V pořadí třetí počin "Urban Chaos" nevybočuje nikterak z drsného projevu kapely, tudíž ostudu svým předchůdcům neudělá. Stačí to ale? Vcelku vydařený zvuk, kvalitní zpěvák, sypačka od začátku do konce a výbuch energetického pytle. Barricade jsou agresivními útočníky, tah na bránu je skutečně nadějný, avšak samotný gól nikdy nepadne.

Příznivce kapel Status Praesents či Fourth Face tahle deska potěší. Barricade mají na české klubové scéně vykopaný důlek již od chvíle, kdy vylezli s "Weakness Dreams". Kroměřížské novorozeně je sice kvalitní v rámci hardcoreové scény, zároveň z ní ničím nevybočuje. Nahrávce sice dominují ostré kytary a nadupané bicí, jenže kam sublimovala originalita? Na koncertech se dozajista bude pařit jako o život, avšak náročnější posluchač odejde s prázdnou, což je škoda. Člověk by od kapely, která působí tolik let, očekával přeci jen trochu víc než průměr.

Jak sami aktéři prohlásili, ústřední myšlenka desky neexistuje. Texty se vztahují k tématům sužujícím lidskou rasu, Barricade tedy reagují na světové problémy, sociální politiku a obdobné věci. To vše zní pospolitě, ani jednotlivé stopy nejsou vytrženy z kontextu a snad kromě odlehčenější (rozuměj odlehčenější v rámci téhle nabušené party) "Where Is Your Serenity" neztrácí "Urban Chaos" svůj rytmus. Tahle muzika jde dělat i výjimečně, jenže hned otvíračka "Revolution" ukáže přísně směr, kterým se dalších jedenáct písniček bude ubírat. A nikam neuhne.

Barricade jsou dobří, ale ničím nepřekvapí. Přestože se placka snaží navnadit fanoušky slevou pro studenty a důchodce (dle měřítka kapely od 40 let), řadami jejich příznivců to nejspíš nijak radikálně nezamává. Zkrátka kdo hledá víc, musí čmuchat jinde, avšak stabilní základnu téhle hudby zvedne čtyřčlenná banda ze židle. Příště by to chtělo o nějaký ten experiment, o nějakou tu drobnou perličku víc.