Jak zpěvačky přicházejí o iluze

17.08.2010 05:00 - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Nejen básníci, ale i zpěvačky mohou přijít o iluze a to nemusíme směřovat zrovna na bulvárem propíranou Ivetu Bartošovou. Není to tak dávno, co se rozvedla i o něco slavnější Sarah McLachlan. Není se tedy čemu divit, že její nové album "Laws Of Illusion" je do značné míry ovlivněné touto životní událostí.
7/10

Sarah McLachlan - Laws Of Illusion

Skladby: Awakenings, Illusion Of Bliss, Loving You Is Easy, Changes, Forgiveness, Rivers Of Love, Love Come, Out Of Tune, Heartbreak, Don't Give Up On Us, U Want Me 2, Bring On The Wonder, Love Come (Piano Version)
Vydáno: 14.6.2010
Celkový čas: 49:14
Vydavatel: Sony Music
Je vlastně jen pár věcí, které se příliš nemění. Ať už je to lidská blbost, komunisti, povinnost platit daně, z čehož zřejmě nikdo nemá moc velkou radost, nebo hudba některých hudebníků, což už tak jednoznačné není. Například kdyby začala Enya dělat rock, asi by to její početnou fanouškovskou obec příliš nepotěšilo. A podobně tomu je i u Sarah McLachlan. Ani ta svůj styl nijak zvlášť nemění a to je moc dobře.

Už léta zůstává věrná onomu pro ni typickému mixu popu, folku a new age ve spojení s jejím dokonalým vokálem, kterému vládnou nejrůznější menší i větší přechody ze středních poloh do vysokých a opačně. To naštěstí nezměnil ani zmíněný rozvod s Ashvinem Soodem, který byl dlouholetým bubeníkem v její kapele, ani novinka "Laws Of Illusion", ani sedmiletý odstup od poslední běžné řadovky "Afterglow". Jediné, co se změnilo, je náplň a také svým způsobem nálada. Sarah McLachlan sice ve svých písničkách obvykle neprobírá příliš veselých věcí a jejím skladbám vždy vládla především melancholie, ať už plná naděje, nebo naopak deprese, ale dokázala ji vyvážit určitou hravostí a místy i optimismem. Bohužel tentokrát ta protiváha chybí. "Laws Of Illusion" je smutnější než kterákoli předchozí nahrávka a její takřka výhradní náplní je nešťastná láska a její konec. Ona ztráta iluzí je tu cítit až téměř hmatatelně.

Nutno říct, že tím mírně utrpěla hudební stránka. Vedle "Surfacing", "Fumbling Towards Ecstasy" nebo i "Afterglow" je hlavně úvod desky poměrně jednolitý a jakoby nevýrazný. Je to ale způsobené tím, že písničky, které by se při troše dobré vůle mohly chlubit přízviskem chytlavé, jsou až na samém konci. Ač tomu textový obsah nenapovídá, "Out Of Tune" a "Heartbreaker" znějí, jako by se v nich Sarah McLachlan nadechovala do nové éry života. První singl z alba "Don't Give Up On Us" je sice zpočátku taky smutný a žádostivý jako název sám, ale v půli se najednou jakoby mávnutím kouzelného proutku zlomí do zcela jiné skladby. Poslední písničkou, která na desce ční, je "U Want Me 2", která vyšla už před nějakým časem na bestofce "Closer: The Best Of Sarah McLachlan", a to dokonce jako singl. Přesto tu má své místo. Problémy v manželství totiž začaly už tehdy a "U Want Me 2" je vlastně první písničkou, kde se z nich Sarah vyzpívává.

Jak je patrné, "Laws Of Illusion" je velmi osobní album a to všechno, co z toho vyplývá, jej zřejmě lehce kvalitativně sráží, což ale neznamená, že by to byla špatná deska. Na to je Sarah McLachlan stále vynikající zpěvačka, muzikantka i skladatelka. Jen zkrátka v porovnání s předchozími kousky jí ztráta iluzí stála i něco víc.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY