Patnáct let svého působení po zábavových parketech a vesnických sálech rekapituluje kapela s nepříliš voňavým jménem Tchoři na výběrovce "To nejsmradlavější z nás". Vězte, že v některých ohledech překvapí a že to má být hlavně sranda, která však po čase nudí.
3/10
Tchoři - To nejsmradlavější z nás
Skladby: Anarchismus, Báchammer, Bez názvu, Boty, Comanchero, Dřevorubec, Do zdi, Hapik, Hraboš, Kočkopes, Laďa a Mira, Lovci Zubrů, Nápoj lásky (H2SO4), Nikdy, Slon, Smrath Metal, Stárneš, Upíři žízní, Války, Víla, Žákyňka Mášenka
Vydáno: leden 2009
Celkový čas: 70:02
Vydavatel: Cecek Records
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítal na beňovské všelidové veselici. Ve spolupráci se sborem místních dobrovolných hasičů jsme pro vás připravili kulturně-zábavný večer, jehož vrcholem bude slosování tomboly, kde je hlavní cenou tento krásný vypasený čuník. Kdo však nechce čekat vyloženě na něj, může se nadlábnout a napít něčeho dobrého z připraveného bohatého občerstvení. A abych nezapomněl, k tanci a poslechu vám celý večer bude hrát a zpívat náš smrathmetalový umělecký soubor
Tchoři, který nedávno oslavil patnáct let existence a vydal při té příležitosti cérečko toho nejlepšího, co zatím natočil. Přivítejme je potleskem a nechť zábava vypukne. Muziko, hraj!
Samozřejmě by pro navození té správné atmosféry bylo třeba užít hanáckého dialektu, ovšem jím po čtyřech letech v Olomouci nevládnu, takže by to nedopadlo zrovna slavně. Asi jako jeho užití v bookletu alba "To nejsmradlavější z nás". Spíše to vedle komiksů k jednotlivým písním působí křupansky. Za léta na Hané vůbec prvně také slyším o této kapele. Pod názvem Tchoři bych si spíše představil nějakou mladou skupinu, která drží týden v ruce nástroje, sází na sebe všechny kýče tvorby
Exploited a nadává na to, jak se v Přerově blbě žije. A ono nikoliv, Tchoři jsou regulérní zábavovka, něco na pomezí hard rocku, metalu a taktéž punku (sami
svoji cestu nazvali smrath metal). Pamatujete na
Kabát v době desky "Děvky ty to znaj" nebo na první alba kapely
Harlej? Věřím tomu, že právě tyto party jsou Tchořům za vzory, Vláďa Šafránka (ex-frontmana Harleje) tipuji i na vzor pěvecký. Překvapení číslo jedna, byť nevím, jestli potěšující. Druhé překvapení: pánům a dámě to poměrně slušně hraje, jako instrumentalisté to nejsou žádná béčka. Také zvuk nahrávky zaslouží hodnocení někde blíže kolonce
velmi dobrý.
Potíž nastává nepřekvapivě s texty - žádná básnická ekvilibristika se nekoná. Otázkou je, zda je to potřeba, v prvé řadě jsou totiž Tchoři o zábavě, nikoliv o filozofii. Tato funkce je splněna vrchovatě, za všech jednadvacet kousků třeba úryvek z "Dřevorubce":
"Dřevorubec dřevo kácí, seknul se a vykrvácí, marně svírá pěstičky, nemá krevní destičky." Mimochodem písně jsou srovnané podle abecedy, což se zrovna často na kompilacích nevidí, takže "Dřevorubec" je stejně jako
originálně pojmenovaná píseň "Bez názvu" na začátku desky, zato "Žákyňka Mášenka" od klystýru nejsmradlavější album uzavírá spolu s "Vílou", rumovým coverem známé písně Hany Zagorové a Petra Rezka.
Ovšem jedna věc je tohle všechno poslouchat s kamarády u piva a druhá mít desku puštěnou třeba k práci. Zatímco v prvním případě by tchoří produkce moc škody nenadělala, v druhém bych asi nejraději rozsekal přehrávač. Ovšem ne že bych nemohl dělat nic jiného než se za břicho popadat, spíše z nudy, která se tak po půl hodině nepřetržitého poslechu v domácím prostředí dostaví, a možná také ze vzteku. A pak bude potřeba větrat.