Další děsně in parta, která se proslavila díky ostatním kapelám. Kdyby ale třeba Fall Out Boy o Cobra Starship mlčeli a seskupení čtyř kluků a jedné dívenky by se na výsluní pop music nikdy nepodívalo, nic by se nestalo. Průměrná kapela, průměrná deska, průměrné hodnocení. "Hot Mess"? Ani ne.
5/10
Cobra Starship - Hot Mess
Skladby: Nice Guys Finish Last, Pete Wentz Is the Only Reason We're Famous, Good Girsl Go Bad (feat. Leighton Meester), Fold Your Hands Child, You're Not In On The Joke, Hot Mess, Living In The Sky With Diamonds, Wet Hot American Summer, The Scene Is Dead; Long Live The Scene, Move Like You Gonna Die, The World Will Never Do (feat. B.o.B)
Vydáno: 15.1.2010
Celkový čas: 37:27
Vydavatel: Warner Music
Cobra Starship je přesně ta parta, která ráda paří do rána, pije nejdražší drinky a všechny krasavice frčí jenom na její členy. Jsou ironičtí, jsou veselí, ale pozérství bylo v módě pár let před tím, trochu skromnosti by jim opravdu prospělo.
Připomínají vám vyměklejší
Fall Out Boy? Tak to nejste vedle, protože
Pete Wentz je jediný důvod, proč je tahle pětice v kurzu. A ani se to nesnaží maskovat, protože tak pojmenovala i jednu ze svých písní.
Cobra Starship hodně čerpá z prvotiny
Panic! At The Disco "A Fever You Can't Sweat Out", což je do uší bubnující. Jediný posun oproti debutovce Paniců je, že Cobra Starship je více rádiová a nabízí odrhovačky na první dobrou. Což je v tomto případě myšleno ale negativně, protože nápaditost je prvek, který kapela ztratila někde mezi notami a textem.
Hodně hraje roli hlas Gabeho Saporty, který postrádá charisma Patricka Stumpa nebo naléhavost Brendona Urieho. Je průměrným zpěvákem, který promarňuje svou možnost skórovat z půlicí čáry. Právě Patrick Stump produkoval předešlý počin newyorské party, tentokrát mu dali dovolenou a přednost dali Kevinu Rudolfovi a Kaře DioGuardi - lidem kolem
Paris Hilton, Vannessy Hudgens a
Ashlee Simpson.
Nejlepším momentem celé desky je pilotní singl "Good Girls Go Bad", ke kterému si přizvali zpívající herečku
Leighton Meester, lepší zpěvačka asi v té době na skladě nebyla. Osmdesátková "Wet Hot American Summer" také není úplně k zahození, ale zbytek je průměr. Takový, co nad ním padesát procent zaplesá a řekne si, jak děsně to je cool, a padesát procent ohrne nos a s díky přehrávač vypne. Řadím se k druhé grupě.