Pod povrchem opera

Od nedobrovolného odchodu Tarji Turunen z finské formace Nightwish uplynulo již pět let. Zpěvačka se s elegancí osamostatnila a nyní vydala jako uznávaná umělkyně novou sólovou desku "What Lies Beneath". Jestli sopranistka splnila přání fanoušků a nachystala tvrdší písně, se dovíte uvnitř recenze.

7/10

Tarja - What Lies Beneath

Vydáno: 6.9.2010
Celkový čas: 66:49

Skladby: Anteroom Of Death, Until My Last Breath, Dark Star, Underneath, Little Lies, Rivers Of Lust, In For A Kill, Montañas de Silencio, Falling Awake, The Archive Of Lost Dreams, Crimson Deep

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Po rozpačitě přijaté sólovce "My Winter Storm", vydané v roce 2007, stál před Tarjou Turunen nelehký úkol. Fanoušci totiž začali toužit po tvrdších skladbách. Operní pěvkyně se do nich tedy pustila. Neotálela a s přípravami začala už v červnu roku 2008. Na plody tvrdé práce nemusela čekat dlouho. Pilotní singl "Falling Awake" s hostujícím Joem Satrianim se jí velice povedl a dočkal se kladných ohlasů. Stejně tak se posluchačům líbily další nové singly "I Feel Immortal" a "Until My Last Breath". Není se čemu divit, právě to jsou ryze symfometalové songy, kvůli kterým máme Tarju tak rádi. A také jedny z nejlepších z celého alba.

Samozřejmě bychom na její novinkové desce "What Lies Beneath" našli i další dobré songy. Jmenujme hlavně "Underneath", "Little Lies" nebo "Dark Star", na které se podílel Philip Labonte z americké formace All That Remains. Tyto momenty, kde se Tarjin vokál vznáší, chvíli se směje, hladí a jindy skoro pláče nebo bodá, střídají ale rozpačité pocity. Už samotný otvírák alba "Anteroom Of Death" s hostujícím seskupením Van Canto je docela nešťastná volba. Umístit hned na úvod celé nahrávky kompozici tak náročnou a teatrální může některé odradit. Jinou prapodivnou kombinací ryze operního vokálu, roztahaného klavíru a vláčných rytmů jsou písně "Rivers Of Lust" a "Archive Of Lost Dreams". Do výčtu ještě skvěle padne kousek "In For A Kill". Více než metalistům se bude líbit fanouškům tradiční opery.

Ať už si novinku koupí příznivce Dvořáka, nebo Nightwish, určitě se shodnou, že Tarja umí zpívat. Je to trénovaná profesionálka - studovala na stejné vyhlášené akademii jako hoši z Apocalyptiky. Není tedy divu, že operní zpěv zakomponovala i do své nové desky, i když by neškodilo trochu ubrat. Místy se navíc zdá, že to s aranžemi přehání. Zřejmě vlivem četných úprav působí materiál "přeprodukovaně" a ne tak pestře. Buď posloucháte baladu, nebo trochu agresivnější skladby s výraznějšími kytarami. "What Lies Beneath" si ale určitě zaslouží nadprůměrné hodnocení. Je podstatně lepší a silnější než jeho předchůdce, a tak se nebojím dát ještě o jeden bod navíc.

• Recenze (Johnny, 09.09.2010 13:32) Reagovat

  S recenzí celkem souhlasím... za mě tedy spíše 8/10 a doporučuji si pořídit deluxe verzi - ty tři bonusové songy jsou taky velmi dobré:-) Jinak Anteroom of Death je jedna z nejlepších písniček na albu a stylem bych jí přirovnal k (tvrdším a operním) Queen, pokud toto někoho jako otvírák odradí tak je to prostý a jednoduchý posluchač, který takovou hudbu stejně nedokáže ocenit... dále bych ještě zdůraznil andělsky filmovou Rivers of Lust a temně epickou Crimson Deep... Tarja se vytáhla.
  
  

  • Re: Recenze (Bexrt, 09.09.2010 21:40) Reagovat

    Johny má pravdu :) já jsem skalák, takže jsem možná neobjektivní, ale rozhodně si myslím, že si album zaslouží víc než o jeden bod víc, než MWS :) i když mws dle mého byl hezký začátek a album jako takové mám ráda :)
    Musím říct, že tedy Rivers of lust je skvělá píseň, naživo jsem si ji opravdu vychutnala a asi i proto jsem se na album těšila, protože si ji budu moci dát do ipodu :) jinak, Anteroom of death je dle mého skvělý "opening" song... koho odradí, ten myslím nemá proč poslouchat Tarju, protože Tarja rozhodně nedělá hudbu pro ucho průměrného popového posluchače, člověk si musí zvykat, je to trochu náročnější a každého člověka, který už Tarju naposlouchanou má, je to myslím skladba nádherná.
    Little lies a Dark star jsou super písně, ale In for a kill a také Crimson deep jsou na stejné úrovni.
    A rozhodně jako Johny doporučuji Deluxe verzi, jelikož We Are je skvělá, hlavně sloky jsou fantastické... Naiad je dle mého také velice povedená, i když ne na první poslech :) ale každý určitě má zkušenost, že nakonec nejvíce ocení a má rád to, co se na první pohled nezdá tak dobré :)
    no a cover Still of the night se myslím také povedl :)
    celkově mi album rozhodně nepříjde přeprodukovatné, myslím si, že mu nic moc nechybí a je takové, jaké si ho Tarja představovala a tedy alespoň na mě (možná je to jen můj názor) působí naprosto dotaženě a do detailu provedené... nevidím tam žádná hluchá místa, jsou tam i předehry, písně mají hlavu patu (na MWS byl problém ten, že buď zpívala Tarja, nebo nastala hluchá místa, nebyly prostory pro sóla na kytaru, nebyly delší předehry, mezihry, nic :))
    toť můj názor, jsem se zase rozepsala
    
    

    • Re: Recenze (RaCa, 29.10.2010 06:56) Reagovat

      Přesněěěěě...Anteroom Of Death je dost dobrá. Jen lamatron, odkojený Ivetou Bartošovou, tuhle skladbu přeskakuje ;-)
      
      

      • Re: Recenze (Lískulka, 21.09.2012 07:42) Reagovat

        Naprosto souhlasím, Anteroom of Death je těžší píseň a i já, která poslouchám Tarju několik let od počátků její sólové kariéry i předtím v NW, jsem měla problémy tuto píseň pochytit- vlastně se mi skoro vůbec nelíbila, ale nevzdala jsem se a pustila jsem si jí víckrát... no a nakonec to je jedna z mých nejoblíbenějších písní tohoto alba. Jinak hodnocení WLB je u mě 9/10 a to jen proto, že 10 /10 nechávám pro Tarju na další album- jde krásně vidět, jak se zlepšuje :))
        
        

  • Re: Recenze (kudryj, 30.09.2010 16:17) Reagovat

    Nelze recenzi než pochválit,ale malinko i zkritizovat.Z mnoha recenzí a nejen z této stále cítím srovnávání s NW.Berme to,tak že z Nightwish je teď popmetalová kapela a do symphonicmetalu má daleko jako Tarja do old Nightwish.Přesto si dovolím dát albu 8/10 a taktéž souhlasím,že Anteroom of Death,neodradí ba naopak sem ho už naposlouchal a je velmi zajímavý,mám taktéž deluxe verzi a sem s ní velmi spokojen.Until my last breath jako č.2 je velmi blízko old nw a o famózním I feel immortal ani nemluvím,in for a kill je předehrou k nášupu Underneath pak zvolníme a dáme si pohodu u little lies a rivers of lust kde oceníme Tarjin soprán,který nám dá krásný operní přednes,před peckou Dark Star.Falling Awake známý už ze singlu je další skvělou skladbou na albu a The Archive Of Lost Dreams nás pošle do snu předneseného Tarjou.Crimson deep je typickou symphometalovou skladbou,plnou přechodů a každého kdo má rád tajemno posadí na zadek.We Are,Naiad a Still Of The Night,proto máme přeci deluxe verzi.
    
    

Naživo: Takový koncert nikde jinde neuvidíte. Eloi Youssef z Kensington si v Rotterdamu zazpíval s orchestrem Indie rockeři Kensington odstartovali novou fázi své kariéry, na níž se už jejich původní zpěvák Eloi Youssef nepodílí. A protože nikdo vlastně pořádně neví, co dělá a co chystá, vydali jsme se do Nizozemska po jeho stopách a... čtěte zde

Vydáno: 30.03.2025 18:30 v sekci Naživo

8/10

Audio: Evanescence se vrhli na anime. Pro seriál "Devil May Cry" nahráli song "Afterlife" Krátce před premiérou animovaného seriálu "Devil May Cry", který pro příznivce stejnojmenné herní série připravil Netflix, se kapela Evanescence vytáhla s novým singlem "Afterlife". Atmosférická a elektrizující skladba je přímo... čtěte zde

Vydáno: 30.03.2025 11:36 v sekci Audio / Video | Audio

Naživo: Synthpopoví Camouflage se v Ostravě ukázali jako výborná živá kapela Německá skupina Camouflage vyjela na turné k neuvěřitelnému čtyřicátému výročí existence. Retrospektivní show postavená na největších hitech pod názvem "Rewind To The Future And Goodbye" se odehrála i v ostravském klubu Barrák.... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 19:30 v sekci Naživo

Naživo: Anastacia oslavila v O2 universu pětadvacet let na scéně a ohromila svým hlasem Anastacia už se na scéně nějaký ten rok pohybuje. Může se to zdát neuvěřitelné, ale od vydání jejího debutu "Not That Kind" uplynulo rovné čtvrtstoletí. Současné turné nazvala po své prvotině spíše symbolicky - zazněla z ní... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 11:57 v sekci Naživo

Blogísek ultrapopaře: musicserver je hudební všežravec. Jen ta dechovka nám chybí Na musicserveru vyjde každý měsíc přibližně tři sta článků. A i když se nemůžeme věnovat všemu a všem - hudby prostě vzniká strašná spousta -, každý žánr u nás má dveře otevřené. I proto mě občas překvapí, jak... čtěte zde

Vydáno: 29.03.2025 08:00 v sekci Publicistika | Blogísek ultrapopaře