Talkshow vtrhli na hudební scénu jako uragán. Hned druhý rok své existence, tedy vloni, si po boku Radiohead, Bloc Party, The Prodigy a dalších hvězd zahráli na obřím rakouském festivalu FM4 Frequency a dnes již mrtvý magazín Filter je označil za objev roku. Svůj debut nejprve nechali koncem loňského roku volně ke stažení a letos v březnu nabídli fanouškům (nejen) indie-rock/postpunk scény - jak sami svoji tvorbu označují - i fyzický nosič.

Na první pohled je nad slunce jasné, že to bratislavská čtveřice myslí vážně. Investice v přepočtu tři a půl milionu korun do videoklipu k písni "These Lights" je dostatečně silný argument. Toto fantaskní dílko mimochodem vyhrálo v hitparádě Medúza. Na první poslech je zase jasné, že Talkshow vybočují, že vlastně vůbec neznějí česky (pardon, slovensky). Řeč je jednak o perfektní angličtině zpěváka Andrease Imricha, jednak (a zejména) o celkovém zvuku desky - sotva byste poznali, že země původu nenese označení UK.

Právě zvuku byla věnována velká váha. Talkshow se ve studiu spolu s koproducentem desky Markem Rakovickým, zpěvákem Lavagance, vyřádili na všelijakých mašinkách a udělátkách a výsledkem je precizní a barevný zvuk. Kromě studiové techniky si čtveřice (zbytek sestavy tvoří Juraj Labaj, Robert Monček a Peter Hledík) ráda hraje také s různými náladami. Emoce tryskají z procítěné závěrečné balady "3", bonusová, "chemicky" upravená verze dalšího singlu "Try" zase působí jako dojezd po špatném tripu. Umělecky nejsilnějším okamžikem je nejspíš "Slowly Girl", jejíž psychedelická táhlá druhá polovina jako by se urodila v nejlepších časech Pink Floyd.

Na nahrávce najdete mnoho silných okamžiků, opravdový hit budete naopak hledat marně. Povětšinou totiž nejde o snadno uchopitelné kousky a možná i proto mají slovenská rádia skupinu Talkshow (podle slov Andrease) úplne v p***. Nevadí, Talkshow si jedou to svoje, dělají to dobře, a pokud si k nim najdete cestu, určitě je oceníte.