Slovenská skupina Free Faces, existující od roku 1998, je svým způsobem hvězdná. Sešli se v ní Andrej Šeban, Oskar Rózsa a Marcel Buntaj, kteří jsou vyhledávanými muzikanty, spolupracovali např. s Dežom Ursinym, Ivanem Kralem, Richardem Müllerem, Petrem Lipou, Jiřím Stivínem nebo Jaro Filipem. Čtvrtým hlavním do party je Maroš Hečko, textař a zpěvák. Už mají za sebou debut "Almost True Story", nová deska je ale 2CD, kde kromě nového alba najdete záznam živáku z roku 99' kde se nachází nadpoloviční část skladeb z debutu a dvě novinky.

A co tedy hrají? Z různých zdrojů jsem slyšel "takový triphop". Jak uvádí členové skupiny na svých stránkách, všichni mají rádi film, hrají doprovod při projekcích němých filmů, kdy se nechají vést obrazy na plátně. Rádi by se také podíleli na hudbě k filmu. Prý je to známka neoriginality recenzenta, ale je fakt, že mnoho jejich skladeb by se k filmu hodilo, a to nejen proto, že ve dvou skladbách zazní úryvky dialogů z filmů Jean-Luca Godarda. I když většina skladeb je zpívaných, je zde mnoho instrumentálních ploch, kde čaruje především Šebanova kytara, ale i klávesy Rószy.

Takže trip to docela je, hop skoro vůbec, jestli chcete slovenské Massive Attack nebo Portishead, nedočkáte se, spíš mě občas mě napadla muzika Badalementiho k "Twin Peaks". Jenže to nevadí, i tak jde o dost zajímavé věci. Jak už možná z předchozího vyplynulo, kytara a klávesy malují různé zvukové obrazy. Rytmika je decentní, spíše perkusní. Zpěv je anglicky, poměrně věrohodný, "Dobrý plán" prokáže, že i se slovenštinou se tahle muzika snáší dobře (mimochodem, skoro by si člověk myslel, že ji zpívá Richard Müller). Kromě základních členů obarvují některé skladby hosté, především trumpeta Juraje Bartoše hází dvě skladby trochu do funku, "Rage 36" bych nazval tripfolkem. Atmosférické "Up & Down" a "And Then..." (nejen kvůli názvu mě napadli Depeche Mode nebo sólový Alan Wilder) patří k nejlepším kouskům na albu.

Ačkoliv je prý pořadí skladeb pro skupinu důležité (aspoň to tvrdila o prvním albu), nemám pocit, že by jednotlivé skladby nemohly stát o sobě, i když mají k tomu, čemu se říká "hit" dost daleko. Místy improvizované pasáže natahují skladby už na mez, kdy se dostavuje trochu nuda, ale to je možná chybou "studené" desky, kdo ví, jak je to naživo (i když právě živák mně přišel trochu nudnější). Vazbu jejich muziky na film si můžete ověřit na CD, neboť je zde animovaný filmeček Ivana Abela "Jonathan's Discovery", ke kterému hraje "Up&Down". Je hezký, ale nepochopil jsem pointu.

Co však zkritizovat musím, je prezentace kapely na webu. Na jejich stránkách jsou poslední novinky z roku 1999, tedy o této desce ani slovo. Zavádějící je oddíl Skladby, kde se nedočkáte mp3 nebo jiných formátů, ale jen odkazů na texty, které jsou přitom samostatně v oddíle. Stránky nahrávací společnosti jsou sice pěkně flashové, ale než se člověk dočká načtení, trvá to věčnost, takže si zjistěte sami, zda je informačně lepší. Dokonce i stránky Andreje Šebana, asi nejznámějšího člena FF, jsou neuvěřitelně zastaralé. Tohle by chtělo zlepšit, zvlášť když jde o kapelu, která spojuje muziku s dalšími aktivitami, tahle by měla být jednou z nich. Přesto jsou Free Faces důkazem toho, že na slovenské scéně se dějí zajímavé věci nejen na poli klasického poprocku, a že není vůbec od věci mít ucho nastavené i na východ.

Album: Free Faces - La Belle Epoque (+ Live in PKO 99')
Hodnocení: 8/10
Celkový čas: 44:22 + 65:54
Skladby: CD1 (La Belle Epoque) - Fairytale, End Of Gravity, Rage 36, Up & Down, Superman, Dobrý plán, And Then..., Tripple t
CD 2 (Live in PKO 99') - Diva, Music Is A Ladder, Choral, Foolybear, Rage 36, Walk Around & Roll In, End Of Gravity, Paranoid Nets, Nothing Happens