U2 místo fotbalu - super show na San Siru

09.07.2009 21:37 - Spolupracovník redakce | foto: facebook interpreta

Úžasný, skvělý, famózní. Na koncert U2 už nepojedu jinam než na milánské San Siro. A to si mě ani Bono nevzal na pódium, aby mi hezky a zblízka zazpíval "With Or Without You". Osmdesát tisíc lidí na slavném fotbalovém stadionu: to zažít a můžete zemřít. Ani pak nemusíte jezdit do Neapole, stačí Milán.

Live: U2

support: Snow Patrol
místo: San Siro, Milán, Itálie
datum: 7. července 2009

Snow Patrol
© bradleyquinn.com
Úterní milánský koncert byl třetím vystoupením U2 v rámci jejich aktuálního turné 360°. Kromě skvělé show měl i úžasnou kulisu - víc než osmdesát tisíc fanoušků na San Siru, kde normálně předvádí své umění AC Milán. Když všichni ti lidé začali zpívat, naskakovala husí kůže. A Bono se v takových chvílích mohl sbalit a odejít z jeviště, stejně nebyl vůbec slyšet.

Ale popořádku. Předskokany byli skotští hitmakeři Snow Patrol. Předvedli dobrý výkon, který zakončili asi nejznámější písní "You're All I Have". Hráli zhruba čtyřicet minut, bohužel pro ně před poloprázdným stadionem.

Pak nervózní aréna necelou hodinu čekala na hlavní hvězdy. Jejich nástup nešlo přeslechnout. Kolem deváté hodiny začali všichni šílet nadšením, na pódium vystoupali už skoro za tmy U2 - to aby byla vidět jejich světelná show. Koncert odstartovaly písničky z nového alba, absolutní nadšení ale vyvolal až hit "Get On Your Boots". A samozřejmě pak "I Still Haven't Found What I'm Looking For" - Bono v tu chvíli ani nemusel stát u mikrofonu, stejně nebyl vůbec slyšet.

U2
© u2.com
Když začala nálada trochu upadat a diváci, kteří do té doby všichni stáli, si začali pomalu sedat, vystřihli U2 "Pride (In The Name Of Love)". A celý stadion začal zpívat o oo oooo. Takou sílu jen tak nezažijete - refrén musel znít na kilometry daleko. Bono se snažil několikrát změnit melodii, San Siro ale přezpívat nedokázal - fanoušci si dál zpívali svoje o oo oooo. (Nevěříte? Tady je důkaz.) Podobně úžasná byla i písnička "Vertigo", u které ani nevím, jestli ji zpíval i Bono, nebo jen fanoušci. Pak už to šlo jako po másle, za obrovské euforie se střídaly slavné songy: namátkou "Sunday, Bloody Sunday" či "Beatiful Day".

Ovšem U2 mysleli i na to, že je potřeba show něčím zpestřit, a tak - nepřekvapivě - vzdali poctu Michaelu Jacksonovi, který měl ten den pohřeb. Bono vzápětí odzpíval hit "Angel Of Harlem" a pak i úryvky z mixu "Man In The Mirror / Don't Stop 'Til You Get Enough".

U2
© u2.com
Dalším prostřihem byla chvíle, kdy si Bono pozval na pódium mladou slečnu, které v půlce koncertu popřál všechno nejlepší k narozeninám. Připili si šampusem, načež si frontman u fanoušků objednal popěvek "Happy Birthday". Že jde o nějakou prominentní fanynku, to bylo sice všem jasné, ale až zpětně jsme se dočetli, že dívka na pódiu byla ve skutečnosti Bonova dcera, která opravdu slavila osmnáctiny. Chápejte, kvůli skandování nebylo na stadionu moc rozumět...

Zbytek vystoupení byl jako obvykle propletený politikou. Nejdřív se zpívalo vůdkyni barmské opozice Aun Schan Su Ťij, která je už skoro dvacet let zavřená v domácím vězení a aktuálně ji junta soudí. O pár písniček později se Bono pustil na horké italské půdě do premiéra Silvia Berlusconiho. Kritizoval ho, že neplní sliby na pomoc chudým africkým zemím.

U2
© u2.com
Pokud chvilkami fanoušci nezpívali, prohlíželi si zvláštní kruhové pódium. U2 jím chtěli zvětšit kapacitu stadionu, většinu času ale byli otočeni jen na jednu stranu, naštěstí čelem k nám. Scéna vypadala jako mix kosmické lodě a chobotnice. Nejlepším kouskem ale byla obří obrazovka nad muzikanty, která se v jednu chvíli roztáhla jako mříž ze shora pódia až na jeho podlahu. I jako mříž ale pořád fungovala jako obrazovka.

Po dvou a půl hodinách skvělé show ale přišel šok. U2 odzpívali, uklonili se, poděkovali a odešli. To ještě bylo normální, jenže pak italští fanoušci přestali okamžitě tleskat, zvedli se a začali odcházet. Žádný přídavek, žádné dupání, žádné vyvolávání. Kapela se tak ani jedinkrát nevrátila na pódium. I v minulosti přitom U2 písničky navíc hráli. Zvláštní věc, když stadion celou dobu šílel nadšením... Byli jsme v šoku, ani jsme se nikoho neptali, co to má znamenat. Jen jsme si řekli, že jsou Italové trošku divní.

Autorkou článku je Marie Valášková.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY