Nahráli úvodní melodii k "Teorii velkého třesku". Tedy k seriálu, který zná nepochybně více lidí než je samé. A nic na tom nepoměru nezmění ani album "All In Good Time", na kterém se kapela mimo jiné snaží vyrovnat s odchodem jednoho ze zakládajících členů. Vyrovnání je to sice důstojné, ale poněkud nevzrušivé.
5/10
Barenaked Ladies - All In Good Time
Vydáno: 29.3.2010
Celkový čas: 50:16
Skladby: You Run Away, Summertime, Another Heartbreak, Four Seconds, On The Lookout, Ordinary, I Have Learned, Every Subway Car, Jerome, How Long, Gulden Boy, I Saw It, The Love We're In, Watching The Northern Lights
Vydavatel: Parlophone
"All In Good Time" se zmítá mezi několika polohami. Jedna přivádí k šílenství, druhá příjemně překvapí. Hned úvodní skladba "You Run Away" se pyšní přehlednou melodií. Nádherně dramaticky vystavěnou, kdy vše je na svém místě. Tak, jak to má masový posluchač rád. Tak, jak umějí skládat stovky talentovaných autorů po celém světě. Originalitu hledat netřeba. Za hudební fake je beztak možné považovat většinu současné produkce. Co však tenhle
coldplayovský singl sráží nekompromisně k zemi, je zpěvák. Jeho rozvzlykané rozpoložení zde odpovídá těhotenskému syndromu vygradovaných hormonů. Nebo mu někdo hodil iPod do kanálu. Každopádně by potřeboval utišit dávkou sedativ.
James Blunt dostal vážného konkurenta.
Zmínka o emocemi zmítaném vojákovi není náhodná. Pokud totiž přeskočíme dalších deset položek na tracklistu, dostaneme se k trojici písniček, které by klidně mohl mít v repertoáru i on. Jedná se přitom o kousky patřící na albu k tomu vůbec nejlepšímu a které jsou oproti "You Run Away" podány civilně, bez patosu. Zejména závěrečná "Watching The Northern Lights" dokáže navodit atmosféru hudební důstojnosti a donutit posluchače skutečně poslouchat. Zbytek "All In Good Time" se zmítá v agónii nudného rádoby alternativního rocku odposlouchaného za několik posledních desetiletí. Korunu tomu nasazuje nadměrné zapojení background vokálů. Například u "Golden Boy" se už vyloženě jedná o trestný čin.
Barenaked Ladies naštěstí umějí chvílemi i pobavit hravou melodií ("Four Seconds") a chytře čerpat ze žánrového ranku folk & country ("Ordinary"). "Jerome" je pro změnu nejotřesnější, ale zároveň nejpřesnější odrhovačkou táborových ohňů. Snad byla opravdu míněna jen jako žert. Jako country odplata Kanady v rámci špičkování se Státy. Na velký průnik do jiného teritoria to s touto deskou pro kapelu ostatně ani příliš nevypadá. Podobných spolků nám po Evropě běhá spousta. I jejich zbraní jsou nahrávky s desítkami vteřin nechtěné geniality a zbytkem času jejího marného hledání. Ale kdo ví, propustnost hranic se zvětšuje, a pokud nemáte zrovna vizáž teroristy, dostanete se prakticky kamkoliv. Navíc se říká, že hudba ani hranice nezná. Což je pravda. Kdyby je totiž znala, museli bychom se z tolika originálních kapel zbláznit.