Konečně progrese?

V posledních deseti letech se stalo zvykem parazitování na (minimálně) jednou již provařených trendech. Obzvláště pak osmdesátých let jsme si za poslední dva roky užili snad ještě víc než v osmdesátých letech samotných. Možná i proto je třeba při vstupu do nové dekády věnovat pozornost novým interpretům a novým projektům, které by z jakési renesance populární hudby přešli konečně k progresi. K něčemu, na čem za třicet let budou parazitovat zase jiní.

Bylo by však naivní si myslet, že se vše změní jen proto, že nám od teď budou pár let desítky v letopočtu začínat jedničkou. Ten výrazný impuls, který je ke každé výrazné změně potřeba, by se ale přeci jen našel - ekonomická krize. Zatímco bush-blairovská snaha o boj s neviditelnými větrnými mlýny terorismu se přímo dotýkala jen části společnosti, finanční problémy se přisály na celou západní civilizaci a dotkly se každého. Nikoli jen zprostředkovaně přes hrozby z úst politiků a televizních komentátorů.

Reflexe již dlouho nebyla snadnější. A je jedno, jestli to bude bezstarostný pop, který vám zpříjemní náročný den a dovolí vám na chvíli zapomenout na problémy tam venku, nebo ukázání prstem a přímé pojmenování věcí. Oboje má své místo. Hlavní je snaha jít kupředu. Na kolik se to povede horkým koňům ze stáje ankety BBC Sound Of 2010, případně našim osobním tipům, nám prozradí několik příštích měsíců.

Ostrovní kritika dává electropopu rok, maximálně dva

Potřetí v řadě ovládly žebříček BBC Sound Of popové princezny. Od roku 2007, kdy se brutálním falsetem na vrchol vytáhl extravagantní excentrický extrovert Michael Holbrook Penniman Jr alias Mika, patří nejvyšší pozice právě jim. Po Adele, které v roce 2008 z dvojky na záda dýchala rovněž soulpopová diva Duffy, a loňské vítězce Little Boots, jíž pro změnu na trojce doplnila a během roku debutovým albem o míle předběhla Florence Welsh aka Florence And The Machine, potvrdila letos ženskou a electropopovou nadvládu Ellie Goulding. Třiadvacetiletá Angličanka má ale s Little Boots společného mnohem více než jen vítězství v této anketě.

Elena Jane Goulding předskakovala Victorii Hesketh na turné a i zvukově k ní nemá zrovna daleko. Navíc má v sobě stejnou schopnost napsat silnou písničku a nebýt Vincenta Franka a jeho projektu Frankmusik, se kterým se Ellie Goulding potkala v písničce "Wish I Stayed", byla by z ní dneska možná folkařka. Debutová deska mladé Britky byla nachystaná na první březnový den a nese název "Lights". Již brzy se tedy rozetne řada otázek a ukáže se, jestli na rozdíl od Little Boots dokáže naplnit naděje, které ji provází již od pilotního singlu "Under The Sheets" a které do ní vkládá nejen ostrovní kritika, ale i fundovaná blogosféra. Žádné happy popěvky ale nečekejte: "Ráda píšu o frustraci a temných věcech. A to také hledám v ostatních muzikantech. Miluji Bon Ivera a přitahuje mě zoufalý tón Antonyho (Antony And The Johnsons)." Momentálně Ellie boduje se singlem "Starred Eyes".