V rámci prvních květnových podpultovek ostříme na ďábelský popík v podání Mici Levi a jejího projektu Micachu & The Shapes, třetí studiovku blackmetalových ekologů Wolves In The Throne Room, schizofrenní punkery Crystal Antlers a bývalého bubeníka, současného neelitáře Essera.
Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.
Zaostřeno na: Micachu & The Shapes - Jewellery
Label: Rough Trade Records
Datum vydání: 9.3.2009
Žánr: alternative, pop
© facebook interpreta Otázky ohledně zkaženosti popu rozehnala Mica Levi označením svého debutu "Jewellery" jako popové desky. I když je pravda, že tenhle tah ne každý stráví bez poznámky narážející na komplikovanost jejích skladeb. Mica Levi aka
Micachu je geniální bytost. Je to ročník 1987, hrát a psát hudbu začala už ve čtyřech letech, studovala hru na flétnu a violu, nedávno byla pověřena napsáním hudby pro Londýnský filharmonický orchestr. Jo a
Matthew Herbert v souvislosti s její osobou tahá z rukávu superlativa stejně obratně jako Fokuston z klobouku králíky. Při pohledu na ni nikdo neví, jestli je to TA nebo TEN
Micachu, sázel by se jen hazardem prorostlý jedinec. Běžné nástroje jako by jí nebyly dost dobré. Dokonce i španělku si musela poupravit. V průměrném pokoji je 1244 věcí, kterými by vás Chuck Norris dokázal zabít. V tom samém pokoji je ale i 1244 věcí, pomocí kterých by Mica Levi dokázala napsat dobrou skladbu. Do popových šablon narvala tolik proměnných a tolik nápadů, kolik tenhle žánr snese.
Micachu a její doprovodnou kapelu The Shapes nejde nemít rád.
Tomáš Bláha
Micachu & The Shapes - Lips
> Více: MySpace.com
> Verdikt: 9/10
Zaostřeno na: Wolves In The Throne Room - Black Cascade
Label: Southern Lord
Datum vydání: 31.3.2009
Žánr: black metal
© facebook interpreta Americký black metal už dávno není k smíchu a jeho nejvýraznější představitelé
Wolves In The Throne Room na své třetí studiové desce potvrzují, že patří k největším hvězdám temného žánru. Žádný satanismus, nacismus ani nihilismus, WITTR jsou radikální ekologové, kteří žijí na farmě v hlubokých lesích ve státě Washington a světu servírují svoji vizi black metalu jako pozitivního, spirituálního žánru. Letošní vinylové EP "Malevolent Grain" pro mě bylo malým zklamáním, dlouhohrající album ale zahání všechny pochybnosti. Čtyři skladby nové desky jsou smíchané tak, aby se přesně vešly na dva vinyly a vrstvená kompozice tvoří úchvatné nálože riffové temnoty. Samozřejmě, že WITTR zůstávají hodně dlužní norským otcům
Mayhem, Emperor či Burzum, místo čvachtavého bahínka desetkrát přehrané pásky ale sebevědomě obalili svoji hudbu do dokonalé produkce Randalla Dunna, která celý žánr posouvá do nové dimenze. Závěrečná pasáž "Ahrimanic Trance" má hypnotické ambientní kvality, když na to bratři Weaverové odpálí "Ex Cathedra", budete mít pocit, že se s vámi třese zem.
Karel Veselý
Wolves In The Throne Room - Ex Cathedra (audio only)
> Více: oficiální web,
MySpace.com
> Verdikt: 9/10
Zaostřeno na: Crystal Antlers - Tentacles
Label: Touch And Go
Datum vydání: 7.4.2009
Žánr: indie rock, noise
© facebook interpreta Crystal Antlers jsou tlupa schizofrenních punkerů, kteří potřebují přeřvat své démony v hlavě. Po loňském seznamovacím épéčku, které udělalo fajn průvan na hudební blogosféře, přišli v dubnu s LP debutem "Tentacles". Na něm chaoticky prchají dle (ne)pravidel Brownova pohybu před svým stínem, stavějíc mu do cesty orgánové stěny z hluku a atmosféry denních můr Freddyho Krügera. Pro sousedku, důchodkyni infarkt do pěti minut, pro vaší přítelkyni migréna za polovinu. A pro vás? Totální očista. Amnésie. Asi jako noční Tokio pro v překladu ztraceného Billyho Murraye.
Crystal Antlers utápí sice své melodie (
sort of...) v psychedelii, ale spíše než shoegaze razí krautrock, protože oči neklopí k botám, ale obrací do své hlavy. Jsou tak sice trochu strašidelní, ale ne moc. Asi jako rozvrzaná okenice o hodině mezi psem a vlkem. Ne, tuhle desku nejde milovat. Spíše ji berte jako VIP
děvku na chvíle, kdy máte pocit, že se vám ze života vytrácí všechny jistoty. PS: "Andrew" je už teď jeden z top tracků tohodle roku.
Miroslav Böhm
Crystal Antlers - Andrew
> Více: MySpace.com
> Verdikt: 8/10
Zaostřeno na: Esser - Braveface
Label: Transgressive Records
Datum vydání: 4.5.2009
Žánr: indie pop
© facebook interpreta Bývalý bubeník nepříliš (alespoň pro mě) známé formace Ladyfuzz vydal svůj debut "Braveface" a hrdinně tak nastavuje svůj ksicht popu, který zbavuje elitářského opovržení. Ne že by snad
Esser inklinoval ke složitým kompozičním kolážím, ale jeho nápady nejsou vůbec blbé. Naopak. Ve svých osmnácti letech udělal z podbízivosti docela zábavnou věc a z popu odstranil vulgarismy. Tak nějak si ho dokážu představit na vratké plošině mezi
Blur kolem roku 97 a
Becka v roce 05. Přibližně. Už od první "Leaving Town" je jasný, o co tady půjde.
Lalala popěvky, zapamatovatelné refrény, sympatické tempo, rozbité kytary, vysmáté synťáky a songy ne delší než čtyři minuty (v průměru tři a půl). Občas víc jako Albarn, občas víc jako
Beck ovšem provoněný lehkým afektem, který mu sluší minimálně stejně jako jeho novej sestřih. Vizáž britského raubíře s italskými kořeny hezky kontrastuje s jeho přátelsky ustrojenými songy. Jeho nápaditý pop mě vážně baví, snad jen poslední "Stop Dancing" si pokaždé odpustím.
Tomáš Bláha
Esser - Headlock
> Více: oficiální web,
MySpace.com
> Verdikt: 7/10