Punková kapela postavená z grinderů si říká o notnou dávku nedůvěry, obzvláště pokud se na ní podílejí protagonisté takových metalových es, jako jsou JIG-AI. Koneckonců její pochybný mýtus je šířen i zevnitř, takže dodneška vlastně nevím, jestli V.O.H. znamená Victims Of Hate nebo Velmi obézní hlava. Kvintet naštvaných recesistů tak na jednu stranu trochu ztrácí na intenzitě dopadu naléhavých poselství, na druhou stranu je málokdo obviní z přehnaného moralizování. Já totiž sám netuším, jestli je beru vážně. Bezpečně však vím, že jejich novinka "Sen o životě" je povedeným počinem na naší HC/punkové scéně.

Čtrnáctka songů se valí dopředu mocným metalovým diktátem bubeníka, jehož nohy by si nezadaly s výkony leckteré východoněmecké sprintérky po řádné dávce steroidů. Kytary jsou agresivní, hutné a nedávají šanci k jakémukoliv protestu. Tohle má tah na bránu.

Afektovaný zpěvořev pak jen dokresluje celou brutální koláž pomocí textů, které jsou optimistické asi jako pohled do mostecké hnědouhelné pánve a navíc proložené hláškami z populárního filmu "Kladivo na čarodějnice". Ostatně i samotná fošna je uzavřená stejnojmenným coverem od legendárního Törru. O samotném textovém obsahu pak snad ani nemá moc cenu šiřit nějaké studie, podívejte se na názvy songů a je vám jasné, že láska a spokojená rodina tady prim hrát nebude. Ono by to asi působilo i dost směšně.

"Sen o životě" je ve výsledku povedená deska, ale jen pro relativně úzký okruh posluchačů, ostatním se bude zdát monotónní a neinvenční. Fanouškům žánru však přinese potřebné parametry v podobě ponurých textů, hutných riffů a zpěvu, který řeže do živého. Nakonec se těžko vypichuje i nějaký hit, protože počin je úctyhodně vyrovnaný a staví na jiných hodnotách než na líbivých melodiích. Hlavním tahákem se tak pro moje uši stal nakonec již zmiňovaný finální cover, ale to jen z důvodu, že jej znám dlouhá léta. Jsem ale přesvědčen, že až se s albem seznámím opravdu dokonale, rozdíly se zcela smažou.