Lety mimo jsou to, čemu se dneska s oblibou říká progresivní rock. Tedy skupina, která dělá muziku, ze které je patrno, že si nemyslí, že computer může někdy nahradit živé muzikanty, ale na druhou stranu, že může být jeho využití ku prospěchu věci. Jako obvykle bylo záminkou si s nimi popovídat jejich nové album, dlouhohrající debut "Space punk 2001", který vychází u vydavatelství BMG. Na otázky odpovídali střídavě všichni tři členové skupiny, tedy kytarista Cvanc, zpěvák a basista Looky a bubeník Bubenec.

Jak hodně mimo lze doletět s Lety mimo?

- Hodně mimo
- ...mno...hrajeme v různých částech naší země......
- To spíš lidi na vlnách naší muziky zalítávají do různých koutů

V posledních letech jste na pódiu byli k vidění ve dvou podobách - jednak jako úderné rockové trio, které často předskakuje Třem sestrám, jednak jako skupina, která bohatě využívá různých zvuků a na pódiu používá krom tradičních nástrojů i samply a předem připravené smyčky. Váš debut zachycuje tu druhou podobu. Znamená to konec té první?

- My jsme s ní - nevím jestli už úplně definitivně - skoncovali zakoupením nového přístroje, ze kterého pouštíme ty samplíky, a používáme ho na všech koncertech - i se Sestrama.
- Tedy pokud je to možné technicky. Někdy přijedeme někam, kde na to nejsou technicky vybavený, tak zahrajeme i bez toho.

O desce, která teď vychází, jste měli dopředu konkrétní představu?

- Když jsme šli do studia, představa byla jasná. Hlavně jsme vycházeli z loňského promo minialba, takže jsme tušili, jak by to mělo vypadat. Samozřejmě - něco se tam změnilo, občas se objevila nějaká inspirace, tak se to pak přetvořilo, ale byly to detaily.
- Neměli jsme neomezené možnosti, chtěli jsme co nejvíc ušetřit, tak jsme se na to museli připravit tak, že jdeme rovnou nahrávat, a udělat to co nejrychleji, ne jako některé kapely, které jdou do studia a nemají skoro nic. Na to my jsme neměli peníze.

V závěru desky je remix. Kdo ho má na svědomí?

- My máme totiž jednu šedou eminenci, to je Ondřej Liška, zvaný Lišák, který nám dělá na počítači programming, tedy ty samplíky, které pak používáme na koncertech, a podobný věci. Tedy normálně to děláme společně a on tomu dodává svoje know-how, ale tentokrát ten remix dělal sám a my jsme mu do toho nijak nezasahovali.
- My jsme mu dodali nějaký stopy ze studia a on to upravil do svého stavu. On je hodně ponořenej do taneční hudby.

Mě tam docela zaujalo to použité banjo...

- My jsme pozvali na nahrávání Jacka, banjistu od Divokýho Billa, aby nám tam nahrál banjo. My s nima často hrajem a oni si vždycky před koncertem jamujou, furt hrajou. Jednou si tak hráli naše písničky, nám se to s tím banjem líbilo, tak jsme ho pozvali do studia. On nahrál banjo do skladby "Obrazovka", jenže pak jsme zjistili, že to jde úplně proti, že k tomu pojetí písničky se to vůbec nehodí. Takže jsme si řekli , že to použijeme jinde. Nakonec jsme to dali Lišákovi a on to udělal po svým. Každej čekal, že to bude jako Grid, že půjde ten dupací rytmus a do toho banjo, ale tady je to jinak. Když tam jede ten rytmus, tak tam banjo není a naopak.

Vy jste skupina, která hodně koncertuje, jezdíte úplně všude. Viděl jsem rozpis, že na červen máte třeba naplánovaných 16 koncertů. Jak to vůbec fyzicky zvládáte?

- Hraní se docela zvládnout dá, ale to, jak se pak věnuješ po koncertě fanouškům, je občas náročný. To se asi projeví později, za pár let...
- Na jaterních testech...
- ...ale zatím je to dobrý...

Chystáte se taky na nějaké festivaly?

- Určitě. To je zásadní věc. Nás dělá Petr Fořt (agentura Améba), kterej zároveň pořádá Český Brod (festival Rock For People), letos tam dokonce budeme v poměrně hlavním čase, tak se docela těšíme. Pak snad vyjde Trutnov, určitě bude Benátská noc, pak pojedeme do Trenčína a taky nějaké menší festiválky.

To bude až v létě. Co vás čeká teď v nejbližší době?

- Důležitej je křest. Proběhne 24. května ve Futuru, kde hrajeme víceméně sami. Budou tam speciální dekorace, videoprojekce.
- Jsme zvědaví, kolik tam přijde lidí, protože to bude jeden z prvních koncertů, kde budeme hrát sami, jen za sebe.
- A pak je taky důležitý, jestli se deska vůbec bude někomu líbit. Dneska je ale problém, že si každý cédéčko vypálí deset lidí, kteří se neuvědomují, že kapelám jako jsme my to dost škodí. O nás samotné ani moc nejde, ale když toho firma neprodá určitý počet, další desku dělat nebude. Cena je dobrá - v podstatě polovina toho, za co se prodává Lucie, ale s prodejem celkově je to u nás bída. Je jasný, že když si někdo vypálí Madonu, tak tý to je šumák, ale my to třeba pocítíme dost…

Co všechno byste třeba byli ochotní pro propagaci desky udělat? Třeba Vypsaná fiXa mi říkala, že do televize půjdou hrát, jen pokud budou moci hrát naživo.

- To je hodně ošemetný. Když hraješ na playback, aspoň k něčemu to je. Živým vystoupením si můžeš kolikrát spíš uškodit a ani ne vlastní vinou. Divokej Bill byl třeba v Noci s Andělem a díky tomu vybavení, který měli k dispozici, to bylo dost šílený. Skoro se to nedalo poslouchat.
- My tenhle problém jako fiXa nebudeme řešit. Projevilo se to třeba i při letošních Gramy - Dara Rolins jako jediná vystoupila naživo, nepustili jí zpěv do sálu, neslyšela se v odposlechu. Třeba ve Snídani s Novou to kupodivu bývá zvukově v pohodě, ale taková Prima jízda - to je zvukově moc špatný. My se budeme asi spíš rozhodovat kam jít a kam ne, aby nám to nějak pomohlo a ne naopak uškodilo.
- Hodně důležitá jsou třeba regionální rádia.

Nedávno jste dělali předkapelu Young Gods. Jaký jste z toho měli pocit?

- To bylo přes firmu. Zavolali nám z 10:15 promotion. Ale já nevím, jestli je to nějak hodně velký vítězství, hrát před podobně velkýma slavnýma kapelama. Zvuk je vždycky horší.
- Ale zase oslovíš jiný fanoušky.
- No - kdo byl ortodoxní EBM vyznavač, ten to asi moc nezkousnul, ale naštěstí tam byla i spousta normálních lidí a ti nás podrželi, i když mi praskla struna.
- Ale zase člověk nasaje atmosféru většího koncertu a může ho to dost motivovat. Měli jsme z toho trochu obavy a nakonec to docela dopadlo.

Máte někoho, před kým byste si ještě chtěli zahrát?

- Placebo, to jsme nějak nevychytali. To by bylo skvělý, ale nějak jsme to řekli na firmě pozdě, takže to už nevyšlo.
- Ale vyloženě po tom neprahneme, hrát s cizími hvězdami. Je to vždycky taková konfrontace, předkapela má zvuk vždycky tišeji.

A prezentace ve virtuálním světě? Máte docela pěkně vedené webové stránky - co jinak Lety mimo a internet?

- My jsme s internetem kamarádi. Mám přístup doma, a když přijedu domů, tak to sjíždím. Hlavně diskusní fórum na stránkách Tří sester, kde jsou ohlasy na právě proběhlé koncerty, kde jsme třeba hráli. A občas sjíždím i stránky jiných kapel - líbila se mi třeba stránka Cosmetic Punk, i když jinak o tý kapele nic moc nevím. Ale design mají pěkný.
- Já jsem taky on-line doma a jsem rád, že internet existuje. Uvažujeme, že bychom dali na naše stránky nějaké remixy...
-  Teď mě napadá - vaši čtenáři asi mají počítač (smích) a na té naší desce je docela nadupaný CD-ROM. Tak to jim můžu vřele doporučit. Já jsem aspoň nic takovýho ještě neviděl.

Díky za rozhovor.