Líný bůh Eric

Ještě starší "Clapton", než jsme doufali. Na svém devatenáctém sólovém albu se Eric Clapton vydal i do hudebních oblastí, kde ještě nebyl. Téměř samé coververze ho představují trošku jinak, ale milovníci jeho rockové elektrické kytary mohou být zklamáni.

7/10

Eric Clapton - Clapton

Vydáno: 27.9.2010
Celkový čas: 61:51

Skladby: Travelin' Alone, Rocking Chair, River Runs Deep, Judgement Day, How Deep Is The Ocean, My Very Good Friend The Milkman, Can't Hold Out Much Longer, That's No Way To Get Along, Everything Will Be Alright, Diamonds Made From Rain, When Somebody Thinks You're Wonderful, Hard Times Blues, Run Back To Your Side, Autumn Leaves

Vydavatel: Supraphon

Ohodnoť toto album

Tom Jones, Rod Stewart, Robert Plant, Phil Collins, Eric Clapton. Všichni tito legendární veteráni letos vydávají alba, na nichž sázejí na coververze a jen výjimečně jednou či dvěma písněmi nabízejí původní materiál. A ačkoli všichni Britové, zaměřili se především na americkou hudbu. Zoufalý Stewart vydává už pátý díl série "The Great American Songbook" (již dekádu nepřišel s originálním materiálem) a Collins se vyznal z lásky k Motownu deskou, kterou bych si pouštěl ve výtahu, kdybych měl mrakodrap. Ještěže Plantovo album je skvělé a Jonesova náboženská(!) deska tak plná energie. A co božský Eric?

Slowhand se na kolekci pojmenované jeho příjmením také pustil do standardů, je tam i jeho milované blues ("Can't Hold Out Much Longer" je opravdu skvostným kouskem), ale překvapil výlety do jazzu a swingu. O co méně hraje na kytaru (neboť spoustu práce obstarají výteční plejeři Doyle Bramhall II a Derek Trucks), o to více může být posluchač potěšen/zklamán piánem, dechovými nástroji a jazzovými sóly (Wynton Marsalis, Preservation Hall Jazz Band). Sólováním elektrické kytary, které je Clapton mistrem nad všechny, se tady pokocháte jen ojediněle.

I když pár skladeb je založených na výrazných kytarových riffech ("Run Back To Your Side" nebo úvodní "Travelin' Alone"), album je především postaveno na jemném, měkkém zvuku. Clapton sice méně sóluje, ale podává výborné pěvecké výkony - takovou "When Somebody Thinks You're Wonderful" bude asi pár lidí hodně překvapeno, vždyť zní jako z parníku na Mississippi, velmi procítěně Eric zpívá v krásné baladě "Diamonds Made From Rain", kde jej druhým hlasem doplňuje další host, Sheryl Crow.

Když tak člověk poslouchá závěrečnou "Autumn Leaves", říká si, že tohle pamětnické a trošku ospalé album ani nemůže mít Claptonovi za zlé. Ten chlap je jeden z velikánů, co už mají všechno dávno hotové, a buďme rádi, že to ještě úplně nezapíchl, užívaje si důchodu. "Clapton" je deska navíc, nad plán, kterou si Eric udělal radost a třeba tu radost přinesl i posluchačům. A něco mi říká, že tento geniální skoropenzista ještě s něčím přijde.

• hrozná recenze (Christroy, 05.10.2010 11:52) Reagovat

  Už titulek " Líný bůh Eric" je naprosto tristní... Ericova kytara nikdy nebyla ( ani za jeho působení v Cream ) rocková, spíše bluesrocková s příměsemi jiných stylů... To že je deska složená s coverů mi vůbec nevadí.. Naopka, Ericův posun do jazzových a swingových vod je fascinující, Clapton žádnou podobnou desku nenatočil... A to že deska neobsahuje žádná rozmáchlá sola ala Cream a Derek and Dominoes mi vůbec nevadí.... Právě naopak, ústup kytary do pozadí ( skutečně není na desce tím hlavním, ale přesto není nevýrazná) dává vyniknout krásným jazzovým aranžím a v neposlední řadě Claptonovi jako výbornému zpěvákovi ( na tomhle albu tuhle roli ztvárnil asi nejlépe)... Moc se mi líbí, asi nejlepší labum od From the Cradle ( 1994 ) ( s možnou výjimkou Johnsonových coververzí z r. 2004 )
  
  

• Titulek opravdu tragický (Denuna, 05.10.2010 23:46) Reagovat

  Eric vydal velice příjemné album.. souhlas s uživatelem Christroy.. ale taky souhlas s recenzentem ohledně Roda Stewarta (kolik ještě bude Great American Songbook? :-D) a Phila Collinse
  
  

• Rozpačitost (Tomáš, 06.10.2010 16:18) Reagovat

  Na nové album Erica jsem se těšil, obzvláště po všech preview, které jsem četl. 1.poslech: rozpačitost, 2.poslech: intelektuální nuda. Je pravda, že pár dobrých písní jsem na albu našel, ale mě třeba vůbec nesedí jeho "posun" k jazzu a swingu, byť je pěvecky perfektní. Když já mám radši tu bluesovou kytaru :-(
  
  

• Clapton ve svém živlu? (Lukáš, 21.12.2010 01:37) Reagovat

  Eric Clapton je pro mě vždy spojen se zárukou kvality, o čemž se nedá snad ani pochybovat ..
  ALE .. poslední album mě příliš nenadchlo .. utahané věci, které jsou sice jasným podpisem Erica, nicméně na již zmíněného interpreta bych očekával trochu více ... jelikož zbožňuji jeho kytaru, očekával jsem, že ji opět předvede - bohužel se tak nestalo ..
  Je celkem jedno, že se jedná o "neoriginální" věci, ale na Erica mi to vůbec nesedí ...
  Eric pro mě vždy byl spojený s Cream a následně s jeho blues-kombinovaným stylem ... nějak tam postrádám jeho kytarové umění ... bohužel 5,5-10
  
  

Naživo: Hurá! I Marien jsou jenom lidi. S Epydemyí přesto předvedli skvělý dvojkoncert Nádherná Telč ožívá folkem nejenom v létě, ale i o zimních svátcích. Během nich se zde konají hudební večery, které nezřídka končí až za ranního kuropění. Výjimkou nebylo ani společné vystoupení Marien s Epydemyí. V... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2025 12:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Mirek Kemel - Nedokážu zpívat o věcech, které jsem sám neprožil Album "Mordyjé" patří k nejsilnějším písničkářským počinům roku 2024. S jeho autorem Mirkem Kemelem jsme si ale povídali nejen o něm. Samozřejmě došlo i na karikatury a na to, jak se ty dva obory působnosti mohou doplňovat, dále... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip hledají na "Soul Retrieval" duši. Tu svou ale nikdy neztratili Jaké to je ztratit duši a pokusit se ji zase získat zpět - tedy alespoň v tom rituálním slova smyslu? Tuto otázku si na říjnovém albu kladou domácí mnohotvární neo-psychedelici Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip. Na své páté... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2025 10:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: 50m Znak debutují deskou "Nadechnout se". Naděje tu vítězí nad temnými myšlenkami Punk, který nezapře své hardcoreové kořeny, ale zároveň neseká a nekope kolem sebe, naopak se obrací do nitra? I takový, jakkoliv to nebývá zrovna běžné, se může občas urodit. Touto cestou se vydala formace 50m Znak, v níž se... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2024 09:23 v sekci Recenze

8/10

Recenze: "Výlet do bájí" Aleše Brichty je zpěvákovým doposud nejlepším výběrem Tak nějak potichu a mimo světla ramp oslavil letos své půlkulatiny Aleš Brichta. Dřív zásadní osobnost domácí rockové scény dostala od vydavatelství Supraphon lehce opožděný dárek v podobě pokračování trojalbové "Zlaté... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2024 15:00 v sekci Recenze