Lůzrové všech druhů, spojte se

14.10.2010 12:00 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

Xindl X si vydebutoval solidní postavení na české hudební scéně, a to hlavně díky svým textům. Filozofuje, neštítí se protkat je sexem, nešetří vulgarismy, hledá nečekané rýmy a zápletky, s jazykem si hraje nenásilně a přirozeně. Bude stejně svěží i na druhé desce "Praxe relativity"?
7/10

Xindl X - Praxe relativity

Skladby: Chemie, Láska v housce, Mindráček, Mlč a buď ráda, Hollywood, Nejsem obtloustlý, Nejlepší kuchař, Televizní vysílání, Tradá na Beroun, Budeme noví, Morální sex, Poslední večeře, Dysgrafik (rádio edit)
Vydáno: 10.10.2010
Celkový čas: 52:39
Vydavatel: Championship Music
"Návod ke čtení manuálu" byl pro většinu lidí příjemným šokem. Xindl X začínal, málokdo jej znal a jeho provokativní, chytré, přisprostlé i filozofující texty zároveň představily kluka, co si s jazykem hraje tak lehce jako dřív děti s kuličkama. "Praxe relativity" už šokovat nemůže. Víme, co od Ondřeje Ládka čekat. Přesto i teď umí překvapit.

Myšlenkové pochody Xindla X, jeho logika a smysl pro humor zůstávají pořád jeho hlavní zbraní. Sex jako jedno z nosných témat bude i nadále zabírat hlavně na teenagery a teenagerky i generaci Y, ostatně - bez technického popisu spojení dvou osob, zcela oproštěného citů a romantiky si Xindla ani není možné představit.

Dojet by ale mohl na tři věci, které už na tomto albu začínají krystalizovat. V první řadě je to nadměrná vulgarizace, je překořeněno (třeba zbytečná přeměna šoků a šuků v šeky ("Nejlepší kuchař")). Druhou věcí je Xindlova občasná nedůslednost v jeho jinak precizních a dokonale sladěných textech. Příkladem je do uší tlukoucí cista / cesta v jinak výtečném "Hollywoodu". A pak je tu ještě jedna nepěkná věc - Xindl X se začíná opakovat a vracet sám k sobě.

"Praxe relativity" se ještě o něco víc než debut soustředí na zakomplexované jedince, lůzry, lidi, co si nikdy nebudou věřit, nic jim nejde a sami to dobře vědí, i když to na sobě nedají znát. V tomto směru je poměrně monotematická (ale to nevadí). Naopak hudebně je pestrá (a to taky nevadí), Ládek jako písničkář a rapper koketuje s country i arabskými rytmy, cituje Nedvědy nebo si hraje na Haberu. A všechno to hudebně balí do slovanské nálady.

"Praxe relativity" je příjemná deska, s níž si užijete spoustu zábavy i díky tomu, že vyloženě špatných textů se Xindl X umí zbavit. Jeho nejhorší písničkou tak pořád zůstává "DigiHrách", skladba, kterou raději věnoval skupině Kryštof.

Asi největším překvapením tu ale je (v podstatě) závěrečná "Poslední večeře". Až hapkovsko-horáčkovský šanson jakoby určený pro Daniela Landu. Xindl X zvážní, odloží svůj obvyklý slovník a odhalí polohu, v níž jsme jej ještě nepoznali. Je to taková hezká tečka a naděje, že se tento nadmíru talentovaný textař v budoucnu zcela neutopí ve svých testosteronech.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY