Ničeho se nelekejte, toto není žádná agitka stejně pojmenovaného společenství lidí. Naopak, The Orb se po letech vracejí ve skvělé formě, ze svých kosmických exkurzů do mikrosvěta vlastních hudebních experimentů. Tentokráte jim pomocnou ruku podal David Gilmour, nesmazatelná součást Pink Floyd, jehož kytara a zpěv dodávají společnému opusu "Metallic Spheres" nečekaně nové obzory možností. Je fascinující, co mohlo vzniknout z náhodného studiového jamování.

Ono se stačí ale podívat drobet do historie, kde jsou k mání určité náznaky. Když Mike Oldfield vydal v roce 1992 desku "Tubular Bells II", The Orb mu kompletně přepracovali na remixovém singlu kompozici "Sentinel". Současný stav jim tedy nebyl až tak vzdálený. Nejprve byl Gilmourův cover "Chicago" (v originálu Graham Nash), ke kterému měla Patersonova parta udělat remix. Odtud už to byl jen malý krůček ke společnému studiovému experimentování. "Metallic Spheres", to jsou dvě rozsáhlé kompozice, každá má pět segmentů (jedním z nich je dub zmíněného "Chicaga"), které se derou napříč mixem různých prvků. Svou pestrostí může dát příležitost připomenout grand opus "The Orb's Adventures Beyond The Ultraworld" doplněný o kytarové vychytávky, etnické prvky a vokální vsuvky. Kromě Alexe Patersona ve studiu nechyběl Youth a Tim Bran (z Dreadzone).

Dějová linie prostřídává poznávací znaky The Orb - ambientní roviny (často tvořené na staré klávesy dávných pionýrů elektroniky a ambientu; Kraftwerk versus Brian Eno), techno náznaky i výrazné dubové rytmy, často sklouzávající k enigmatickému nádechu. Ruchové smyčky neodvádějí pozornost, jen dotvářejí další kulisu vjemů v tomto psycho triptychu; nemají daleko k omamným oparům květinové éry. David Gilmour se této spektrální houště nezalekl a přidal neskromně velký počet vyvažujících tónů a akordů své kytarové hry. Závěr "Metallic Side" si neopomene krátce připomenout okraje houpavého reggae. Album má své poklidné pasáže, ale i opačné situace, kdy exploze organické hmoty graduje v krátkodobé finále, které vás omámí jako vdechnuté halucinogeny.

The Orb udělali spirálu ke svým kořenům definovaným z kraje devadesátých let. "Metallic Spheres" je psychedelickou výpravou do kosmických záchvěvů a David Gilmour je plnohodnotným partnerem této alchymie. Samotná verze ve stereu je tak na osm bodů, ale variace v 3D60 si zaslouží odvážný plný počet. Budoucnost je otevřena a tyto sféry vás vytáhnou ze spárů upocené reality kulis současnosti.