Maxi Jazz a Sister Bliss se nesmazatelně zapsali do historie taneční muziky, ale jako většina velkých dinosaurů z oboru poslední léta spíše paběrkují. "To All New Arrivals" nepřineslo třesk tanečních hymnů jako dřív, ale byl to vyrovnaný opus a měl svou atmosféru. Po delší odmlce Faithless zkoušejí znovu vykřesat naději na stadiónové halekačky a dupáky, které vás naplno rozdrtí. Několik výkřiků do tmy, že se navracejí ke svým kořenům, je na jednu stranu hezké slyšet, skutečnost je však zahalena do oparu nejistoty a přešlapování. Po prvotní radosti celkem záhy přichází mrzutost; je třeba se obrnit a vydržet až do konce.

"Not Going Home" je celkem povedená návnada, která vás vtáhne do klubu, na parket, a potvrdí se slova, že Faithless vyburcovali ducha a pochopení hesla dance. Kumulovaná a lehce povznášející omamnost vás hned v následné "Feel Me" kompletně propleskne a začnou muka. Náhle tu totiž bliká jako splašený semafor totální bezradnost, jak nový/starý zvuk uchopit a neopakovat se. "Feel Me" je totální podpásovka, v níž Blancmange zpívá jako smyslů zbavený Moby, to nemělo být ani béčko nějakého singlu. Reggae "Crazy Bal'heads" je neúnavná utopie v hledání nějakého manévru z bludiště, ten je však pohřben v "Comin Around". V ní zaslechnete několik reverzních návratů k minulé desce - že by šuplíková zásoba se spoustou stejných linek kláves a nápadů? Po tomto bloku vás vesměs přejdou všechny chutě poslouchat dál.

Naštěstí se pak cosi zlomí. S následnými momenty si vás tato dvojice bude postupně získávat, ať už s "Tweak Your Nipple" nebo klasickou Maxiho náladovkou "Flyin' High". Co je však tutovka, jsou chvíle, kdy na pořad dne přichází skoro právoplatná členka kapely - Dido. "Feelin' Good" a "North Star" probudí vše, co na Faithless za ty roky tolik milujeme - emoce, vyhajpované harmonie, které jsou jasným poznávacím prvkem pro Sister Bliss. Škoda že tento zvrat přichází až tak pozdě, ale lepší, než kdyby nedorazil vůbec. Příliš okaté snahy natočit za každou cenu něco chytlavého jsou tou největší zradou, která je postihla nepřipravené.

"The Dance" měla být jitřenka nového začátku, navrácení Faithless v plné formě. Opak je však pravdou: je to jejich nejhorší album, které je z půlky spíše vata s několika hybnými elementy. Doufejme, že si svou reputaci napraví na blížícím se Open Air Festivalu v Panenském Týnci (kde hrají v pátek 13. srpna) a že se z koncertu nestane jakési requiem za počátek jejich konce.