Nostalgický pohled zpět

30.06.2010 05:00 - Petr Bláha | foto: facebook interpreta

Přes čtyřicet let na hudební scéně je solidní důvod k bilancování. Samozřejmě to ví i Petr Spálený, který na svém výběrovém albu "Dítě štěstěny" vzpomíná, jak se mu dařilo od roku 1967. A dařilo se. Vždyť se zamyslete a uvidíte, že jeho songů znáte možná víc než od světových legend.
6/10

Petr Spálený - Dítě štěstěny

Skladby: CD 1: Plakalo bejby, Když dozrálo víno (Tell Laura I Love Her), To vadí (Ob-La-Di, Ob-La-Da), Co jsem zač... (Conquistador), Podivný hry lidí (The Games People Play), Modrá píseň, Kdybych já byl kovářem (If I Were A Carpenter), Zbrojnoš, Dáma při těle (Four Kinds Of Lonely), Blázny živí Bůh, Kočičí knír /Chvála koček/, Trápím se, trápím (The Death Of A Clown), Lesní víla, Bylo fajn (Tonight Will Be Fine), Ústa dívky Dáši, Mně se zdá (Break My Mind), Dlouho, dlouho spím (Holly Holy), Byla lepší než já sám, Obraz v kaluži (For Bobby), Sylvie nemá čas (Sylvia's Mother)
CD 2: Josefína, Jen mě vyzvi, lásko, na souboj (Longer Boats), Podoba /do mých očí/, Tak co teď s tím? (Wait Till Next Year), Diamantová nevěsta, Díky vzdávám (Canta Libre), Dítě Štěstěny, Houpací síť (You Ain't Goin' Nowhere), Hráč (The Gambler), Obyčejný muž, Když ji potkáš (If You See Her), Mistr snacku, Pánská jízda, Peggy, Stáňa, Je to trest, Kolej Albertov, Muž dal jména všem zvířatům (Man Gave Names To All The Animals), Hotel Blues (Mobile Blues), Necítím se sám, Motel Nonstop (Irma Jackson)
CD 3: Kousky snů, Na to můžeš vzít jed, Lady, Já ho jen od vidění znám, King Of The Road, Až se jednou vzbudím smutný, Co s tvou láskou, Uhozená ukolébavka, Až mě andělé, Nevyzpytatelná cesta, Svět se koulí dál, Loď bláznů (Twist In My Sobriety), Dálka, Absolutní žena, Obyčejná žena, Pořád ti to sluší, Šedesátý léta, Baby, Nic kromě tvý lásky, Prachy, Mafie
Vydáno: 23.4.2010
Celkový čas: 213:18
Vydavatel: Supraphon
Česká scéna má zvláštní sklony produkovat pseudochlapácké typy plné patetické životní moudrosti, zpravidla hudebně velmi mizerné. Vzpomeňme na Jakuba Smolíka vydávajícího neustále horší a horší desky. Druhým takovým příkladem byl Martin Maxa, který to po raketovém startu dotáhl až na předvolební kampaň KSČM. Petr Spálený je jejich společným předchůdcem, jenže o několik řádů lepším. Ano, patosem občas zavane i jeho dílo, ale on sám vyzařuje auru čehosi lidského, co najde uvnitř sebe i řada posluchačů.

Šedesátka songů kompilace "Dítě štěstěny" důkladně bilancuje jeho tvorbu. Samotnému provedení asi nelze nic vytknout. Digipack je slušivý, graficky zdařilý a důstojný. Booklet obsahuje potřebné údaje o všech písních, poměrně dost fotografií. Na šedesátku textů logicky nebylo místo, tak tuto výsadu získal pouze titulní song, což se dá pochopit. Na druhou stranu lehce zamrzí absence nějaké biografie Petra Spáleného, která by třeba na dvou stranách stačila a jistě by i potěšila.

Samotné nosiče pak obsahují songy v chronologickém řazení a nechybí nic zásadního. Jsou zde skutečně všechny hity, které takřka zlidověly. Nemá asi cenu je jmenovat, protože je všichni známe a jejich výčet je o kus výš. Na druhou stranu nelze o všech přítomných kusech říct, že jde o hitovky, takže určitá redukce by nebyla nejspíše na škodu. A zhuštění hitovosti by prospělo výslednému dojmu. Takhle občas nastane dojem, že jde o nutnou vatu.

Bilanční počin Petra Spáleného je tak ve finále vcelku povedenou nahrávkou plnou příjemných songů v poměrně pěkném zpracování. Trochu problémem je pak jen množství hudby, které by mohlo být i menší, a moc by se nestalo, ale song navíc také neurazí, pokud to není propadák, takže jedinou vážnější výtkou je jen absence některých informací v bookletu, což je u povedené bestofky vážně škoda…


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY