Nedávno vyšlo americkému bluesrockovému kytaristovi a zpěvákovi jménem Popa Chubby nové album "The Fight Is On". Při té příležitosti se vydal na turné, které se zastavilo dvakrát i u nás, v Ostravě a Brně. My jsme viděli Popu v ostravské rokenrolové Garáži.
Live: Popa Chubby
místo: Rock And Roll Garage, Ostrava
datum: 14. dubna 2010
Fotogalerie
© Pavel Parikrupa / musicserver "Hrej, tlusťochu!" ozývalo se v sále, který kdysi patřil do areálu martinovského masokombinátu a který je nyní velmi stylový klub Rock And Roll
Garage. Výkřik byl adresován chlapíkovi, jenž se zove
Popa Chubby, a obsah výzvy narážel na umělcovu podsaditou postavu a na to, že začal hrát půl hodiny po plánovaném začátku. Za zvuků skoro cirkusového intra sestoupil
Popa Chubby Band, což je mocné blues-rockové trio v klasickém složení kytara, basa, bicí, na pódium a svým vynikajícím vystoupením umlčelo veškeré nespokojené pokřiky.
Ten večer se v Ostravě dalo zajít i na Dusilovou s Hrůzou nebo na
Charlie Straight, ale nechat si ujít špičkového bluesového kytaristu z Nového Yorku by byl hřích. Ten večer se všechno sešlo v nejlepší konstelaci: příjemné místo, vstřícné publikum (narváno nebylo) a výteční muzikanti. Koncert zahájila "Hey Joe" a Popa se k Hendrixovi vrátil v průběhu vystoupení hned několikrát. Ve stoje odehrál jen začátek a konec koncertu, jinak seděl na židli, ale přesto slušně drtil svého Fendera.
© Pavel Parikrupa / musicserver I když Chubby přijel propagovat novinku "The Fight Is On" (třeba písní "NYC 1977 Till…", která vtipně cituje
Lou Reeda), páteř jeho setu tvořily coververze, jež si kytarista libovolně prodlužoval, upravoval a tvárnil dle své libovůle, klobouk dolů. Došlo i na překvapivé skladby - při slavné Cohenově "Hallelujah" se rozezpívalo publikum a zazněla i Popova oblíbená instrumentálka "Sleepwalk", ovšemže mnohem tvrdší než uhlazená verze a la The Shadows.
Vtipnými momenty večera byla diskuse s krajanem z Brooklynu, kdy si Chubby a divák navzájem vyměnili několik peprných nadávek a posléze v přátelském duchu poklebetili, dále odkopnutí PET lahve, jež se připletla kumštýři pod nohy, nebo to, jak se Popovi nedařilo chytat nad hlavu vyhozené bubenické paličky. Chubby se totiž ke konci koncertu jal zahrát i na bicí (ostatně coby teenager jako bubeník začínal). Nejprve nechal vyniknout své dva spoluhráče v sólech a pak se pustil do bubenického dialogu se svým kolegou za bicí soupravou.
© Pavel Parikrupa / musicserver Pro posluchače bylo přitažlivé i to, jak do skladeb Popa pašoval úryvky jiných známých kusů, riffy a chytlavé motivy. Výborně improvizoval a udržoval neustálé spojení s publikem. Po dvou hodinách hraní přidal vyžádaný nářez "Ace Of Spades", sestoupil z pódia, podepsal desky, plakáty, vstupenky a všechno možné a bylo hotovo. Chubby vypadá sice jako orosená Godzilla, ale je to Pan muzikant, který předvedl vynikající kytarové orgie. A ani mi nevadí, že mne v té první řadě poprskal potem a slinami, co z něho stříkaly na všechny strany.