Jsou koncerty, které vejdou do historie, a nejen té hudební. Jedním takovým bylo setkání v Altamontu, které uspořádali Rolling Stones. Slavným se ovšem nestalo díky hudbě, ale kvůli násilí. Ochranka z Hells Angel tam zabila mladíka, další lidé umřeli v davu. Make love, not war se stalo prázdnou frází.
© Archiv Rolling Stones to v prosinci před čtyřiceti lety určitě mysleli dobře: na závodiště v kalifornském Altamontu sezvali stovky tisíc fanoušků, na pódium dostali rockovou špičku a aby ty masy někdo ukočíroval, domluvili se s motorkářským gangem Hells Angels. Měl to být druhý Woodstock. Jenže, jak už to bývá, něco se zvrtlo.
Skřípalo to už při vystoupení Jefferson Airplane. Opilí pekelníci mlátili diváky hlava nehlava, štvali proti nim psy, napadli i člena kapely. Když měli na scénu nastoupit
Grateful Dead, na protest proti hrubiánské ochrance odmítli zahrát.
S přibývajícími minutami stoupaly i emoce, vrcholem byl koncert Stounů. Symbolicky při písni "Sympathy For The Devil" museli svůj set poprvé přerušit a vyzvali lidi, aby se zklidnili. Moc platné to ale nebylo, protože o chvíli později dva motorkáři ubodali - podle soudu v sebeobraně - mladého černocha Mereditha Huntera.
© AP Když si
Mick Jagger a spol. sbalili fidlátka a prchli helikoptérou, v následné šlapanici zemřeli další tři lidé. Desítky se jich zranili, spousta skončila v nemocnici kvůli předávkování. A Hells Angels se naštvali - později vyšlo najevo, že plánovali vraždu Jaggera, který jim po zkušenosti z Altamontu vypověděl smlouvu.
Každopádně tehdy na konci roku 1969 prý skončila doba hippies, květinová šedesátá léta. Těžko říct, ale milník to byl. Memento. Stejně jako tragédie z roku 2000, kdy na festivalu v Roskilde při vystoupení
Pearl Jam zahynulo osm lidí. Je dobré na to pamatovat, třeba když si chcete postěžovat, že natřískanému koncertu přihlížela nasupená ochranka. To je totiž to nejmenší.