Punkeři SPS nadělili fanouškům u příležitosti svých dvacetin retrospektivní DVD. Kdo čekal disk s koncertním záznamem v perfektním zvuku a obraze, bude zklamán. Kapela totiž namíchala koktejl historických záběrů se současnými, a tak je "Takhle jsme válčili, když nám bylo dvacet" spíše nabité obsahově.
6/10
SPS - Takhle jsme válčili, když nám bylo dvacet
Skladby: Takhle jsme válčili, když nám bylo dvacet (rozhovory, live záznamy, klipy 1989-1992), Křest CD God Save The President (sestřih koncertu), Comeback SPS (live skladby z Trutnova a Futura), Cesta na koncert (útržky z trasy Praha-Teplice a z koncertu), Punk festival Pod Parou (live skladby), 20 let SPS (sestřih z výročního koncertu), Různé sestřihy (live záznamy z různých akcí), Videoklipy (Černá ruka, Ruská, God Save The President, Realita, Nikdo to radši nevidí), Fotogalerie
Vydáno: 10.10.2009
Celkový čas: asi 180 minut
Vydavatel: skupina SPS
Kdosi v nedávné minulosti nazval pražské
SPS punkovými dinosaury. To spojení se mi v hlavě uložilo a čas od času červíček hloubá, jak k němu mohlo v mysli inkriminovaného publicisty dojít. Vždyť dinosauři vymřeli před miliony let a už nikdy pak Zemi neobývali. Zato SPS v půlce devadesátých let po rošádě v sestavě utichli a pak se v novém tisíciletí, přesněji v roce 2002 na festivalu v Trutnově, se slávou vrátili (což ovšem v době jejich rozpadu nikdo netušil, takže se těžko někdo může označovat v této souvislosti za jasnovidce). Z původní sestavy je dnes v kapele pouze frontman Zdeněk Růžička alias Krkavec, jediný, kdo byl u tehdejšího rozkladu, je však kytarista Jerry. Rytmická sekce v té době končila základku...
Asociace s dinosaury se vrátila opět v momentě, kdy jsem v přehrávači spustil DVD, které sobě a svým fanouškům SPS dodatečně nadělili ke kapelním dvacetinám - ty Krkavec & spol. oslavili loni v září v pražském Rock Café a letos na jaře společnou šňůrou se spřízněnými
E!E. "Takhle jsme válčili, když nám bylo dvacet" je totiž přímo učebnicovou ukázkou Do It Yourself přístupu, takže by tenhle disk mnohý fanda prostorového zvuku a kvalitního ostrého obrazu považoval za cosi pravěkého a nejspíš by jej hned poslal směr odpaďák. Vždyť tu Růžička v samotném úvodu říká:
"Snížená kvalita obrazu - to poznáte sami." Nutno dodat, že v některých momentech klesá i kvalita sterea, které je k dispozici. Vysvětlení je ovšem po ruce, respektive na obalu DVD: záběry jsou točeny ruční videokamerou, přičemž kde to šlo, je použita i původní zvuková stopa, což jen dodává na autentičnosti předkládaného obsahu.
DVD je rozděleno do sedmi tematických celků, přičemž z hlediska jakési historické hodnoty jsou nejcennější záběry první části pojmenované stejně jako celý disk. Ty byly, soudě dle Růžičkova úvodního proslovu, určeny pro dodnes nevydanou videokazetu a zachycují v padesáti minutách kapelu na začátku devadesátých let v jakémsi vesnickém kulturáku, také ve zkušebně, při rozhovoru s tehdy ještě vlasatým moderátorem Pavlem Svobodou nebo v poli s dřevěnými samopaly a beranicemi na hlavách při natáčení klipu na legendární song "Ruská". Ten na YouTube.com nenajdete, stejně tak klip na "Mámu" ani mnohé další lahůdky. Druhá, podstatně kratší část je jen jakýmsi náhledem na křest třetí řadovky "God Save The President" v roce 1995, třetí část už pochází z roku 2002, kdy se SPS vrátili na festivalu v Trutnově na scénu. Zbytek disku se pak týká současnosti kapely - fanoušek zde najde záběry z loňského výročního koncertu ke dvaceti letům, které ale už měly být kvalitnější (jak zvukově, tak obrazově) nejen kvůli významnosti akce, ale také kvůli akustickému setu, který zde
SPS odehráli. Pak následují bonusy - klipy posbírané z YouTube a poměrně bohatá fotogalerie ve formě prezentace podzvučené některými hity kapely.
Když už ne technicky, tak obsahově by mohlo DVD uspokojit, vezmeme-li v úvahu fakt, že vyšlo hlavně pro fanoušky (v nákladu pět set kusů). Přesto si nemyslím, že by se nenašly někde ještě záběry z let 1993-95 a z doby od trutnovského comebacku do vydání loňské desky "Století chaosu". Stejně tak chybějí zmínky o Petru Růžičkovi, punkovém manažerovi, jehož
koňmi SPS donedávna byli. Nicméně i tak je chvályhodné, že kapela zahrabala ve své minulosti, a k fanouškům tak dorazily záběry, které mohly skončit třeba jako dinosauří kosti někde pod zemí na stovky či tisíce let.