Britney nezapomněla, že je na scéně už přes deset let, proto přichystala pro fanoušky kolekci svých singlů. Bohužel ale zapomněla, že její kariéru nemají na svědomí jen poslední dvě alba, a svou rekapitulací na "The Singles Collection" nás o hodně písní připravila. Škoda.
Přiznávám, i když se studem, že
Britney Spears je moje nejoblíbenější zpěvačka. Mám od ní všechny desky i DVD a knihy. Prostě láska na první poslech. Byla mustrem mého dospívání, idol, ke kterému jsem nekriticky vzhlížela a obdivovala všechno: styl oblékání, účesy i hudbu, která byla sice jednodušší, ale pro svou cílovou skupinu byla dokonalá. Britney z roku 1999 nebyla ani zlomek té megahvězdy, kterou je nyní. Bulvár se o ni nezajímal, její koncerty se odehrávaly spíše v klubech než v arénách a navíc je zpívala alespoň na halfplayback. Z debutové desky vydala pět singlů. Na kolekci ale na svoje začátky vzpomíná skromně třemi hitovkami, a to s eponymní "...Baby One More Time", což je hit i s deseti křížky na čele, skotačivou "(You Drive Me) Crazy", která pro změnu v originální verzi vůbec nezní tak skvěle jako v singlovém Stop Remixu, a "Born To Make You Happy", která byla a je mou nejoblíbenější písní z alba. Uslintaná "From The Bottom Of My Broken Heart" stejně nevyšla celosvětově a možná nikomu nechybí, ale absence pomalé a možná i trochu dětinské "Sometimes" mě mrzí, protože tohle byla Britney v roce 1999. Malé, naivní kuřátko, kterému byla stylizace do sexy dračice na hony vzdálená.
O rok později v roce 2000 vydala zpěvačka bleskově další desku "Oops!... I Did It Again". Tehdy mimochodem začala se všemi těmi trapnými povídačkami o své panenské bláně, přitom se ve videoklipu k eponymním singlu, který je kopírkou úspěšného "...Baby One More Time" vlnila v rudém latexovém obleku. Ale jen tak na okraj, já jsem jí to všechno strašně žrala. I další singl "Lucky", který se na kolekci také neobjevuje. A to je škoda, protože i když nebyl textově žádná duševní strava, byl to poslední singl, který Britney stylizoval do věku, ve kterém se právě nacházela. Od dalšího, byť skvělého hitu "Stronger" už to byla v klipech vždycky jen sexy póza, snaha o co nejtitěrnější oblečení a ztráta uvěřitelnosti. Začalo paběrkování v americkém singlovém žebříčku, které trvalo tři roky.
Na vině byla především
třetí deska nesoucí zpěvaččino jméno. Ačkoli brala v USA potřetí v řadě první místo, prodeje se z dvaceti milionů splaskly sotva na polovinu. Britney tehdy avizovala album úplně jiné než dvě předešlá. Jiný byl však jen pilotní singl "I’m A Slave 4 U", který byl tehdy natolik progresivní a vzdálený žvýkačkovém popu, který zpěvačka dosud dělala, že si na svou stranu naklání i kritiky. Z řady vyčnívá ještě spolupráce s
Pharrellem Williamsem v písni "Boys", která se ale setkala s ještě větším nepochopením z posluchačské strany než pilotní singl. Zbytek desky je víceméně popová vata o třídu horší než na předchůdcích. Britney možná zněla sexy, vzdychala a pěla roztoužené balady, ale písně byly tak přecukrované a obsahovaly více patosu než filmy "Titanic", "Gladiátor" a "Armageddon" dohromady.
S dalším albem
"In The Zone" z roku 2003 vyjela Briney ze zajetých kolejí. K čertu poslala severského Maxe Martina a spřáhla se třeba s
Mobym nebo
R. Kellym. Palce nahoru a ovací ve stoje se dočkala konečně i na udílení cen Grammy, kde byl její electro hit "Toxic" cenou ověnčen. Rozpaky sice vzbuzoval duet s
Madonnou "Me Against The Music", ale pořád je to Madonna a pořád je to Britney a díky polibku na Video Music Awards svůj erotický nádech píseň neztratila ani po šesti letech. Ve zcela jiném světle se Britney ukázala v baladě "Everytime": žádné slepené klišé, ale ta nejčistší romantika. Všechny tři singly se zaslouženě roztáčejí v přehrávačích i na "The Singles Collection".
Bonusy
Opravdu škodou je, že naše verze "The Singles Collection" je jen chudý příbuzný. V angloamerickém světě obsahuje jen standardní verze kromě hudebního nosiče i DVD placku s videoklipy ke všem vybraným písním z kolekce. Tahle varianta se u nás prodává jen jako limitovaná. K dostání je u nás ale deluxe balík se všemi singly na deskách od "...Baby One More Time" až po "3".
O rok později si Britney vzala dovolenou, rozhodla se vdát, založit rodinu, a tak po pěti letech kariéry a čtyřech deskách vydala album
"Greatest Hits: My Prerogative". Se kterým pořád v hlavě bohužel současnou kolekci srovnávám. Proč? Britney na ní zařadila kromě dvou všechny své dosavadní singly. A navíc přidala tři nové písně a desku remixů. Současná kolekce, která rekapituluje dekádu, je ušitá na míru posluchačům, co Britney objevili s deskami
"Blackout" a
"Circus". Protože z těchto dvou alb poslala do prachu jen jednu píseň, kdežto z dřívější její diskografie vyšlo vniveč rovnou deset songů.
Na vině je možná nová éra, jak fanoušci nazývají vývoj její kariéry po všech těch porodech, rozvodech a skandálech. Deska "Blackout" dostala celkem příznačný název.
Britney Spears se v ní ještě více odklonila od sladkého popíčku a rozhodla se ventilovat svoje frustrace, nazvala se na desce děvkou, dělala si srandu z paparazziů a nazpívala o sobě ironickou píseň. Všechny tři singly vrátily Britney na medailový piedestal. Fanoušci zpěvačku ocenili slušnými prodeji, kritici zase pár cenami. Songy "Gimme More" a "Piece Of Me" dostaly na kolekci zelenou, píseň "Break The Ice" i přes oblibu u kritiků u samotné Britney nepochodila.
Naopak největší žně zažily písně z cirkusové desky. Všechny čtyři singly, ať už mužům spílající "Womanizer", "Circus", blackoutovský "Radar", se kterým Britney šla proti proudu času, nebo vulgaritu maskující song "If U Seek Amy", si své místečko na kolekci urvaly. Jako bonus byl na kompilaci zařazen electro-popový nářez "3", který pro Britney napsal Max Martin, frajer, který se podílel právě na prvních třech albech.
Nyní po lehkém nastínění Britneyiny kariéry koukám na "The Singles Collection" jako na celek, na kterém mi pořád něco schází. Ano, schází mi těch jedenáct singlů, ze kterých minimálně devět mohlo mít na kolekci místo jisté. Jenže zafungoval marketing: mnoho lidí poznalo tvorbu Britney až s poledními dvěma deskami a většině z nich je nějaká píseň "Don’t Let Me Be The Last to Know" nebo "Overprotected" u hýždí. To by ale nemělo být zpěvačce samotné, protože tohle není kolekce singlů, ale jenom výběr lehce nastiňující začátky a silně dotahující posledními roky. Takže příště by se slušelo brát všechny desky stejným metrem.