo v hlavně a nazačal tuto desku postupem času taky považovat za dobrou. :-) Souhlasím s tím, že atmosféra na Sleeps With Angels nebo Tonight's The Nigh je opravdu jinde. Ale srovnávat to s Trans, tak to je fakt přehnaný......
    
    

  • Re: Není to dobrá deska (Denuna, 02.01.2011 20:35) Reagovat

    Naprosto souhlasím, ani mě album příliš neoslovilo a určitě to není tím, že bych ji nedokázal pochopit a měl ji snad docenit za několik let.. Rušivé elementy mi také přijdou samoúčelné a považuji tohle album za nejhorší v kariéře jednoho ze svých nejoblíbenějších interpretů - bohužel..
    
    

• Pro mě... (Treehorn, 01.01.2011 20:19) Reagovat

  ...je to možná nejlepší Youngovo album vůbec. Chápu, že to tak někdo nemá, ale mně ta syrovost - kytara - zpěv - nevlezlost absolutně vyhovuje. Album roku 2010.
  
  

Zaprášenosti: Ne zas tak "Vzdálená tvář" Luboše Pospíšila. Intimní nahrávka rockové legendy se vrátila po třech dekádách Reedice alba Luboše Pospíšila "Vzdálená tvář" ke třicátému výročí vyšla loni na jaře trochu v tichosti a ve stínu nové podoby slavnější nahrávky "Tenhle vítr jsem měl rád". Zapomenutá akustická perla s texty Pavla Šruta má... čtěte zde

Vydáno: 07.12.2025 09:00 v sekci Recenze | Zaprášenosti

Naživo: Fast Food Orchestra zakončili letošní tažení s "Panchem", podpořit je přišli Vojtaano, Dr. Kary i Cocoman Speciální předvánoční fiestu připravili Fast Food Orchestra v pražském Lucerna Music Baru. Jednalo se o poslední zastávku "Pancho tour vol. 2", na které se rozloučili s aktuálním koncertním konceptem a nastínili plány pro... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 18:00 v sekci Naživo

Naživo: Tereza Balonová vytvořila v Malostranské besedě rodinnou atmosféru Hned dvěma speciálními koncerty v Praze se Tereza Balonová rozhodla uzavřít éru svého druhého alba "Lampiony". Sedícím divákům přichystala spíše intimnější zážitek, s kapelou za zády ale atmosféru večera párkrát pěkně... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 12:30 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Z hlubin černi dolů se vyloupl nádherný drahokam "Karviná" Yo Yo Bandu. Dočkal se povedené reedice První polovina devadesátých let byla v naší muzice hodně divoká. O hvězdy zářící před sametovou revolucí najednou zájem uvadl, posluchači hladověli po novinkách. Třeba po žánru reggae, který u nás reprezentovali jistý Martin... čtěte zde

Vydáno: 06.12.2025 08:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: "Vianočná Janais" se může stát šperkem v kolekci omšelých svátečních alb A už je to tady. Co? No přece Vánoce. Nejkrásnější svátky v roce si žádají i speciální písničky. Ano, máme tu koledy, tradicionály, ale i nové skladby, které navozují výjimečnou atmosféru. S deskou "Vianočná Janais" dokázala... čtěte zde

Vydáno: 05.12.2025 15:40 v sekci Recenze