Máme za sebou další hudební dekádu. Deset let, co opět změnilo svět. Pokud konec osmdesátých let přinesl sametovou revoluci, pád Berlínské zdi a krach komunistického svazu, což mělo za následek, že devadesátá léta byla jedním velkým mejdanem, oslavou svobody a míru (byť výjimky se našly), začátek jednadvacátého století nám mediálně objevil nepřítele nového - terorismus. A tahle trpká pachuť ovlivnila výrazně i hudbu. Ať už tématicky (do Bushovy politiky se opřeli i Radiohead), nebo obsahově (americká verze debutu The Strokes neobsahovala písničku zesměšňující newyorské policisty, protože se to prostě po 9/11 nehodilo). Příkladů je samozřejmě bezpočet.

Přesto se ale uplynulých deset let vyznačuje především tím, že nic nevykračuje z řady. Ano, konzumní mašinérie objevila ještě jednodušší cestu k penězům než boybandy a do popředí se dostaly talentové (ne)pěvecké soutěže typu Česko hledá SuperStar, MTV zase jednou ovládlo r'n'b a zažili jsme boom reunionů i exhumaci osmdesátkového electropopu, ale vše se tak nějak vzájemně vyvažovalo. Nejvýraznější změnou tak je fakt, že se hudba stěhuje na internet - od mp3jek a streamování hudby či videoklipů až po hudební publicistiku.

Snad i proto je náš žebříček stovky nejoblíbenějších alb uplynulé dekády tak rozmanitý a pokrývá téměř kompletní populární scénu. (Až na metal, ale to už se snad dávno ví, že kritici prostě metal nespolknou a budou ho ignorovat. I když je jako hudební styl nesmrtelný…) Cílem našeho žebříčku není sdělení tak to bylo a jen my máme pravdu, ale seznámení čtenářů s naším pohledem na uplynulé desetiletí. Odráží se v něm nejen náš hudební (ne)vkus, ale i naše zapomnětlivost a všechny osobní úchylky. Vždyť jak jinak si vykládat to, že v něm najdete úlety typu The Teenagers?

V rámci jednotlivých žebříčků shrneme postupně i jednotlivé roky. Připomeneme si, co zásadního se v nich událo, kdo na výročních ceremoniálech za co děkoval a která alba mizela z pultů (respektive vytěžovala servery iTunes) nejvíce. Celý seriál uzavírá pětice našich nejoblíbenějších alb, ve které nechybí Dizzee Rascal, Micachu And The Shapes, The Knife, The Streets a TV On The Radio.

---

100 - 91 | 90 - 81 | 80 - 71 | 70 - 61 | 60 - 51 | 50 - 41 | 40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 6 | 5 - 1

Datum vydání: 15.2.2006
Produkce: The Knife
Prodeje: ?

Server Pitchfork zvolil "Silent Shout" nejlepším albem roku 2006. Tato minimalistická abstrakce ve světě elektroniky pohltila kde koho, ačkoliv The Knife mají okolo sebe vystavěnou zeď a nekomunikují s novináři. K povědomí o nich jim dost pomohl José Gonzáles, když přepracoval jejich "Heartbeats" do akustického hávu a Sony tuto verzi použila v reklamě na televizory (ona reklama s létajícími balónky). "Silent Shout" odkazuje na budovanou image této dvojice a je prozatímním vrcholem jejich tvorby. Tento temný svět ukrytý za masky jim plně umožňuje se nijak neohraničovat a omezovat ve zvukovém experimentu, což je největší deviza.

Karin Dreijer je přízrakem, který zaskočí svým skřehotavým hláskem. Ten je během alba několikrát modulován, vrstven přes sebe tak, aby zapadl do finálních struktur hudební složky. Druhá polovička, Olof je mistrem zvuků od abstraktních ploch po minimalistické elektro ruchy, jež fungují s technickou precizností a skvělým načasováním. Cit pro detail je dotažený na všech rovinách. "Silent Shout" je nadčasové album, stojící na pilířích průkopníků elektronické hudby s implantátem vlastní originality. Tmavé odstíny atmosfér se zařezávají hlouběji jako ostrá čepel, ani na chvíli nezůstanete v klidu, chcete totiž znát všechna zákoutí, která tu jsou nabízena. Oba se vzájemně doplňují a jsou tajemnými perfekcionisti, kteří odkrývají odvrácený svět reality. The Knife natočili mistrovské dílo, které není možné okopírovat a kuchat jako možnou inspiraci, byla by to totiž svatokrádež.

-- Dan Hájek

The Knife - Marble House
"'Silent Shout' je album intenzivních a pronikavých představ; strašidelných snů, nahé samoty, rizika, jistoty i ztráty; zoufalství, odloučení a truchlení. Ač se zdá nejprve neprostupné, opakovaný poslech odhaluje skrytá bohatství v lyrice a hudebních texturách choulících se v každé písničce. Tohle je elektronická hudba, které v jádru tepe srdce."

John Brainlove, Drowned In Sound

---

Datum vydání: 9.3.2009
Produkce: Micachu, Matthew Herbert
Prodeje: ?

Mladičká Mica Levi vtrhla na hudební scénu jako uragán. Vypadá jak kluk, zpívá jako fracek z polepšovny a dělá pop na punkový způsob. Se svou kapelou The Shapes vydala na labelu Rough Trade v březnu debut "Jewellery", který hudební publicistika mnohdy skutečně za klenot označovala. Můžou za to dva faktory. Prvním je Levi samotná, která prostě skládat umí. Dělá úderné vypalovačky, které sice málokdy mají přes tři minuty, které ale pořád jsou písněmi, navíc často chytlavými písněmi (za všechny třeba pecka "Golden Phone").

Tím druhým faktorem je producent desky Matthew Herbert, který výslednou nahrávku přizpůsobil avantgardnímu obrazu svému. Mezi ne úplně naladěnými kytarami a praštěnými halasnými bicími tak probublávají Herbertova typická cingrlátka, zvuky domu včetně vysavače a další vychytané nástroje, z nichž některé si Levi sama vyrobila. "Jewellery" bylo žhavým kandidátem na nominace na letošní Mercury Prize, a i když si cenu nakonec odnesli jiní, o Levi se už mluvit nepřestalo. Lidi jako Micachu a její The Shapes mají zkrátka příznivci kvalitní muziky rádi.

-- David Věžník

Micachu And The Shapes - Golden Phone
"V průměrném pokoji je 1 244 věcí, kterými by vás Chuck Norris dokázal zabít. V tom samém pokoji je ale i 1 244 věcí, pomocí kterých by Mica Levi dokázala napsat dobrou skladbu. Do popových šablon narvala tolik proměnných a tolik nápadů, kolik tenhle žánr snese."

Tomáš Bláha, Zaostřeno na podpultovky

---

---

Datum vydání: 25.3.2002
Produkce: Mike Skinner
Prodeje: 1 milion celosvětově

Tahle deska si místo v první pětce zaslouží. Jen si vemte, co nového vnesla do populární hudby a kolik následovníků inspirovala. Vyvedla tehdy už dost klišovitý zvuk 2-stepu z posh klubů do ulic a dala mu vypravěčskou pečeť. Z do té doby neznámého mladíka, který makal ve fastfoodech a potají snil o hudební kariéře, se stal takřka ze dne na den fenomén a mluvčí jedné britské generace... Vlastně nejen britské, ale i globální vlny, která vyrostla na počítačových hrách a elektronické taneční hudbě.

Mike Skinnner vytvořil celou desku prakticky na koleni. A možná je to právě ona nedokonalost zvuku, proč nahrávka působí tak autentickým dojmem. Syrovosti a brutálnímu tlaku, který přinesl později radikálnější grime se sice nevyrovná, ale beaty zase mají o to větší pocitovou nosnost. The Streets také vyjadřují jednu z formulek úspěchu na přesyceném hudebním trhu - nebát se ukázat svou lokálnost. A součástí Skinnerova receptu je i mocney přízvuk, tedy tak trochu hraný cockney britských dělnických vrstev. Proč milovat Mikea Skinnera, nebo alespoň jeho parádní debut? Protože je to sympáťák, který přizná své slabosti, protože je to výborný pozorovatel zdánlivě banálních situací a protože jeho koktejl funguje napříč žánry.

V roce 2002 byl Mike Skinner jedním z mála lidí, kteří mohli bez okolků apelovat: "Let's push things forward!"

-- Radek Londin

The Streets - Has It Come To This?
"'Original Pirate Material' se zdá být pozoruhodně solidní. A pokud vezmeme v potaz to, že v podstatě dokázal překročit hrůzostrašný koncept britského hip hopu, zdá se rozumné jej doporučit. Zatraceně dobrá šou, říkám."

Rob Mitchum, Pitchfork

---

Datum vydání: 21.7.2003
Produkce: Dizzee Rascal, Mr. Cage, Chubby Dread, Taz, Vanguard, Passion
Prodeje: ?

Do léta 2003 byl grime jen fenomén z pirátských vysílaček, "Boy In Da Corner" a jeho autor - osmnáctiletý Dizzee Rascal z východního Londýna, všechno změnili. Do specifické britské verze hip hopu nadopované jamajským dancehallem i experimenty drum'n'bassu a UK Garage dostal osobní rozměr kluka, kterému nikdy nikdo nevěřil. Pilotní singl "I Luv U" nabízí čtyři nejintezivnější minuty, které kdo tuto dekádu dostal na desku, v jejích syrových beatech přímo cítíte, jak se zhmotňují všechny úzkosti, paradoxy a sračky vašeho života. Na konci "Fix Up, Look Sharp" rapuje Dizzee s takovou vervou, že na konci poslední sloky do mikrofonu zařve: "Dejte sem další track." Je to jeden z ojedinělých okamžiků, kdy do sebe všechno zapadá - revoluční sound, hladový rapper a doba, která čekala na přesně tuto kombinaci.

-- Karel Veselý

Dizzee Rascal - I Luv U
"Dizzeeho zoufalé kvílení, soustředěný vztek a řízná atmosféra jej posouvají do přední linie v bitvě proti znehodnocené Británii, stejně jako v minulosti Johnnyho Rottena, Petea Townshenda a Morrisseyho. Rozdíl mezi těmito čtyřmi není tak velký, jak by se mohl na první pohled zdát: pokud Rascal poroste stále stejným tempem, není vyloučeno, že zanechá stejné dědictví."

Scott Plagenhoef, Pitchfork

---

Datum vydání: 22.9.2008
Produkce: David Andrew Sitek
Prodeje: ?

"Dear Science" je definitivní tečkou za proměnou americké alternativní rockové hudby. Disco, rap, synťáky, rock, funky, prodavač hotdogů, sousedka se psem, ulice, město, stratosféra, troposféra, celá Země i celej vesmír. A David Bowie... Vše na jedné hromadě, zabaleno do totální hudební post-moderny, vymodelováno v rukou nejvýznamnějšího génia US alt-scény současnosti - Davida Andrewa Siteka (sorry, Jacku). Můžete TV On The Radio vytknout jejich až dokumentární přístup k tématu, patrné odosobnění, profesorský pohled na věc... Ale přesně takový náš svět je. Plný povrchních úsměvů, povinných společenských rolí a střídání veskrze směšných masek. "Dear Science" je jednou z mála opravdu dnešních desek, která je navíc nad věcí. Stejně jako setkání s Megan Fox v prvních Transformerech definuje nový rozměr toho, co je a co není zatraceně sexy.

-- Miroslav Böhm

TV On The Radio - Golden Age
"TV On The Radio zůstávají opravdovou situační kapelou a to, co se snaží zachytit, není drzá naděje nebo zuřivá revoluce, ale zmatek. Jsou skupinou pro zemi, která neví, s čím se srazí příště, a 'Dear Science' je výlet drsnou krajinou sebepochybování, plnou nenávisti Bushe a strachu z budoucnosti. A čas od času narazíte i na trochu toho optimismu."

Chris Dahlen, Pitchfork

---

100 - 91 | 90 - 81 | 80 - 71 | 70 - 61 | 60 - 51 | 50 - 41 | 40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 6 | 5 - 1