Nekorunovaný vládce tuzemské poezie J. H. Krchovský před časem založil kapelu
Krch-Off, aby napravil reputaci svých básní, neb se mu příliš nezamlouvala podoba, jakou jim přisoudili jiní hudebníci, kteří je hojně využívali. O zhudebnění "Magorovy Summy" se ještě nikdo nikdy nepokusil, není tedy s čím výsledný produkt porovnávat. Do rukou se nám tak dostává unikátní umělecké dílo.
Společně s Magorem se na projektu podílel i známý soubor
Agon Orchestra, který během své bezmála třicetileté existence spolupracoval mimo jiné s
Einstürzende Neubauten, Zajíčkovými
DG307, PPU nebo s
Filipem Topolem ze
Psích vojáků. Dvanáctičlenná sestava v režii dirigenta Petra Kofroně na nahrávce vykouzlila působivé melancholické melodie, které svým zasněným zpěvem podpořila
Jana Vébrová.
Magor
... se narodil 23. září 1944 v Humpolci. Vlastním jménem Ivan Martin Jirous. Je bývalým manažerem
The Plastic People Of The Universe, básníkem, publicistou, výtvarným kritikem, pamětníkem, chartistou a svébytným vládcem tuzemského undergroundu. V době normalizace byl několikrát vězněn. V roce 2006 obdržel literární cenu Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za "Magorovy labutí písně", které napsal (respektive si zapamatoval) ve valdickém vězení. Nahrávka "Magorova Summa" vychází ze třinácti básnických sbírek, které před dvanácti lety Jirous vydal pod stejnojmenným názvem v uceleném svazku. Obdržel za ně literární cenu "Kniha roku 1998". Na hudebním nosiči je navíc obsažen i bonus v podobě desetiminutového videoklipu vyprávějícího o Magorově cestě do Kolína nad Rýnem.
"Současná vážná hudba si s poezií velice dobře rozumí," uvedl Magorovu nahrávku jeho dlouholetý přítel Lábus, který se svým labelem Guerilla Records stojí za většinou současných nahrávek českého undergroundu. Kromě vážné hudby a dosti netradičně recitované poezie se na "Summě" dočkáme i samplů, minimalismu a bigbítu. Tedy všeho, po čem současné alternativní publikum tolik touží.
První dvě písně jsou v režii již zmíněné Jany Vébrové. Šansonem provoněný jemný zpěv této protagonistky je příjemným prologem k hlavní písni celého projektu, kterou je "Fantasmagoratorium". Hypnotický refrén:
"Teď už víš - doma seš tam - kde se oběsíš," způsobuje díky sugestivnímu melodramatickému přednesu existenciální katarzi. Melodrama tak nabírá na obrátkách a po patnáctiminutové koláži "Magor" dochází usmíření ve formě závěrečné "Magorigami" s ústředním výkřikem:
"Kde jsi byl, Ivane?!" Další kapitola kroniky tuzemského
androše tak byla dopsána a podepsal se pod ni sám Praotec Magor.
-
ufff. (t, 11.01.2010 14:08) Reagovat
Tak nevim, jestli při přečtení slovního spojení "Vládce undergroundu" se mám smát nebo jen kroutit hlavou a stydět se za člověka, kterej ho vypustil...
a věta: (se) "...dočkáme i samplů, minimalismu a bigbítu. Tedy všeho, po čem současné alternativní publikum tolik touží." je také moc "pěkná"...
-
Malinká chybička (HudruGudru, 17.01.2010 09:46) Reagovat
Malá pozn.:
2. píseň "Na rukách měla rukavičky černé" nezpívá na CD Jana Vébrová, ale Gabriela Vermelho.
Ostatní ženské hlasy ji už právem náleží.
-
totální blábol (petr, 24.01.2010 18:34) Reagovat
Takhle to dopadá, když někdo píše o něčem, o čem nic neví. Jirous je básník, prezentovat ho jako kohosi, kdo inicioval vznik alba a přizval Agon zavání hloupostí. Je to prostě deska Agonu, která zpracovává - mimochodem jen zanedbatelný - výsek Jirousových textů a využívá jeho recitaci. A uvědomíme-li si, že Agon opravdu hudebně NENÍ underground, ale moderní vážná hudba, pak teprve začíná být patrné, jaký je celý tento text totální blábol. O faktech typu, že Jana Vébrová hostuje ve dvou skladbách a je jen jedním z mnoha hostů, což se dá snadno vyčíst z bookletu, ani nemluvě.