Proč Roxy? "Myslím, že třeba do Paláce Akropolis bychom se všichni nevešli," přemítal před měsícem na tiskové konferenci při odpovědi na otázku, proč nezvolil nějaký menší prostor. Ostatně hojné účasti také všechno nasvědčovalo - mediální podpora největšího tuzemského rádia, tučný několikastránkový guestlist u vchodu a zejména fakt, že Xindl X je v současnosti v kurzu. Jenže horko nakonec v Roxy nebylo - jednak tam mají novou klimošku, a pokud jde o lidi, měl Xindl velký voči.

Ondřej Ládek je zvláštní chlapík. Jeho Xindl X si prožil start z kategorie raketových a za tři a půl roku své existence urazil dlouhou cestu. Jeho profil na Bandzone.cz patří k nejnavštěvovanějším, první singl "Anděl" k nejstahovanějším, navíc už delší dobu rotuje v největších komerčních rádiích a také sbírá nejrůznější ceny. Rovnítko s undergroundem už samozřejmě dávno neplatí a naopak se zdá, že mu stále více začínají chutnat plody showbusinessu. Přesto dokázal přesvědčit, že stále stojí nohama na zemi a že se jeho přístup nijak významněji nezměnil.

Obyčejný - patrně nejvýstižnější přívlastek koncertu. Obyčejný v tom nejlepším slova smyslu, vždyť pro svůj pražský křest by si jistě mohl dovolit megalomanskou produkci, drahou světelnou show, LED obrazovky, hvězdné hosty a kdo ví, co ještě. Mohl si hrát na hvězdu a naparovat se jako krocan, jenže nic z toho se nekonalo. Na pódiu stál ten samý Xindl X jako ve svých začátcích, kdy jako neznámý hrával pro pár desítek lidí. Jakoby se nic nezměnilo - bez kytary a s mikrofonem v ruce působil nervózněji než sáňky v létě, párkrát vtipně zahlásil a celou dobu přednášel svoji zhudebněnou poezii.

Během necelých dvou hodin zazněly prakticky všechny skladby a přijeli i Honza Nedvěd a Pavol Habera. Kromě hlavního protagonisty se na pódiu objevilo také mnoho dalších tváří. Nejprve zazpívala osmnáctiletá zpěvačka Patricie, naladěná (nejen oblečením) na příjemný country-pop. Za zády ji jistila kapela Američanů, na chlup podobných kapele Xindla X. Nebýt slušivých sombrér, knírků a slunečních brýlí, skoro by člověk řekl, že je to opravdu Xindl X a jeho banda. Během jeho setu pak došlo na smyčce v provedení Neurol kvartetu, zazněly elektrické housle, banjo a na kytaru zahrálo několik hostů z desky.

Víte, kdo je Dana Hábová? Známá tlumočnice a překladatelka, jež před lety jméno Xindla X poprvé vyslovila. Na pohled nevýrazná lesní žínka, u mikrofonu neuvěřitelně vtipná bavička, která v roli kmotřenky rozesmála celý sál. Co nestihla ona, dokonal během skladby "Dráček mindráček" místní dráček špekáček, jenž si suverénně sundal triko a rozpohyboval svá kila, až z toho zrak přecházel. Holohlavý zpěvák vytáhl přes nos dalších pár tónů, s Olgou Lounovou si vystřihl rádiovou "Lásku v housce". Bubeník David Landštof si (tentokrát) beztrestně zakouřil a bylo po všem.

Troufám si tvrdit, že Ondřej Ládek není zpěvák a není ani muzikant. Je to člověk, který chce v první řadě předvést světu své nesporné literární a básnické umění. A proč si pro to vybral zrovna formu Xindla X? Možná je to jen pragmatická a racionální cesta, jak se nejlépe prodat a být vidět. Nic z toho by se mu jako kreativci z reklamky, scénáristovi ze závěrečných titulků filmu nebo jménu na přebalu sbírky básniček nepodařilo. Nakonec, proč ne, každý má své metody.

Žádné jedničky, žádná čísla, každý svého štěstí strůjce. To ostatně Ondřej Ládek ví moc dobře.